Lída Bláhová dnes učí na půl úvazku v druhém ročníku daruvarské české školy. Jako osvětová poradkyně kontaktuje se školami, učiteli a úřady a zprostředkovává a pomáhá vyřešit případné problémy. V současnosti se snaží urychlit schválení osnov pro model A, tj. obě české školy, které byly nedávno dokončeny. Dále hledá recenzenty, odborníky a lidi do komise k vypracování osnov pro modely B a C. Právě pro model B a C byl nedávno v Záhřebu zorganizován dvoudenní aktiv učitelů všech národnostních menšin.
Aktuální je shromažďování údajů o školách a výuce češtiny. Pracuje na řešení problémů, které se týkají modelu C, neboť předmět péče o český jazyk a kulturu není ve všech školách chápán stejně. Plánuje navštívit ministerstvo a upřesnit název předmětu, jeho status (zda jde o výběrový, fakultativní předmět či o další jazyk), způsob známkování. Usiluje o to, aby se učebnice přeložené do češtiny co nejdřív dostaly žákům do rukou.
Ve výuce češtiny bylo v poslední době hodně problémů, protože je větší počet učitelů na nemocenské dovolené a bylo třeba najít pro ně náhradu. V současnosti češtinu v Lipiku učí Zdenka Slivarová, v Mezurači Machulenka Resová. Velký problém je s výukou češtiny v Sisku, kde vlastně vůbec neprobíhá. Podnět k zavedení výuky češtiny má vlastně vzejít od krajanského sdružení, osvětový poradce může pomoci, poradit a zprostředkovat. Výborným příkladem je Rijeka, kde si Beseda po konzultaci s poradkyní zařídila výuku češtiny v základní škole sama a nyní se hodiny českého jazyka konají v Českém domě. Osvětový poradce je pojítkem mezi Svazem Čechů a školami, vzájemně spojuje české učitele, chrání práva škol, pomáhá vyřizovat služební záležitosti, nabádá k co nejrychlejšímu přeložení učebnic.
Co se týče překládání učebnic, ty byly poměrně rychle přeloženy, zlektorovány a předány vydavateli (toto je v ingerenci Jednoty), pak se ale samotné tisknutí zbytečně protáhlo. V současnosti jsou ve školách všechny učebnice nakladatelství Alfa, čeká se na učebnice ostatních nakladatelů. Od podzimu se překládají pracovní sešity, některé z nich jsou už u jazykového redaktora. Naším problémem je, že u nás je nedostatek odborníků na český jazyk, a stejně tak odborných učitelů češtiny.
Podle Ludmily Bláhové vnímají čeští pedagogové učebnice přeložené do češtiny jako velkou pomoc při výuce. Zbytečné jsou starosti a obavy rodičů, že dětem bude tíž a že jim nebudou moci při učení pomáhat. „Budeme dál pracovat jako doposud, dětem to pomůže, aby se naučily lépe česky. Žáci budou vlastně mít k dispozici učebnice obojí, takže jim budou moci pomoci i rodiče, kteří vůbec česky neumí. S učebnicemi přeloženými do češtiny bude učení snadnější pro děti, rodiče, ale také pro učitele. Žáci v našich školách mají možnost bezbolestně a zadarmo se naučit další evropský jazyk – češtinu.“
V nadcházejícím období připravují osvětová poradkyně a Svaz Čechů tzv. letní školu v České republice, tj. tradiční zájezd žáků sedmých tříd. Letos by do tohoto projektu rádi zapojili také žáky, kteří se učí češtině modelem C. Připravuje se pravidelné setkání učitelů českých škol a českého jazyka, které se letos bude konat 13. února. Samozřejmě, že se bude konat také seminář učitelů, který o jarních prázdninách proběhne v České republice.
Z úkolů do budoucna paní Bláhová uvedla navrácení práva české menšině na osvětového poradce na plný úvazek. Velkým cílem je zavedení studijního oboru český jazyk také na učitelské fakultě v Záhřebu, čímž by se vyřešil problém nedostatku odborného kádru pro výuku češtiny. Ž. Podsedník/žp
