Hrubečnopolští pěstitelé Blaženka a Josef Horákovi vidí v oříšcích plodinu budoucnosti

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 09 October 2013

ZA TAJEMSTVÍM POPELČINA OŘÍŠKU V TRÉGLAVSKÉM LÍSKOVÉM SADĚ
Tři oříšky přinesly štěstí nejen Popelce ve známé pohádce, ale i Blažence a Josefu-Jozovi Horákovi z Hrubečného Pole. Lísku si totiž vybrali jako plodinu pro zlepšení rodinného rozpočtu. Přináší jim slušný zisk, může se bez problémů prodat a na pěstování je nenáročná.

 

„Oběma nám zbývá jen pár let do důchodu. Proto jsme se rozhodli najít si něco užitečného, čím bychom se mohli v penzi zabývat,“ řekla nám Blaženka, povoláním zdravotní sestra, která pracuje jako vychovatelka v jeslích hrubečnopolské mateřské školy Tratinčica. Josef, kontrolor technické prohlídky vozidel v Hrubečném Poli, dodal: „První lísky jsme vysázeli před sedmi lety tady v Tréglavě. Když jsme viděli, že nám to jde, každoročně jsme vysazovali další a další keře, které ale ještě nejsou zralé. To budou až budou mít osm let.“ V současnosti Horákovi pěstují 1400 lískových keřů na sedmi katastrálních jitrech, tedy asi na 3,5 ha. Jde o čtyři pozemky, tři v Tréglavě a jeden v Suché Lípě. „V Suché Lípě nám hodně škod dělá lesní zvěř a ptáci, kteří poškozují hlavně mladé plody.“
Během zářijové slunečné soboty jsme v Tréglavě u Ivanova Sela, v lískovém sadě, zastihli rodinu v akci. Od naší průvodkyně Blaženky jsme se dozvěděli, kdo má co na starosti. Mužská část ručně setřásá oříšky na ohromnou plachtu a odváží je traktůrkem na dvůr, kde z nich na stroji oddělují plody od punčošek (listenů kryjících oříšek). Skupina žen sbírá oříšky spadané pod stromy, a další je čistí od zežloutlých listenů. Čisté plody se pak nosí na půdu, kde se měsíc suší a obracejí. Potom následuje drcení, čištění jader a prodej. Horákovi získají z každého keře 1-1,5 kg čistých jader, to by tedy znamenalo, že v době jejich plné zralosti by měla úroda dosáhnout nejméně 1400-2100 kg oříšků se skořápkou, což by bylo asi 900-1400 kg jádra, uvažují pěstitelé. Čím budou keře starší, bude větší i úroda. Dřív Horákovi na tomto pozemku pěstovali kukuřici a pšenici, ale protože se v posledních letech úroda nemohla prodat a cena byla mizerná, přemýšleli o jiných plodinách, které by byly efektivnější. Vyhrála to líska. Tréglavský pozemek, na kterém se momentálně sklízelo, označila Blaženka za nejlepší a nejúrodnější (je ve srovnání s ostatními plochami nejstarší).
Z odrůd si Horákovi vybrali Istrijský dlouhý. „Ten je nejlepší. Oříšky mají velké, je jich v sadě nejvíc.“ Protože jsou lísky cizosprašné, musí být na pozemku přítomen aspoň z 10 % jiný opylovač, tedy jiná odrůda. Horákovi k tomu využili odrůdu Římský. Jeho oříšky se ale těžce sbírají, protože z punčošky brzo vypadávají a musí se sbírat jednotlivé a malé plody. Oříšky odrůdy Istrijský sbírají s punčoškami, které na šrotovníku vypadávají. Pan Horák se pokouší vybrousit válečky ze stroje na odstraňování kukuřičné slámy od klasů tak, aby punčošky z lískových oříšků propadávaly skrz válečky a jádra se shromažďovala do zásobníku. Zatím má však problém s hrubostí válečků, které jádro poškozují. Je vidět, že se Horákovi snaží ulehčit si práci, kde se dá, proto stále vymýšlejí další zlepšení. Mají stroj na drcení skořápek a ventilátor, pomocí něhož se z oříškové úrody odstraní více než 50 % skořápek. Bez ručního přebírání se však zatím neobejde ani tato práce. K jednomu pěstiteli v Lončarici se byli podívat na stroj tažený traktorem, který plody vsává do zásobníku, před tím se však musí hrabičkami shrnout na řádek. Nevýhodou jsou ale velké ztráty, proto je lepší odvést úrodu na dvůr, kde se několikrát strojem pročistí.
Horákovi se zapsali do rejstříku zemědělských pěstitelů (registar poljoprivrednih proizvođača), takže si sazenice lísek pořizují v sadbové školce ve Starém Petrově Sele, kde je koupí s deklarací. To je totiž podmínka pro získání subvencí. V řezání keřů jsou soběstační. Řežou brzo na jaře, když stihnou i během vegetace. Keř by po řezu neměl mít více než čtyři, pět hlavních větví. Průklest se u lísek může provádět průběžně každé dva až tři roky, počínaje čtvrtým rokem po výsadbě. Lísku, která se lehčeji obdělává než jiné plodiny, si Horákovi chválí: „V meziřádcích jen sekáme trávu.“ Zatím nepostřikují proti škůdcům a chorobám, na podzim každý keř přihnojí asi 20 dkg NPK 7-20-30 a v květnu 20-25 dkg KAN. Postřikují jen mladé výhonky, které keř oslabují. Škůdci, jako například nosatec lískový a vlnovník lískový (lískotoči), ani nejzávažnější choroba - monilióza oříšků, se na jejich pozemcích neobjevily. Prodej je zatím bezproblémový: „Vloni jsme kilogram jader prodali za 40 kun, letos cenu zvýšíme o 10 kun, protože v obchodních centrech stojí 90 i víc kun za kilogram!“ Hrubočnopolští pěstitelé neplánují plochu osázenou oříšky rozšiřovat: „Až budeme v důchodu, budeme mít i s tím, kolik máme, práce habaděj,“ říkají.
I mezi našimi krajany vzrůstá zájem o pěstování podobných kultur, které na malé ploše dávají solidní výnos a vyšší zisk než běžné plodiny. Stále častěji na polích místo pšenice vidíme tykve a místo kukuřice třeba léčivky nebo zeleninu. To je asi naše budoucnost. Člověk se musí poohlédnout po tom, co se mu vyplácí a nedělat jen to, co se vyplácelo před dvaceti, třiceti lety. Doba se stále mění. I my se musíme přizpůsobit.
A. Raisová/ar

Read 980 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 26 2022

V Jednotě číslo 26, která vychází 2. července 2022, čtěte:
- Svaz Čechů udělil odměny a uznání úspěšným žákům a učitelům
- Kaptolští oslavili Den české kultury a Den otevřených dveří
- I žáci českých škol na udělení Oskara vědomostí v Záhřebu
- Daruvarská Holubička na folklorním festivalu v Přerově
- Hasiči z Dolan na setkání ve Všeradicích v České republice
- O tajemníku Československého svazu Stanislavu Veselém
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti