Pomyslel jsem si, že jde o nějaký omyl. Teprve v daruvarském matričním úřadě jsem se přesvědčil, že se František Šnajder opravdu narodil v Končenicích, a to 29. března 1903. Jeho otec se jmenoval Matěj a přistěhoval se z Čech, matka byla Marie, rozená Hájková. Její předkové pocházeli z Moravy.
Františkův otec byl tesař a snad proto Františka už v mládí zaujalo dřevo jako materiál k vytváření věcí. Po ukončení základní školy v roce 1918 odešel do hudební školy do Pětikostelí (Pečuh) k mistru Janošovi Leonardthovi. Už v patnácti letech se projevil jeho talent pro stavbu houslí. Pokračoval v učení u velkého mistra, známého Pala Pilata z Budapešti. V roce 1925 se vrátil do rodných Končenic a v roce 1928 se celá rodina přestěhovala do Záhřebu. Před druhou světovou válkou Šnajder založil první a největší továrnu hudebních nástrojů v bývalé Jugoslávii, ve které pracovalo třicet pět dělníků. Do roku 1940 postavil kolem čtyřiceti pěti houslí, převážně Magginiovy a Gvarneriovy modely, ale zkusil udělat také známé Stradivariho modely houslí. Své výrobky vystavoval v Londýně, Paříži, Berlíně, Györu a Florencii.

Kvůli svému nesouhlasu s politikou komunistické strany se po válce dostal do vězení v Popovači. Odtud napsal dopis na ministerstvo školství, ve kterém žádal o povolení dělat hudební nástroje, poněvadž zůstal bez někdejšího majetku a bez továrny. Když mu to po delší době bylo schváleno, otevřel znovu dílnu na opravu a stavbu houslí. V padesátých letech minulého století opravoval housle známému houslistovi Zlatku Balokovićovi. Konstruoval přístroj na měření elastických rezonačních ploch houslí. Během svého pracovního věku udělal asi šedesát houslí a deset viol. U Františka Šnajdra se vyučil známý výrobce kytar Ernest Koroskenyi. Mistr podal na ministerstvo žádost o zřízení školy pro výrobce hudebních nástrojů, ale k tomu nikdy nedošlo. Tak se stalo, že mistr Šnajder neměl učedníky a svůj velký talent, znásobený trpělivostí, nemohl nikomu předat.

František Šnajder zemřel v Záhřebu 30. listopadu 1966. Jeho dcera Erna Šnajderová-Nikolićová odevzdala v roce 1983 městu Záhřeb nástroje a nářadí na hudební nástroje, a také dílnu.
Mistrovská dílna Františka Šnajdra je i dnes přístupná v Záhřebu na Náměstí maršála Tita.
O mistru Šnajdrovi v jeho rodných Končenicích málokdo ví, přesto je to také jedna z významných osobností české menšiny v Chorvatsku. Davor Ambroš/internet