Poté, co J. Kubíček přivítal českého velvyslance Karla Kühnla, poslankyni za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Zdenku Čuchnilovou, zástupkyni primátora města Záhřebu Elizabetu Knorrovou a další hosty a krajany, hovořil o dějinách a současnosti záhřebské Besedy. Založil ji 14. října 1874 český vlastenec, spisovatel a stoupenec české samostatnosti Josef Václav Frič se skupinou Čechů, kteří v té době žili a působili v Záhřebu. Kontinuita trvání spolku je obdivuhodná, hovoří o vytrvalosti, jednotě a svornosti více generací Záhřebských, uvedl.
Češi v Záhřebu vynikali aktivní a tvůrčí činností v mnoha oblastech, a přispěli tak k jeho rozvoji od nevelkého města v Rakousko-Uherské monarchii k modernímu velkoměstu a metropoli Chorvatska.
Kniha Češi Záhřebu-Záhřeb Čechům je jedinečnou publikací, prostřednictvím které se veřejnosti představuje působení Čechů v Záhřebu od 11. století (založení Záhřebského biskupství) do dnešních dnů. V jiném médiu, filmu se stejným názvem, prezentují režisérka Mira Wolfová a kameraman Miljenko Bolanči vybraná dějepisná fakta. Montáž filmu podepsal Bogdan Tankosić. Autorská dvojice vycházela z poznatků právě vydané knihy M. Lipovce a F. Vondráčka. Jednu část materiálu natočila v České besedě, ale podstatná část filmu se týká Čechů a jejich materiálního i nemateriálního odkazu v Záhřebu. O M. Wolfové bylo řečeno, že je její režie velmi originální a inspirující, zatímco kameraman měl „mistrovské oko“. Film trvá přes hodinu a o záhřebských Češích se v něm vyjadřují prezident Stjepan Mesić, primátor Milan Bandić, krajanští aktivisté. Diváci ho přijali dobře.
Ve velkém sále Českého národního domu pokračoval večer česko-chorvatského přátelství. Profesorka hudby Vlasta Faistová-Marasová zahrála na klavíru skladby Jana Ladislava Dusíka (1760-1812) a Ivo Lhotky Kalinského (1913-1987), KUS Preslica Blato ze Záhřebu předvedl chorvatské lidové tance a folklorní soubor České besedy Záhřeb Jetelíček zatancoval české a chorvatské tance z Mezimuří. Z. Táborská/zt
DÍLNA ČESKÉ DOPLŇOVACÍ ŠKOLY
V sobotu 17. října dopoledne se v sále Českého národního domu v Záhřebu hemžilo jako v mraveništi. Byl vlastně pomyslným územím České republiky, vymezený pro vábivou dětskou hernu a žákovskou dílnu České doplňovací školy, nazvanou Poznáváme Českou republiku – svou pravlast. Záhřebské učitelky Mája Burgerová a Jarmila Kozáková s pomocnicemi Martinou Marinkovićovou a Simonou Minićovou se vrátily k svému již jednou vyzkoušenému edukačnímu projektu. Nyní si ke kamarádění, poznávání a kapce učení se svými svěřenci pozvaly žáky a učitelky z českých škol J. A. Komenského v Daruvaru a J. Růžičky v Končenicích.
Záměrem organizátorek bylo následující: každý žák přešel českou hranici (vchod do sálu), kde mu celníci předali mapu Česka na stužce. Tu si zavěsil na krk, poté „vstoupil“ na území České republiky, rozhlédl se okolo a na stěnách si vyhledal deset českých měst, která měl označená na mapě. Města byla přiblížena erbem a panely s fotografiemi ze školních zájezdů Záhřebských: Brno, Písek, České Budějovice, Telč, Mladá Boleslav, Ostrava, Kutná Hora, Olomouc, Karlovy Vary a Praha. Před deseti závaznými zastávkami byly umístěny stoly s ukázkou typického výrobku toho kterého města a příborem a pomůckami k jeho zhotovení (nůžky, barvičky, papír a jiné). Když „cestující“ vykonal úkol, označil ho na mapě. Na konci veselé a objevné cesty vstoupil na Karlův most a byl korunován.
Pestré hemžení sedmdesáti žáků, radost, křik, úsměvy, k tomu česká mluva... Byla to podívaná. Předseda správního výboru Besedy Jaromil Kubíček poděkoval všem za příjezd a spolupráci s úvahou o tom, že by se herna-dílna měla v záhřebské České doplňovací škole stát tradicí.
VEČER PÍSNÍ
Česká beseda Záhřeb, to jsou lidé osudově spojeni s českou písní. Druhou vlast mají v České republice, ale na českou píseň mají bezmezné domovské právo, protože je zakotveno v jejich srdcích. Na oslavu výročí záhřebské České besedy přijely zazpívat a poblahopřát krajanské pěvecké sbory Českých besed Daruvar, Daruvarský Brestov, Prekopakra, Velké a Malé Zdence a České obce Bjelovar, přidaly se domácí sbor a pěvecko-hudební skupina.
Nesmírně krásný a příjemný byl večer 17. října. Domácí srdečně přivítali hosty, ostatně – krajané se mezi sebou stýkají, zajímají o besední i osobní záležitosti a společnými programy posilují kulturní život české národnostní menšiny.
Krajanské pěvecké sbory představují bohatství hlasů zpěvaček a zpěváků. A píseň, pro tu dýchají od prvních krůčků až po skonání. Záhřebští se těšili na staré české písničky a slyšeli jich dost. Zanotovali si i několik českých zábavních písní a chorvatské lidové. V paměti jim jistojistě utkví věta Miroslava Kligla, sbormistra brestovského sboru: „Nás je jinak mnohem více. Dnes máme v Brestově svatbu a pohřeb, ale k vám jsme zpívat přijet museli!“ Po večeři se hudebníci a zpěváci ještě dostali k mikrofonu; rozproudila se živá zábava. Z.Táborská/zt
