S poslancem za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském parlamentu Vladimírem Bílkem

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Thursday, 16 January 2014

DOKUD JSME TAKTO ORGANIZOVANÍ A ČINNÍ, NEMUSÍME SE BÁT O BUDOUCNOST
Většinu loňského roku se česká menšina v Chorvatsku docela úspěšně potýkala s problémy, které přinesla ekonomická krize. Zdálo se, že se vstupem do Evropské unie podmínky zlepší. Shodou okolností se ale stal právý opak - menšiny se bojí o dosažená práva. O tom, ale také o uskutečněných projektech a plánech, jsme mluvili s poslancem za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimírem Bílkem.


Když jsme domlouvali tento rozhovor, nechali jsme ho na poslední chvíli, protože jsme čekali na návrh ústavních změn, který jde právě do parlamentní procedury. Jde nám především o část změn, týkajících se práv národnostních menšin, totiž tzv. referenda proti cyrilici. Nakonec jsme se změn ústavy nedočkali, ale návrh byl přesto formulován.
Ústava ještě změněná není, odložili jsme to na 15. ledna. Základní změny v části, která se týká referenda, určují, že se referendem nemohou zmenšovat žádná lidská práva včetně menšinových. Je tomu tak konec konců i proto, že Chorvatsko podepsalo bilaterální smlouvy a mezinárodní konvence, které zaručují ochranu dosažené úrovně lidských práv. V rámci změn ústavy se bude měnit i zákon o referendu, a to v tom smyslu, že by na zahájení procedury k vypsání referenda stačilo dvě stě padesát tisíc podpisů voličů, ale aby ke změnám ústavy mohlo dojítmysely by pro ně hlasovat přes padesát procent všech voličů. Plánují se také určité změny, týkající se regionálního uspořádání Chorvatska, ale právě tato část byla důvodem pro odložení změn.
Referendum proti cyrilici právem vyvolalo v řadách národnostních menšin neklid. Na rozdíl od předcházejícího referenda o ústavní definici manželství, menšiny pochopily, že je nové referendum zaměřeno proti všem menšinám, a že by všechny menšiny přišly o svá práva. Reagovala i županská česká menšinová rada, diplomaté se na kulatém stole vyjádřili velice ostře, dokonce i trochu nediplomaticky… Jaký je váš názor a co byste vzkázal krajanům – co referendum znamená a co by se stalo, kdyby se ústavním zákonem zakázala cyrilice, totiž menšinový jazyk a písmo, v místech s méně než padesáti procenty menšinového obyvatelstva?
Tak, jak je referendová otázka formulovaná, je zřejmé, že se vlastně nejedná jen o cyrilici, ale o omezení menšinových práv všeobecně. Nyní máme ústavním zákonem zaručeno, že ta národnostní menšina, která tvoří jednu třetinu obyvatelstva místní samosprávy, může oficiálně používat svůj jazyk. Výsledkem zvýšení limitu na padesát procent by byla ironická situace, že by se jednotlivá národnostní skupina musela stát většinou, aby mohla uplatňovat menšinová práva.
V Chorvatsku je úhrnem čtyřiadvacet jednotek místní samosprávy, ve kterých se oficiálně používá menšinový jazyk a písmo, jak srbština a cyrilice, tak čeština, slovenština, maďarština, italština a latinka. Nově definovaným prahem by zůstala jen polovina z obcí a měst s právem na dvojjazyčnost, a to výhradně srbská menšina s právem na srbský jazyk a cyrilici. Všechny ostatní menšiny by toto právo ztratily, včetně Čechů v obci Končenice, kde činí většinu obyvatel, sice relativní většinu se sedmačtyřiceti procenty v celkovém počtu obyvatel.
Referendum je definitivně špatně formulováno. Kdybychom se podívali na to, jak tyto záležitosti vyřešili sousedé a vůbec země, kde žijí Chorvaté, – rádi se odvoláváme na reciprocitu a žádáme pro Chorvaty stejná práva, jaká mají menšiny v Chorvatsku –, dostali bychom velice zajímavé odpovědi. Chorvaté v rakouském Burgenlandu (Gradišćanski Hrvati) mají právo na dvojjazyčnost, když dosáhnou pětadvaceti procent v počtu obyvatelstva, v Rumunsku dvacet, v Srbsku patnáct. Česká republika ku příkladu měla tuto hranici na dvaceti procentech, nyní ji ale snížila o polovinu - na deset procent. Chorvaté sice tuto výhodu využívat nemohou, protože v České republice jich žije jen dvanáct set, ale přece určitá menšinová práva využívají.
Celá story ohledně referenda má bohužel i druhou dimenzi – za posledních několik měsíců se celková pozornost médií a veškeré veřejnosti přesunula z vážných a reálných problémů na tyto uměle vytvořené kauzy. Místo abychom se zabývali hospodářstvím, investicemi, otvíráním pracovních míst, zlepšením životního standardu, my jsme se, nejen vláda a parlament, ale celá společnost, zabývali věcmi, které nám byly jen na škodu.
Události na konci roku, týkající se nebezpečí omezování menšinových práv, byly svéráznou tečkou za rokem, který menšinám zrovna nepřál. Recese se totiž odrazila i na financování kulturní autonomie a vydavatelské činnosti národnostních menšin.
Ekonomická krize ublížila všem, a v Radě pro národnostní menšiny jsme museli usilovat o to, aby se prostředky na kulturní autonomii menšin snížily co nejméně. Podařilo se nám to především díky všem spolkům včele se Svazem Čechů, a všem příslušníkům menšiny, kteří byli velice činní a píšou dobré a reálné projekty; bez toho bychom peníze získat nemohli. Všechny plány jak v kulturním amatérismu, tak ve školství, byly splněné. Podařilo se nám vyfinancovat určité projekty v oblasti infrastruktury. Kvůli všemu tomu a kvůli pověsti, kterou česká menšina má, nás prosincové změny státního rozpočtu moc nezasáhly, a obnos pro menšiny se snížil jen o tři procenta. Jakmile jsme se dozvěděli, kolik peněz budeme mít k dispozici, svolali jsme předsednictvo Svazu a všechny Besedy dostaly o tom včasnou informaci, takže se přes snížené příjmy splnily všechny plány.
V rozpočtu na rok 2014 dostala Rada pro národnostní menšiny pět procent prostředků méně ve srovnání s posledními změnami v loňském rozpočtu. Tento obnos bohužel zahrnuje i financování maďarské a italské menšiny na základě bilaterálních smluv, takže se dotace pro kulturní amatérismus ostatních menšin snižuje o sedm procent. Menšinoví poslanci společně s Radou usilují o to, aby se bilaterální smlouvy financovaly přímo z rozpočtu, což by uvolnilo určité prostředky pro ostatní menšiny. Protože jsme předpokládali, že dostaneme méně peněz, plány byly udělané tak, aby se všechny mohly uskutečnit, a myslím si, že veškerá kulturní činnost proběhne bez překážek a že se nám podaří vyfinancovat všechny akce, včetně dožínek v Kaptole.
Zaměření na jiné zdroje financování je refrén, který posloucháme už několik sezon. Na úrovni krajanské komunity se chystá poradenský tým, který se zpracovávání projektů bude učit i v Plzni, v rámci dohody o spolupráci plzeňského kraje s Bjelovarsko-bilogorským županstvím.
Z rozpočtu bude peněz stále méně, zároveň se ale otvírají nové možnosti – rozpočty místních a regionálních samospráv, v určité části pravděpodobně i rozpočet České republiky, ale především fondy Evropské unie. Česká menšina je vzorně zorganizovaná a schopná za pomoci místních sil zpracovat a aplikovat projekty na financování různými fondy. Jedna z možností se naskytla v rámci dlouholeté spolupráce Bjelovarsko-bilogorského županství s plzeňským krajem. Dlouho ale spočívala v účasti na Bjelovarském trhu a obráceně na plzeňském trhu cestovního ruchu. Nová županská vedoucí garnitura se rozhodla otočit nový list a během poslední návštěvy delegace z Plzně jsme domluvili řadu konkrétních akcí. Jde o projekty v hodnotě několika milionů eur, z kterých se většina uskuteční v roce 2015, a jedna z akcí je zaměřena právě na tréninky psaní projektů. Už koncem února nebo začátkem března pojede několik občanů z území županství do Plzně a tam se zúčastní semináře a dílen na zpracování projektů. Budou to především krajané z Daruvarska, kteří dobře ovládají češtinu, aby na semináři mohli pracovat na konkrétních projektech. Samozřejmě, že se projekty nebudou vztahovat jen na menšinu, ale budeme se snažit, aby do nich byla krajanská komunita zapojena co nejvíc.
Přestože podmínky byly těžké, loni bylo realizováno poměrně velké množství projektů, konala se spousta akcí a česká krajanská komunita dosáhla značné úspěchy.
