Je zajímavé, že lidový kalendář jako forma periodických publikací existuje dvě a půl století, a přestože se v průběhu času měnila jak koncepce tištěných informačních prostředků, tak zvyky čtenářů, dodnes setrval málem v původní formě. Základem každého lidového kalendáře byl vždycky přehled svátků, seznam výročních akcí, hospodářské a jiné rady, beletrie a humor. Kulatých šedesát let tradice Českého lidového kalendáře vydávaného nakladatelstvím Jednota je zřejmým dokladem toho, že je potřeba krajanům nabídnout publikaci, která shrnuje celkovou činnost spolků, mateřských, základních a středních škol, Svazu Čechů a jeho rad, menšinových rad a představitelů i sněmového poslance.
Kulturně osvětová činnost české menšiny je nejobsáhlejší kapitolou Kalendáře – zabírá pětaosmdesát stránek a informuje o veškeré aktivitě ve spolcích, školách a radách, samozřejmě také ve Svazu, jako zastřešující instituci české menšiny, a v NVI Jednota. Předsedové nebo tajemníci Besed a učitelé škol, kde se učí čeština, dopodrobna zpravují o své činnosti, a nechybějí ani servisní informace o vedení spolků, adresy, kontakty a telefonní čísla. Stejně tak je nevyhnutelnou částí kalendárium, kterým publikace začíná, tentokrát ilustrované kresbami z Dětského koutku. Připomínáme výročí důležitých událostí a osobností, zvlášť však kulatá výročí Bohumila Hrabala, Alfonse Muchy a Slávky Žukovićové Machové, uvádíme také řadu jubileí v rámci Roku české hudby, jímž je rok příští.
Rubrika Literární stopou nabízí povídky Lenky Janotové, Vlády Daňka a Karla Bláhy a básně Věry Vystydové, Milady Rabihićové a Ivana Maška. Ke kořenům je další pravidelná rubrika, v níž najdete článek Mirka Knížka o devadesáti letech České besedy Lipovlany, dokončení seriálu o působení lékaře Antonína Mikuláška v Dalmácii, Bosně a Černé Hoře z pera jeho dcery Leopoldiny Košťálové a tři příspěvky českých občanů, kteří vzpomínají na krajany na jihu Evropy. Milan Mlejnek píše o krajanech žijících v Chorvatsku, Vědunka Stehlíková-Režná o české menšině na území bývalé Jugoslávie a Hana Kachlíková o Češích ve Slovinsku. Přidáme-li k tomu pár stránek psaného a kresleného humoru, reklamy a nástěnný kalendář, který najdete uvnitř, bylo to všechno, co se do nového Lidového kalendáře vešlo. Na jeho přípravě se podílel celý redakční kruh Jednoty, texty zlektorovali učitelé z České republiky Naďa Sviderková a Luděk Korbel. Český lidový kalendář na rok 2014 je k dostání v administraci Jednoty.
M. Pejić