V druhé části dvanáctých zpěvánek vystoupilo devatenáct krajanských sborů

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 09 October 2013

SKONČILA REKORDNÍ KRAJANSKÁ PÍSNIČKOVÁ PŘEHLÍDKA
Druhá závěrečná část Krajanských zpěvánek se konala 28. září v Prekopakře, jen čtrnáct dní po první části, která proběhla v Rijece. V prekopakerském Domečku vystoupilo rekordních devatenáct pěveckých sborů z celkově sedmadvaceti, které v rámci české menšiny v Chorvatsku působí. Na pódiu se během necelých tří hodin vystřídali 362 účinkující, což je v dějinách Zpěvánek rekord. Slavnost se konala v den, kdy Česká republika slaví státní svátek, Den české státnosti a svátek patrona české země, svatého Václava. Proto byla příležitostí poblahopřát všem Václavům k jmeninám. Beseda slavnost uspořádala ve spolupráci se Svazem Čechů a pod patronátem Rady pro národnostní menšiny Chorvatska a města Pakrace.

 

Při zahájení Zpěvánek všechny přítomné pozdravil starosta Pakrace Davor Huška, který zdůraznil význam českých krajanů na Pakracku jak v době války, tak v současném kulturním životě. V podzimně vyzdobeném sále zpěváky a hosty vítala konferenciérka Lenka Lalićová, která každého ze zúčastněných sborů krátce představila. Od prvních taktů směsi písniček Hájku háječku, se kterou vystoupila domácí Beseda, až k  závěrečné společné písni Ta naše písnička česká, se na jevišti střídaly skupiny, různé podle repertoáru, doprovodu, počtu a věku zpěváků. Přestože program trval skoro tři hodiny, uběhl rychle a působil uceleně. Podle mínění některých to byla doposud nejlepší a nejkompletnější přehlídka, která byla vyjádřením síly krajanského hnutí Čechů v Chorvatsku. Písničkové setkání amatérských skupin důstojně zahájil sbor početné hostitelské prekopakerské Besedy. Skupina vystoupila s pěkně sestaveným pásmem českých lidových písní za doprovodu na syntezátoru své dirigentky Jadranky Radonjićové-Sirovicové. Lipovlanský Vějíř sklidil velký aplaus za populární píseň Pár havraních copánků a za dvě české lidové. Šest výborných zpěvaček zpívalo a capella i za doprovodu hudební skupiny, do které se nedávno zapojili mladí muzikanti. Skupina už sklidila úspěch při hostováních v zahraničí – Maďarsku, Bosně, Rumunsku a Česku.
Skupina Končeňačky znovu sáhla po starých místních zpěvnících - písně o Pepíčkovi a Končenskou vesničku zpívala za doprovodu Miroslava Klígla na syntezátoru. Tato skupina má za sebou dvanáct let plodné činnosti a zpívala nejen doma, ale i v zahraničí. Přestože se jedná o zpěvačky v nejlepších letech, mají radost z každého vystoupení. Smíšený pěvecký sbor Zlaté údolí devadesátileté České besedy Kaptol má za sebou teprve sedm let působení, přesto se má čím pochlubit. Za doprovodu na harmoniku Gorana Hrušky zazpíval oblíbené lidovky, mezi nimiž se vyjímala Zdenička. Lipovecká děvčata tvrdí, že písničky jim obohacují život, a na jejich vystoupení to bylo znát. Kromě českých lidovek zpívají v lipovecké kapličce náboženské písně. Dvě lidové zazpívaly bez trémy a napětí, uvolněně a s citem, za doprovodu dvojice muzikantů. Hudba ladila se zpěvem a nepřehlušovala ji. Ženská pěvecká skupina České besedy Dolní Střežany byla založena teprve před třemi lety, ale už si získala příznivce a rozrostla se o nové členky. Odborné vedení mladé dirigentky, která je doprovázela na syntezátoru, jí svědčí. Byla to jedna z mála skupin, která se kromě s českými, představila i chorvatskou písní Dok palme njišu grane přeložena do češtiny. Smíšená skupina Jiskřičky z Holubňáku, doprovázená Vénou Chalupeckým na harmonice, zajiskřila vtipem: v písni Daruvarská polka zpívala o pivě, pivovaru a hraběcí rodině Jankovićů. S dirigentkou Esterou Cengerovou spolupracuje od svého založení. Původní písně českých přistěhovalců, uchovávané stovku let v Nové Vsi, zazněly v podání slavonskobrodské Vltavy, jedné z nejpočetnějších skupin večera. Ze svého repertoáru, který zahrnuje stovku písní, si vybrali českou a slováckou za doprovodu kytary a harmoniky. Tento smíšený sbor vydal začátkem roku nosič zvuku a během zimy plánuje připravit další. K nejméně početným skupinám večera patřila novogradišská, složená převážně ze starších zpěvaček a zpěváků. Během svého působení se musela vyrovnat nejen s přerušovanou činností, ale i se znalostí češtiny. Pod odborným vedením Jadranky Radonjićové-Sirovicové z Prekopakry se jí to jistě podaří, protože chuť ke zpívání jí nechybí.
Brestovským Konvalinkám zřejmě svědčí změna vedení – pod taktovkou zkušeného hudebníka a zpěváka Darka Milobary a za doprovodu harmoniky zněly nově a zajímavě, a diváci si známé české písně zazpívali s nimi a jejich výkon náležitě odměnili. Svým zjevem, ale i netradičním folkovým repertoárem se opět vyjímaly Berušky z Dolan. Zaujaly zvlášť písní Valčíček, jejímiž autory jsou jedni z nejvýznamnějších českých písničkářů, bratři Nedvědovi. Také ony mají za sebou řadu vystoupení doma i v zahraničí. Doménou šibovecké smíšené skupiny jsou staré, skoro zapomenuté české lidové písně. Považují je za poklad. Cestičku k Majrovce a Spadl lístek z javora zpívala skupina za doprovodu dvou harmonikářů. Součástí repertoáru smíšené pěvecké skupiny z Bjeliševce jsou hlavně moravské lidové, a to proto, že místní Češi pocházejí z Valašska. V Prekopakře uvedla tři písně, z nichž největší ohlas měla temperamentní Ty falešná frajárko. Je zajímavé, že soubor tvoří z větší části manželské páry. Mezuračský smíšený sbor Hlas vystoupil doprovázený početnou kapelou. Zpívali písně U studánky seděla, Rožnovské hodiny a Šly panenky silnicí, která později zazněla v trochu jiné verzi i v podání daruvarských zpěvaček. Diváci se dozvěděli, že sbor ve svém kraji vystupuje často. Ženská skupina z Horního Daruvaru má za sebou desetiletí plodné činnosti, doprovází ji Miroslav Klígl. Zpěvačky každoročně organizují setkání Zpívejte s námi. Nejraději zpívají klasické české národní písně, na přehlídce zazpívaly za doprovodu syntezátoru Škoda je přeškoda a Ty falešná frajárko. Nejpočetnější skupinou večera byla pěvecká skupina z Virovitice, doprovázená početným hudebním souborem. Tento smíšený sbor zpívá trojhlasně. Působí devět let a pořádáním Jarních tónů Jana Vlašimského spolu s Českou besedou Verovice šíří vzpomínku na organizátora hudebního života jejich města Jana Vlašimského. Zaujal písněmi Dva šátečky a chorvatskou z repertoáru souboru Lado. Ke stálicím pěveckého krajanského světa patří Zdenačky, které kromě českých a chorvatských písní rády zpívají i písně náboženské. Natočily CD a DVD, mají zkušenosti s vystupováním především doma, ale byly i v Česku. Diváci jejich náročné vystoupení výborně přijali, zvlášť píseň Ó, hřebíčku zahradnický. Zpívaly a capella, čistě, precizně.
Také daruvarský ženský sbor, založený před deseti lety, je pěveckou stálicí. Jako jeden z mála zpívá české, slovenské, chorvatské lidové a zábavné písně čtyřhlasně, už dvakrát hostoval v Praze. V jeho podání zazněly v náročné úpravě Aká si mi krásná, Ten kdo má tě rád a Šly panenky silnicí. Závěr patřil Bohemii České besedy Záhřeb, jednomu z nejpočetnějších a nejlepších hudebních těles večera. Ze svého bohatého repertoáru, který obsahuje jak české, moravské a chorvatské lidové písně, tak také operní melodie, uvedl dvě české a jednu slováckou píseň. Při některých ho doprovázela tříčlenná hudební skupina, v níž jejich mladý dirigent hrál na housle. U obecenstva měl velký ohlas. Zpěvem a hudbou lze vyjádřit radost, žal, povzbuzení... Je potěšitelné, že mezi dobře známými tvářemi se objevily nové, mladé. Pozitivní je i snaha těch, kteří česky neumí, že se s radostí učí českým písním, novým slovům. Otevírají se jim tak nové obzory. A nejen to. Písničkové přehlídky jsou příležitostí ukázat, čemu se sbory během roku naučily, jaký udělaly pokrok. Je to možnost, jak se od svých zkušenějších kolegů něčemu novému naučit, je to místo pro předávání zkušeností a výměnu názorů. Mnoho interpretů se vyjádřilo, že píseň je pro ně vším a proto rádi chodí na zkoušky, kde si nejen zazpívají, ale se mezi sebou i pobaví. Prostřednictvím písně a hudby poznávají nové lidi a země. Každá ze skupin, které na podium přivedly hostesky v českých krojích, si dala záležet, aby byla co nejlepší a nejpůsobivější. Každá byla svým způsobem jedinečná a získala si náklonnost diváků. Každá byla díky různorodosti obohacením krajanské tvorby. Můžeme s potěšením konstatovat, že úroveň provedení má vzestupný charakter. Zpěváci se snažili zpívat s vědomím, že ve sborovém zpěvu musí všechny hlasy znít jako celek. „Tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička...,“ zazněla na konci přehlídky v podání všech krajanských zpěváků, pod taktovkou Rudolfa Chalupy z virovitické Besedy a za doprovodu Jaroslava Klubíčka na syntezátoru sálem krajanská hymna, Hašlerova Ta naše písnička česká. Zněla dojemně a vnikla snad do všech krajanských srdcí. Z rukou předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníkové a předsedy hostitelské Besedy J. Vozába obdržel každý z vedoucích souborů uznání a od organizátora květinu. „Myslím, že všichni cítíte, jak důležitá je v našem životě písnička,“ zdůraznila předsedkyně Svazu a dodala, že písničkové přehlídky, která se letos skládala jen ze dvou částí, prvního v Rijece a druhého v Prekopaře, se zúčastnilo kolem pěti set účastníků. Tím se po dožínkách, co do počtu účastníků, řadí mezi největší krajanské akce. Předseda hostitelské Besedy na závěr poděkoval všem za účast a své Besedě za angažovanost. Po večeři, která byla skupinám podávána ihned po jejich vystoupení, se většina bavila před Domem za hlasitého zpěvu a hudby. Bylo vidět, že ani po maratónském večeru se písničkami nenasytili a chtěli pokračovat dál. Spokojené a usměvavé tváře návštěvníků svědčily o skvělém kulturním zážitku, na který se jen tak nezapomíná. A. Raisová/Ž. Podsedník

HODNOCENÍ A POSTŘEHY
Jaroslav Vozáb, předseda České besedy Prekopakra: Když se přihlásili 362 zpěváci a hudebníci devatenácti sborů, mysleli jsme, že program bude trvat alespoň do půlnoci. Trval jen 2 hodiny a čtyřicet minut. Je vidět, že když se vše dobře zorganizuje, jde to. Můžu říct, že všechny sbory byly disciplinované a dodržovaly šestiminutové bloky. Patří jim za to dík. Přestože někteří nevěřili, podařilo se to. Jsem moc spokojený. V našem krásném Domečku s dobrou akustikou jsme už tak velkou přehlídku folkloru a sborů pořádali. Přimlouval bych se, aby se Zpěvánky příště konaly na alespoň třech místech, aby lidé měli po programu čas neformálně si zazpívat, pobavit se a pobesedovat si.

Jadranka Radonjićová-Sirovicová, dirigentka prekopakerského a novogradišského sboru: Myslím, že Zpěvánky byly úspěšné. Je chvályhodné, že všichni se snaží s láskou pečovat o české národní písně. Každý sbor byl svým způsobem specifický a zpíval v mezích svých možností, některé více amatérsky, u jiných byla znát odborná průprava. Mně osobně se moc líbily zpěvačky ze Zdenců. Zpívaly od srdce, jednoduše, dynamicky, moc pěkně. Daruvarské beru jako profesionály. Je mi líto, že jsem neslyšela Lipovlany, ale zaslechla jsem, že byli výborní. Do Besed je zapojeno mnoho lidí, kteří česky dobře neumí, ale mají vůli naučit se jazyk. Pro ně je příprava dvojnásobně těžší, než pro ty, kteří česky umí. Například, moji z Nové Gradišky nedovedou dobře vyslovovat slova, ale touha naučit se jazyk třeba i prostřednictvím zpěvu je pro ně příznačná. Z hlediska organizátorů jsme neměli žádné problémy.

Zdenka Kadlecová, odborná vedoucí sborů v kulturní radě Svazu a dirigentka sboru Velkých a Malých Zdenců: Devatenáct sborů bylo velké množství, ale díky organizátorovi a schopnému předsedovi to šlo jako po špagátě. Většina skupin se držela pokynů a nepřekročila šestiminutový limit. Mrzí mě, že jen pěvecké sbory nemají semináře, všechny ostatní skupiny mají. Každý soubor zpívá podle svých možností. Myslím si, že by bylo dobré věnovat víc pozornosti výslovnosti, protože mnohým sborům není při zpěvu rozumět. Ve Zdencích na to dbáme už plných dvanáct let a výslovnost cvičíme na každé zkoušce. Musí se dbát i na čistý tón. Doprovody sborů by neměly být hlučné, nesměly by přehlušit zpěv, ten má dominovat. Mě osobně mile překvapily brestovské zpěvačky. Bohužel jsem neslyšela Verovici, Daruvar a Záhřeb a to mě mrzí.

ÚČINKOVALI
Bjeliševec: vedoucí a doprovod Goran Hruška; Daruvar: vedoucí Leonora Janotová, dirigent a doprovod Jaroslav Klubíčko; Daruvarský Brestov: vedoucí Zdenka Šutijová, dirigent Darko Milobara, doprovod Miroslav Novák; Dolany: vedoucí Mirko Šulc, doprovod Mirko Šulc a Zdenko Kralj; Dolní Střežany: vedoucí Blanka Ledrová, dirigentka a doprovod Tamara Kabíčková; Holubňák: vedoucí Anita Stožická, dirigentka Estera Cengerová, doprovod Vencl Chalupecký; Horní Daruvar: vedoucí Alenka Horáková, dirigent a doprovod Miroslav Klígl; Kaptol: vedoucí Jarmila Mautnerová, doprovod Goran Hruška; Končenice: vedoucí Marie Kotarská, doprovod Miroslav Klígl; Lipovec: vedoucí Liduška Vašková, doprovod Slávek Holinka a Miroslav Veltruský; Lipovlany: vedoucí Josef Kopecký, dirigent a vedoucí hudební skupiny Franjo Rodić; Mezurač: vedoucí Dana Stakorová, vedoucí doprovodné kapely Josef Král; Nová Hradiška: vedoucí Marie Leskovarová, doprovod a dirigentka Jadranka Radonjićová-Sirovicová; Prekopakra: vedoucí a doprovod Jadranka Radonjićová-Sirovicová; Slavonský Brod: vedoucí Jarmila Rajkovićová, doprovod Zdenko Vaško a Emil Páral; Šibovec: vedoucí Vencl Jerman, doprovod V. Jerman a Nenad Čalić; Velké a Malé Zdence: vedoucí Jaruška Krčmová, dirigentka Zdenka Kadlecová; Verovice: vedoucí sboru a doprovodné skupiny Rudolf Chalupa a Záhřeb: dirigent a vedoucí doprovodné skupiny Domagoj Marić, vedoucí Alenka Štokićová.

Read 717 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 26 2022

V Jednotě číslo 26, která vychází 2. července 2022, čtěte:
- Svaz Čechů udělil odměny a uznání úspěšným žákům a učitelům
- Kaptolští oslavili Den české kultury a Den otevřených dveří
- I žáci českých škol na udělení Oskara vědomostí v Záhřebu
- Daruvarská Holubička na folklorním festivalu v Přerově
- Hasiči z Dolan na setkání ve Všeradicích v České republice
- O tajemníku Československého svazu Stanislavu Veselém
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti