V programu se nejdříve představili hostitelé - Česká obec. Pěvecká skupina Kateřina zvolila nostalgickou vzpomínku na Prahu a dvě lidové písně v náročné úpravě. Tanečníci Srdéčka energicky a s viditelnou chutí předvedli poutavé a zajímavé tance Myslivecká a Sousedská. Tanečníky i zpěvačky doprovázeli hudebníci Staří přátelé, posílení hrou na piano.
Obdivuhodný pokrok je zřejmý v činnosti albánského spolku Shqiponja (orel), který v Bjelovaru působí druhým rokem. Předvedl tanec Šota z Kosova. Námluvy dívky a chlapce v okolí Sarajeva tanečně ztvárnil kulturně umělecký spolek Bosňáků NUR ze Sisku. Největší potlesk a obdiv sklidili mladí tanečníci folklorní skupiny mládeže Demokratické pospolitosti Maďarů Csardas ze Suze v Baranji - perfektně předvedli temperamentní tance jižního Podunají. Ze Záhřebu přijel makedonský spolek Ohridski biser, který zatancoval pásmo tanců z Makedonie a s efektními tanci ze Šumadije se představil srbský kulturní spolek Prosvjeta z Daruvaru, přičemž vynikal doprovod na píšťale. Z Lipovlan přijeli představitelé slovenské a ukrajinské menšiny. Slovenský kulturní spolek Lipa se představil dívčími a ženskými kolečky a ukrajinský spolek Karpaty zaujal jako vždy energickými a efektními tanci a procítěným zpěvem smíšeného sboru.
Zatímco na začátku programu členky bjelovarského sboru zazpívaly chorvatskou hymnu, v závěru zazpívaly hymnu Evropy. Velkolepý závěr slavnosti doplnilo i poděkování představitelům všech spolků, kteří se s prapory postavili na jevišti do špalíru, a následovalo efektní světelné finále. J. Staňová/js
Hosté
Kulatého stolu se zúčastnili místopředsedkyně vlády Đurđa Adlešićová, předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer, velvyslanec Republiky Makedonie Dančo Markovski s chotí, konzul České republiky Pavel Bednář, představitelé ukrajinského velvyslanectví, poslankyně za českou a slovenskou menšinu v chorvatském sněmu Zdenka Čuchnilová, představitelka Svazu Čechů v RCH Alenka Havelková, poslankyně Karmela Caparinová, předseda Koordinace národnostních menšin Bjelovarko-bilogorského županství a představitel župana Nenad Vlahović, starosta Bjelovaru Antun Korušec a jeho náměstci Stjepan Čleković a Zlatko Barila, předsedkyně České obce Bjelovar Miruška Lončarová a další vzácní hosté, představitelé města a županství. Na kulturně uměleckém programu se k nim přidali i předsedové menšinových rad v Bjelovarsko-bilogorském županství Josef Herout (české), Šandor Toth (maďarské) a Martin Gajani (albánské), členové městské správy Bjelovaru a řada dalších. V publiku bylo vidět i krajanské tváře z Bjelovaru a Daruvarska.
Z proslovu hostů
Během slavnostního zasedání Aleksandar Tolnauer zdůraznil, že „je Bjelovar jedním z mála měst, kde je samozřejmé, že menšiny nejsou nebezpečím, ale předností. Bjelovar je příkladem a ukazatelem integrace národnostních menšin.“ Na jeho slova navázal Nenad Vlahović, který sdělil, že v Bjelovarsko-bilogorském županství je ustaveno dvacet menšinových rad. „Cílem jejich práce je řešit eventuální problémy. O tom, jak úspěšně fungují, svědčí fakt, že od roku 2003 nedošlo na prostoru Bjelovarsko-bilogorskéhop županstvé k žádným fyzickým konfliktům.“. Antun Korušec dodal, že je už více než pět let praxí, aby členy městské správy byli i příslušníci menšin. Zdenka Čuhnilová poděkovala na organizaci večera věnovaného menšinám. Podotkla, že není zapotřebí se bát odlišností a zdůraznila, že příslušníci menšin nejsou menšími vlastenci jen proto, že jsou jiní. V domovinské válce menšiny dokázaly, jak milují nejen své kořeny, ale i vlast, ve které se narodili jejich příslušníci a proto si váží všech, kteří si hledí svých menšin, jako je tomu v Bjelovaru.“
Dančo Markovski vyjádřil obdiv k tomu, jaká pozornost se v Chorvatsku věnuje menšinám. Je přesvědčen, že je to nad úrovní Evropské unie. V závěru promluvila Đurđa Adlešićová, která zdůraznila, že ona jen pomohla v realizaci vynikajícího nápadu, se kterým za ní přišla Miruška Lončarová. Veřejně jí poděkovala za energii a entuziasmus, se kterým v Bjelovaru realizuje řadu akcí. Přála by si, aby se i ostatní menšiny vyprovokovaly k podobné činnosti.
