Program besídky byl bohatý a různorodý, protože vychovatelky měly k dispozici velký počet nadaných dětí. Letos se totiž se školkou loučí nejpočetnější předškolní skupina v minulých několika letech. Do školních lavic na podzim usedne dvanáct malých školáčků, pro které začne nové období dětství. Touto besídkou ukázali rodičům, prarodičům a všem ostatním, že jsou na tuto změnu už docela připravení.
Nejdříve si pásmo písní a tanců zatančili mladší děti. Za vzor měli starší kamarády a ukázali, že je úspěšně následují. Účastníci letošní olympiády mateřských škol se pyšně prošli po jevišti s třpytícími medailemi a diváci je nadšeně odměnili potleskem. V pestrém hodinovém programu se střídaly recitace, básničky, divadélka, zpěv, rytmika a tanec. Divákům se líbila módní revue šikovných malých manekýnek, které se na jevišti nebojácně točily a předváděly. Početný sbor školky zazpíval píseň z letošního dětského festivalu, dovední předškoláci, i ti mladší, zahráli několik divadelních scének, recitovali básně o škole a zatancovali dvě rytmická cvičení s moderním hudebním doprovodem. Diváci sledovali, co vše děti dovedou a obdivovali je.
Závěr besídky patřil udělení dárků dětem, které se s mateřskou školou loučí. Zaslouženou odměnu získaly i oblíbené vychovatelky Gordana a Vlatka a také kuchařka, teta Růža. Tato část besídky byla nejrušnější a nejdojemnější, a diváci ji doprovázeli nepřetržitým potleskem. Po programu se rodiče s dětmi odebrali do nedaleké kavárny na zmrzlinu. Nadšené děti se ještě dlouho bavily a sdělovaly si své dojmy a zážitky z tohoto pro ně významného večera. J. Horká/jh
DARUVAR - LOUČENÍ S NASTÁVAJÍCÍMI ŠKOLÁKY
Na konci výchovného období připravily děti České mateřské školy Ferda Mravenec s vychovatelkami působivou besídku. Svými dovednostmi se pochlubily tři věkové skupiny. Největší pozornost si zasloužili předškoláci, kteří se zároveň s milovanou školou loučili. Na podzim totiž zasednou do lavic školy základní.
Jako první vystoupila tzv. mladší skupina – děti do pěti let. Připomínaly rozkvetlou jarní louku s motýlky a včelkami. Ukázaly, že na svůj věk toho dokážou hodně. Po zdařilých básních, písních, tanečku a scénce předaly jeviště o rok starším kolegům. Děvčata elegantně vtančila a chlapci furiantsky přijeli na koních. Jejich písně a básně nikoho z přítomných nenechaly lhostejným. Velmi sympatická byla závěrečná píseň Když jsem já sloužil.
Závěr besídky patřil samozřejmě předškolákům. Na jeviště vpochodovaly malé mažoretky a předvedly, co dovedou. K děvčatům se přidali chlapci a z jeviště se ozývaly písně a básně v češtině, chorvatštině a angličtině, sukýnky se točily v tanci. Za lásku a péči se děti kyticí odvděčily vychovatelkám Vlatce Bahníkové a Aničce Pavlovićové.
I když se při besídkách sál Českého domu v Daruvaru vždy zaplní do posledního místa a každý rodič obdivuje právě svou ratolest, i méně zaujatý divák musí uznat, že se děti v české mateřské škole naučí spoustě věcí a umějí se na jevišti představit v krásném světle, v chorvatském i českém jazyce, někteří dokonce i anglicky. Česká mateřská škola poskytuje dětem opravdu hodně. žp/žp