Kdybychom počítali, jmenovali bychom doslova všechny Besedy. V každém místě, kde působí krajanské spolky, jsme realizovali alespoň jeden projekt nebo připravili podmínky k jeho realizaci. Bjelovar udělal projekty na infrastrukturu a Večer národnostních menšin, Daruvar upravil jeviště, Hercegovec prostor na zkoušky besedních skupin, Velké Zdence obnovily parkety, Hrubečné Pole vyřešilo problém prostoru, Tréglava domluvila úpravu dětského hřiště, Ivanovo Selo upravilo českou školu a etnografická sbírka má jeviště, Končenice chystá několik projektů společně se školou, Brestov znovu otevřel české oddělení školy a vybavil ho pomůckami, Lipovec kandidoval projekt na osvětlení, Horní Daruvar pokračuje s úpravou okolí Domu, Garešnice dostala ozvučení, Dežanovec se podílel na změnách stanov obce a vrácení dvojjazyčnosti. Střežany kandidovaly projekt na úpravu infrastruktury, Holubňák ho právě chystá, Šibovec zpracoval projekt rekonstrukce Domu, Jazvenik upravil šatnu a knihovnu, Lipovlany upravují Národní dům, v Mezurači máme připravený projekt na letošní rok, Sisak připravuje spolupráci županství s jedním českým krajem, Rijeka do letošního jubilea Besedy zlepší podmínky ve svém Domě, v Záhřebu se hodně pracovalo na české škole, a chtěli bychom, aby se všichni studenti, kteří dočasně žijí v hlavním městě, mohli scházet v Českém domě. V Besedě Záhřebského županství připravujeme projekt na koupi krojů, v Bjeliševci máme také připravený projekt na úpravu Domu, a v Kaptole nás čeká velká práce na přípravě dožínek. Školy také realizovaly několik projektů, a na těch nám hodně zaleží, protože jsme si vědomi toho, že školy jsou zárukou budoucnosti celé menšiny. Jak je vidět, je toho dost, ale všechny projekty jsou reálné a počítáme s tím, že se všechny uskuteční. Výhodou české menšinové komunity, ve srovnání s ostatními menšinami v Chorvatsku, je naše jednotnost, činnost spolků a jejich vázanost na Svaz Čechů, který koordinuje veškerou činnost, jedno vydavatelství a činné menšinové rady shromážděné do Koordinace na státní úrovni. Dokud jsme tak organizovaní a činní, nemusíme se o budoucnost bát.
Právě uplynuly dva roky vašeho poslaneckého mandátu. Na čem jste pracoval, co vyžadovalo nejvíc času a sil? V kterých sněmových pracovních tělesech jste činný. Podařilo se vám navštívit všechny České besedy a Matice slovenské?
Byl jsem v každé České besedě, ale bohužel jsem nestačil navštívit všechny Matice slovenské. Učiním tak podle plánu na začátku tohoto roku. To ale neznamená, že jsem nebyl v kontaktu s každým spolkem a že jsme nepracovali na společných akcích.
Co se týče parlamentu, pracuji především ve výboru pro lidská práva a práva národnostních menšin, potom ve výboru pro zemědělství a ve výboru pro regionální rozvoj a fondy Evropské unie, což bylo zvlášť užitečné pro přípravu projektů menšinových institucí. Můžu říci, že možná nepatřím k nejaktivnějším poslancům na plenárních zasedáních, které přenáší televize, ale že se snažím pro menšinu získat co nejvíc, a myslím si, že výsledky jsou vidět.
Co byste popřál krajanům do nového roku, a co byste jim řekl o tom, co je v příštím roce čeká – bude alespoň o kapánek lehčí než ten minulý?
Dokud bude česká menšinová komunita dosavadním způsobem využívat své instituce – Besedy a Svaz Čechů, Jednotu, Menšinové rady a Koordinace, v neposlední řadě poslance za českou a slovenskou menšinu, dokud potáhneme za jeden provaz, myslím si, že se nám bude dařit dobře a že všechny plány splníme. Všem přeju do nového roku hodně štěstí a zdraví, úspěchu a spokojenosti a ať se uskuteční všechny naše projekty plánované na tento rok.
Otázky kladl M. Pejić/Foto L. Dujmenovićová

Read 595 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2021

V Jednotě číslo 42, která vychází 23. října 2021, čtěte:
- Předsednictvo Svazu v Česku: Úspěšný zájezd s bohatým programem
- Přehlídka malých hudebních skupin se poprvé konala v Osijeku
- V Lipovci se konal přátelský večírek
- Radioklub Jan Hus oslavil padesátiny: Stále ve světovém vrchu
- Sto let Svazu Čechů: Nové vedení Svazu
- In memoriam Karolina-Seka Kmoníčková
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti