Jak výkyvy počasí ovlivňují floru a faunu, a jak působí na lidi

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 26 February 2014

ZPŮSOBILA NÁM NEOBYČEJNÁ ZIMA VRÁSKY?
Koncem ledna, přesněji 24. ledna, jsme se konečně dočkali sněhové pokrývky, která zahalila do bílého větší část Chorvatska. Zemědělci si na krátko oddechli. V současnosti se jim ale zase dělají vrásky na čele, protože teploty se znovu zvyšují. A to jistě bude mít vliv na prostředí, na chování lidí i zvířat. Únorová obleva, která mrazivé počasí vystřídala, způsobila v některých oblastech záplavy. Očekává se, že teplou frontu za pár dní znovu vystřídá chladno a sníh.

 

Nízké teploty jsou důležité pro rostliny i pro zvířata. Jedni, jako medvědi, zimu prospí, jiní, například čápi, se jí odletem do letních krajin vyhýbají, a další, jako třeba divočáci, jsou vůči ní odolní. Pro rostliny má zima důležitou funkci. Zimní mrazy blahodárně působí na rozdrobení struktury půdy, ovlivňují tvorbu květů a zamezují výskytu patogenů a škůdců. Letošní „jaro v lednu“ způsobilo rannější probuzení vegetace ze zimního spánku. Pupeny stromů začaly rašit, některé okrasné keře (forsicie, vilín) a jarní květiny (sněženky, bledule, šafrány) rozkvetly. Sníh, který v lednu napadal a udržel se až do začátku února, byl pro rostliny záchranou. Zamezil jejich vymrzání a zpomalil další rašení. Nyní, když se oteplilo, bude zdrojem vláhy, období před ním nebylo zrovna deštivé. Ozimy (pšenice a ječmen ozimý), které byly vysety v optimální lhůtě, jsou v současnosti v dobré kondici, tvrdí odborníci, i když se nacházejí ve fázi tvorby trsů (což odpovídá stavu v březnu). V důsledku náhlé změny teplot z plusu na mínus osení zežloutlo, v teplém lednu se objevily i první mšice a hlodavci, kteří začali škodit. Odborníci radí ozimy a řepku olejku zatím nehnojit dusíkatými hnojivy, které by podpořily růst. Ovocnářům se doporučuje nepospíchat s ořezáváním, nehnojit, ale natřít kmeny bílou barvou, aby se částečně zamezilo pohybu mízy a vytváření mrazových trhlin na kmeni (postup se může zopakovat za měsíc).
Ve vinohradech to letos při oslavě svatého Vincka (22. ledna) víc připomínalo začátek vinobraní než začátek prací ve vinohradě. Výkyvy teplot však neměly na révu větší vliv. Řez se podle odborníků může provést, ale nesmí se ještě hnojit – první hnojení (bez dusíku, se zvýšeným obsahem vápníku a měďnatými přípravky) by mělo proběhnout v dubnu. V případě pozdních mrazíků se mohou využít přípravky na bázi aminokyselin. Vodu ze zamokřených vinohradů se doporučuje odvést kanály. V chovatelství se oscilace teplot mohla projevit zánětem vemene během teplé části ledna, a to kvůli vysoké vlhkosti a velké změně tlaku vzduchu. Taková situace se po únorových mrazech bude opakovat i v březnu. Chovatelům prasat se při náhlých změnách teplot doporučuje zabezpečit větší pohyb a zvláštní péči věnovat prostoru, kde se prasí prasnice a kde se chovají selata. Včelaři byli upozorněni, aby v zimě úly chránili před větry a zimou, neotevírali je, a aby včelám zabezpečili klid a dostatek medocukrového těsta. Škody mohou vzniknout u včelstev, která nebyla na podzim dostatečně přikrmena. Lednové teplo je donutilo, aby vytvářela pulzující klubko dřív než je obvyklé, proto bylo v úle nutné zabezpečit teplotu na 36 °C. V případě, že teplota v úle náhle klesne, část včel uhyne, především vnější části včelstva. Daruvarští chovatelé, pěstitelé zeleniny, ovoce a hub považují změny teplot v lednu a únoru za negativní jev, který se jistě odrazí na přírůstcích zvířat a výnosech plodin.
Jedna z prodavaček na daruvarské tržnici, Hedvika Santová, nám řekla: „Je jasné, že výkyvy teplot jsou na zelenině znát. Pěstuju ji ve fóliovníku, ale třeba pórek, zelí, kapustu a špenát venku. V obou případech ji pokrývám speciální tkaninou, agrilem. Zelenina mi přesto trochu namrzla. Když bylo teplo, všechno rašilo, teď to vadne. V každém případě je dobré, že napadal sníh, zničí škůdce. Zelenina skladovaná venku na záhonu je kvalitnější, než když je ve sklepě. Obsahuje více vitamínů a je pak čerstvá, křupavá.“ Další zelinářka, Ljubica Dobrašová, nám pověděla, že její zelenina dobře snáší chladno. „Od podzimu mám vysetý špenát a kozlíček polníček, a už v lednu jsem vysázela česnek a cibuli a vysela mrkev, petržel a hrášek. Zvlášť letos byly v lednu pro setí příznivé podmínky,“ pochvalovala si lednové teplo. Také ona svou zeleninu proti únorovým mrazům chrání agrilem, který zamezuje vysušování půdy a udržuje vlhkost. „Jedinou nevýhodou je, že je pod ní víc plžů. Podzimní zelí a salát úplně sežrali. Naštěstí mám dost semen.“
Pěstitelka ovoce Vlasta Nováková z Dolního Daruvaru, která se s manželem stará o dvě stovky broskvoní a jabloní, považuje oscilaci teplot za výrazný problém. „V lednu, kdy se teploty vyšplhaly na plus 15 až plus 20 °C, začaly stromy rašit. Když teplota klesla pod nulu, rašení se zastavilo. Jsem ráda, že napadal sníh, protože květy by zmrzly a byly by velké škody.“ Ovocné stromy se v lednu už mohly stříhat, ona tak ale kvůli vysokým teplotám neučinila, protože by se tím růst ještě více uspíšil. Po řezu budou Novákovi broskve postřikovat modrým olejem a jabloně červeným. Ovoce, které prodávají na tržnici, skladují ve sklepě. „V důsledku teplého lednového počasí jablka dehydrovala a začala se scvrkávat. Pro skladování ovoce je chladno lepší.“ Ve skoro hektarovém sadu jabloní a broskvoní Daruvařana Milorada Iriće v osadě Goveđe Polje už byly v lednu, kdy začal s řezem, viditelné pupeny. Pan Irić letos neočekává velké škody. Prostředky na ochranu proti mrazům nevyužil, i když ví, že existují. „Řekněte, kdo na to má v dnešní době peníze? Teď už by se mohl provést postřik proti červenému pavoukovi a měďnatými přípravky.“ Jablka prodává na trhu za 3-4 kuny za kilogram. Do chladicí komory se vejde celá jeho úroda – tři vagony ovoce. „Loňská úroda byla dobrá, co bude letos, uvidíme.“ Pšenice na jeho polích není přerostlá, sníh růst zastavil. Doposud se na ní neobjevily nemoci, plevele ano. Škody od hrabošů jsou viditelné hlavně v sadě.
A jak se změny teplot projevily ve stájích? „Když je chladno, naše tři simentálky míň dojí,“ řekl nám Zdenko Jeřábek z Dežanovce. „V lednu, kdy byly teploty nad nulou, to bylo lepší. Na krmení se změny teplot neprojevily, krávy potřebují stejně krmiva, ať je teplo nebo chladno.“ S pšenicí, která vypadá spíš jako v březnu, je spokojený. Teď jsou ale pole zamokřená, což pšenici rozhodně neprospěje. Úplně jiný názor na to jak počasí působí na dobytek, má prodavačka mléčných výrobků na bílé tržnici, Jasna Lukićová z Holubňáku. „Krávy lépe snáší chladno, než extrémně vysoké teploty. Mráz snesou do -5 °C. Momentálně je ve chlévě plus 5 až 6 °C. Pro dojení je nejoptimálnější teplota +15 °C, ale když přesáhne +30 °C, jsou dojnice nervózní a míň dojí. Simentálky jsou odolnější než holdštajnky. My máme šestnáct simentálek a jsme s nimi spokojeni.“ Jeden ze dvou daruvarských pěstitelů žampiónů z firmy Nikolić promet nás informoval, že se jim ještě nestalo, aby sklep v daruvarském Sokolu, kde žampióny pěstují, museli v zimě chladit. „Donutilo nás k tomu letošních +20 °C v lednu. Cenu žampiónů jsme však zvýšit nemohli, protože by je pak nikdo nekoupil. Prodej nám během dvou let klesl o 50-60 %. V pěstírně udržujeme teplotu 17-18 °C, teplota kompostu je 20 °C.“
A. Raisová/Jednota

Read 716 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2021

V Jednotě číslo 42, která vychází 23. října 2021, čtěte:
- Předsednictvo Svazu v Česku: Úspěšný zájezd s bohatým programem
- Přehlídka malých hudebních skupin se poprvé konala v Osijeku
- V Lipovci se konal přátelský večírek
- Radioklub Jan Hus oslavil padesátiny: Stále ve světovém vrchu
- Sto let Svazu Čechů: Nové vedení Svazu
- In memoriam Karolina-Seka Kmoníčková
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti