Manželé Šenholdovi jsou důležitým pilířem české besedy Dolní Střežany

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 25 September 2013

O ŽIVOTĚ NA KRAJANSKÉM VENKOVĚ A NA FARMĚ
K tomu, aby život v Dolních Střežanech nedaleko Daruvaru byl co nejkvalitnější, přispívají osadníci sami. Bez krajanských rodin by to bylo skoro nemožné. My jsme tentokrát zavítali ke Zdence a Zdravkovi Šenholdovým, jedněm z nejaktivnějších jak v místním krajanském spolku, tak ve vsi samotné. Jejich synové Darko, Marijo a Alen jdou ve šlépějích svých rodičů, pomáhají všude, kde je potřeba, několikrát jsme je mohli vidět i v besedních divadlech. Rodina se rozrůstá o další členy - snachy a vnoučata.

 

Zdenka a Zdravko by svou ves, kde se oba narodili, nevyměnili za žádnou jinou. Vystavěli si tady prostorný dům, v němž nyní žije šest členů rodiny - Zdenka se Zdravkem a synové Marijo a Alen s manželkou a dcerou Lenou. Šenholdovi se znají od dětství, ale před více než čtvrt stoletím mezi nimi přeskočila jiskra: „Mně bylo tenkrát patnáct a manželovi osmnáct – chodili jsme spolu skoro čtyři roky, pak jsme se vzali,“ zavzpomínala Zdenka na chvíle mládí. Oba spolu prožili mnohé, všechny nesnáze řeší průběžně a nedají se ničím zastavit, ničím vyvést z míry. Oba chodili do dolnostřežanské malotřídky a daruvarské české základní školy...
Zdenka zůstala po střední technické škole, kde vystudovala obor soustružník, na vlastním hospodářství. Její rodiče Růženka a Josef Bukačovi se zabývali zemědělstvím, maminka pocházela z Dolan. Zdenka má dvě sestry, Blanku v Dežanovci, Vlatku v Pule a bratra Blahouše v Dolních Střežanech. V místní Besedě je herečkou, členkou pěvecké skupiny, vykonává funkci pokladní a odnedávna vede sekci ručních prací. Loni převzala i úlohu režisérky (dříve ražírovala Jiřinka Machová). „Divadlo mě baví, přestože v režii nemám zkušenost. Hrajeme hry, které nám napíše moje matka, já pak upravím text a přizpůsobím ho hercům na tělo. V divadelní knihovně pro nás nemohu nic najít, možná proto, že nám ve skupině chybí muži,“ zauvažovala Zdenka. V režírování pomáhají všichni členové divadelní skupiny, stejně tak při přípravě kostýmů a rekvizit. Na letošní rok už mají hru napsanou, jen ji ještě musí upravit. „Zpívám v naší pěvecké skupině. Nejdřív nás vedl Véna Chalupecký, pak nám pomáhala Estera Cengerová a od loňska nás vede Tamara Kábíčková. Jsme spokojeni, protože máme pocit, že se zlepšujeme. Já osobně mám ráda české lidovky a chorvatské národní. Maminka nám některé písně přeložila z chorvatštiny.“ Také Zdenka zdědila po mamince literární vlohy – píše básničky a texty na různá témata. Její prvotiny vyšly v Koutku. Říká se přece, že jablko nepadá daleko od stromu. Zdenčinou zálibou je i omalovávání sklenic a keramiky a vaření. A také motocykly - díky nim se seznámila s manželem.
Zdravko po střední škole v Daruvaru a Záhřebu, kde se vyučil za mechanika, pracoval pět let jako údržbář strojů ve firmě Poljodar v Blagorodovci. Při obraně vlasti v domovinské válce utrpěl zranění a přesto ještě pět let působil v chorvatské armádě jako voják. Nyní je v důchodu. Dva roky je členem menšinové rady Bjelovarsko-bilogorského županství, členem správního výboru Besedy a dvacet let členem místního výboru osady, v níž žije dvě stě obyvatel. Více než polovina z toho jsou Češi. „Musím říct, že během posledních let se u nás ve vsi udělalo hodně - silnice, Český dům, márnice, hřiště...“ Když jsme se dostali k jeho rodině a sourozencům zeptal se s úsměvem: „...a máte dost velký papír?“ Jakmile spustil, bylo vše jasné. Má totiž sedm sourozenců: tři bratry a čtyři sestry - Jardu a Zdenku v Německu, Adélku v Petrinji, Vinka v Daruvaru, Zlatka a Slavicu v Dolních Střežanech. Bratr Zvonko už bohužel nežije, také bydlel ve Střežanech. Slavica a Zlatko jsou aktivními členy střežanské Besedy. Rodiče Marie a Ferdinand se narodili a celý život strávili ve Střežanech, zabývali se zemědělstvím.
Šenholdovi se starají o jedenáct krav a tři jalovice, dříve měli dobytka víc. „Když jsme se před pětadvaceti lety brali, každý dostal věnem krávu. Od té doby jsme si z vlastního chovu nechávali telata a hospodářství rozšiřovali. Denně odvážíme sto litrů mléka do laktofrizu mého bratra Zlatka. Vykupuje ho mlékárna Dukat. S prémiemi dostáváme maximum, 3,30 kuny za litr, protože naše mléko se zařazuje do první jakostní třídy,“ upřesnil Zdravko. Zdenka absolvovala kurs pro zemědělce (poljoprivredni gospodarstvenik), takže jí k oboru soustružnice přibyl další. Na situaci v zemi a zemědělství se dívají skepticky: „Musíme být spokojeni. Jsme moc rádi, že jsme se nepustili do plánované stavby nových stájí, protože teď bychom byli zadluženi a měli bychom velké problémy. Není doba na investování. Synové nám na hospodářství pomáhají, ale nechceme, aby se zemědělstvím zabývali, protože se to nevyplácí. Nemá budoucnost.“ Kromě dojnic a jalovic mají na farmě desítku prasat, drůbež, obdělávají dvacet hektarů polí, na nichž pěstují krmné plodiny, převážně pšenici a kukuřici. Traktory a stroje mají vlastní. Přestože jsou Zdenka a Zdravko dost vytíženi prací, na činnost v Besedě si vždycky čas najdou. Je to jediná příležitost, jak se pobavit, říkají.
A. Raisová

SYNOVÉ DARKO, MARIJO A ALEN
Všichni tři synové, Darko, Marijo a Alen, jsou na svůj český původ hrdí, a učí česky nejen své děti, ale i své manželky. Darko a Alen pracují v dežanovecké firmě Opruga na strojích na výrobu pružin Darko s Ivanou mají skoro tříletého syna Nou a Alen s Doroteou dvouměsíční dceru Lenu. Prostřední Marijo pracuje jako řidič nákladních aut v soukromé firmě v Garešnici. Všichni chodili do střežanské malotřídky a daruvarské české základní a střední technické školy, všichni skončili i školu pro řidiče, jsou členy místního hasičského spolku, jako děti byli aktivní ve fotbalovém klubu, hráli v besední divadelní sekci mladých. Na jiné zájmy nemají čas, protože každodenně pomáhají rodičům na hospodářství, ale na besedních akcích jsou často nejen hosty, ale i účastníky.

Read 527 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2021

V Jednotě číslo 42, která vychází 23. října 2021, čtěte:
- Předsednictvo Svazu v Česku: Úspěšný zájezd s bohatým programem
- Přehlídka malých hudebních skupin se poprvé konala v Osijeku
- V Lipovci se konal přátelský večírek
- Radioklub Jan Hus oslavil padesátiny: Stále ve světovém vrchu
- Sto let Svazu Čechů: Nové vedení Svazu
- In memoriam Karolina-Seka Kmoníčková
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti