S Jarmilou Kozákovou Marinkovićovou, autorkou knihy Tradicija i običaji zagrebačkih Čeha

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 26 February 2014

OPATROVATELKA ČESKÉ IDENTITY V HLAVNÍM MĚSTĚ CHORVATSKA
V Českém národním domě v Záhřebu byla 12. prosince představena chorvatská publikace Tradicija i običaji zagrebačkih Čeha Jarmily Kozákové Marinkovićové, profesorky češtiny a slavistiky, přední aktivistky záhřebské České besedy a Rady české menšiny města Záhřebu. Kniha vyšla k 10. výročí působení Rady, a předznamenala i letošní velké jubileum – 140. výročí České besedy Záhřeb. Na podzim se proto očekává i česká verze.

 

To je jen jeden z důvodů, kvůli kterému jsme s touto zanícenou opatrovatelkou tradic kulturního, národopisného a kuchařského dědictví příslušníků české menšiny v Záhřebu pobesedovali. „V rozhovoru se záhřebskými Čechy jsem zjistila, a byla jsem tou skutečností překvapena, že se o českých lidových zvycích a obyčejích moc málo ví a je o ně stále menší zájem. Vyskytla se tak potřeba záhřebské české komunitě připomenout tradiční zvyky našich předků, protože tato situace podporuje asimilaci. Musíme ji zpomalit, pokud chceme ještě chvíli v Českém národním domě slyšet českou řeč!“ vysvětluje tato usměvavá Záhřebanka, která se narodila a školní léta strávila v Daruvaru. „Můj tatínek, Svatopluk Kozák, a teta Jiřina Skeledžijová pracovali jako čeští učitelé na Daruvarsku. U nás doma se mluvilo jenom česky, i když moje maminka nebyla Češka. Provdala se do české rodiny v osmnácti, a rychle se naučila mluvit česky a přijala i české zvyky, kterých jsme si v rodině velmi vážili,“ vzpomíná paní Jarmila. „Naše babičky byly nositelkami tradic. Já jsem teď také babičkou a hrdě pečuji o naše české kořeny a tradice. Doma opatruju české kroje svých předků. Ještě pořád cítím vůni vdolků a vánoček, které pekly mé babičky. Zvlášť si pamatuji na své dětství v Hercegovci a na řadu přátel. S mnohými jsem dodnes ve styku.“ Od chvíle, kdy v roce 1995 přišla do záhřebské České besedy, přispěla k činnosti knihovny a archivu, stala se členkou pěveckého sboru... Ve školním roce 2001/2002 učila v České doplňovací škole, a stále pomáhá učitelkám, zejména při realizaci vzdělávacích zájezdů a různých vystoupení, organizuje kursy češtiny pro dospělé. Téměř od začátku je činná v divadelní a literární sekci. Od roku 2001 je ve správním výboru, působila jako jednatelka. Plných dvanáct let rediguje Spolkové zprávy. Je toho ještě: je dlouholetou členkou školní a kulturně-osvětové rady, dnes je i předsedkyní osvětové rady spolku. „Ve dne v noci, v Besedě či doma, žiji s tradiční českou kulturou a chorvatsko-českou vzájemností. Vždy mi na srdci ležela škola a vzdělávání krajanů,“ podotýká. Záhřebští krajané jistě ocenili úsilí, které vložila do organizování oslavy 80. výročí české školy – tehdy se počet žáků zvýšil skoro desetkrát! Právě v té době se začaly organizovat programy herny-dílny, nazvané Poznáváme Českou republiku – naši pravlast. Paní Jarmila byla hybnou pákou velkých loňských oslav 90. výročí školy, stejně tak oslav 130. a potom i 135. výročí Besedy a 135. výročí českého divadla v Záhřebu. Vždy byla plná nápadů, a dařilo se jí realizovat je. Na její návrh byla založena etnografická sbírka, tedy malé muzeum České besedy Záhřeb, díky její iniciativě Beseda získala kvalitní nové pianino přímo od továrny Petrof. Spolu s Margaritou Štěpánkovou, Májou Burgerovou a Martinou Marinkovićovou spoluzaložila na počest předsedání ČR Evropskou unií přednáškový cyklus Zajímavosti o České republice. Tato akce si získala samé pochvaly.
Takovéto snažení a entusiazmus nezůstaly bez ocenění. Za svou činnost, oddanost české menšině a upřímnou péči o krajanské otázky je Jarmila čestnou členkou České besedy Záhřeb a držitelkou Ceny Jana Buriana za prosazování českého jazyka a kultury. „Velký význam pro mne má uznání Svazu Čechů za vynikající všestrannou a obětavou kulturně-osvětovou činnost a dvě pamětní medaile Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky za práci a přínos pro krajanskou komunitu v Chorvatsku. Na ty jsem zvlášť hrdá,“ říká paní Jarmila, která i nadále plánuje svůj čas a lásku věnovat České besedě Záhřeb a krajanům. Kromě toho všeho, Jarmila je anebo byla členkou Chorvatsko-české společnosti přátelství, náhradní členkou správního výboru Nadace Rafaela Pávíčka, místopředsedkyní a členkou předsednictva Rady české menšiny města Záhřebu. Za nejvděčnější dědice jakékoli, a tedy i české tradice a kultury, považuje paní Jarmila děti. „O ně se musíme zvlášť hodně starat, učit je česky mluvit, znát a praktikovat české tradice. Musíme je seznámit s českými dějinami a kulturou, nejen s lidovými tanci, i když je považuji za nejhezčí ze všech. Právě to byl důvod, proč jsme před třinácti lety začali organizovat poznávací zájezdy do České republiky. Dnes je již můžeme považovat za naši besední tradici, která má vést k záchraně češství v Záhřebu.“ K tomu má ostatně přispět také kniha o tradicích Čechů v Záhřebu. „V besedním muzeu máme knihu Wáclawa Pacovského Úplné umění kuchařské... Je z roku 1809, napsaná švabachem a věnovaná dcerám českým, protože právě dcery pečují a přenášejí českou tradici dalším generacím. Tato kniha mne inspirovala.“ Na závěr jsme se paní Jarmily zeptali, kterým lidským hodnotám dává přednost. „Poctivosti, spravedlnosti, upřímnosti, důslednosti a vzájemnému porozumění a lásce. Přeji si jako v mé knize, aby krajané vždy v peněžence měli uschovanou kapří šupinu, a aby jejich lodičky z ořechových skořápek vždy pluly ke štěstí,“ odpověděla.
Zdenka Táborská/rodinný archiv

Read 502 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2021

V Jednotě číslo 42, která vychází 23. října 2021, čtěte:
- Předsednictvo Svazu v Česku: Úspěšný zájezd s bohatým programem
- Přehlídka malých hudebních skupin se poprvé konala v Osijeku
- V Lipovci se konal přátelský večírek
- Radioklub Jan Hus oslavil padesátiny: Stále ve světovém vrchu
- Sto let Svazu Čechů: Nové vedení Svazu
- In memoriam Karolina-Seka Kmoníčková
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti