Podle rozhodnutí vlády a sněmu byly totiž letos prostředky pro menšiny zvýšené o 5,06 procenta vůči roku minulému, a obnášely 43 milióny 590 tisíc kun. Česká menšina dostala podle toho rozvrhu na svou kulturně osvětovou a vydavatelskou činnost 3,894 miliónu kun. Změnami rozpočtu byl ale celkový obnos snížen o 2,61 procenta, takže obnáší kolem 42 milióny kun, nepatrně více než loni, kdy menšiny dostaly 41,5 miliónu kun. Pro českou menšinu to znamená o sto tisíc kun méně, než se plánovalo. Příští rok se celkový obnos nebude zvyšovat, takže menšinové dotace zůstanou na loňské úrovni.
„Myslím si, že časy, kdy se prostředky pro financování menšinových činností zvyšovaly ročně o patnáct nebo devatenáct procent jsou za námi, a že se už nikdy nevrátí,“ řekla nám poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová, a připomněla, že menšiny dostaly v roce 2000 devatenáct miliónů kun, v roce 2005 čtyřiadvacet miliónů, potom každý rok o asi pět miliónů víc.
„Tentokrát se financování plánuje tříročně a do konce tohoto období zůstává obnos stejný. Domnívám se, že tímto možná úplně končí financování ze státního rozpočtu a že menšinová sdružení budou muset v budoucnu peníze získávat kandidováním projektů do různých tuzemských a zahraničních fondů,“ říká poslankyně Z. Čuchnilová, a dodává: „Orientace na evropské fondy je životně důležitá, protože se ventil státního rozpočtu zvolna uzavírá.“ Rada pro národnostní menšiny zároveň upřesňuje podmínky využívání státních peněz. Tím způsobem jednak zpřísňuje disciplínu menšinových spolků, které užívají prostředky, jednak je nutí, aby se naučily psát projekty do evropských fondů. Podle nové metodologie a kritérií mohou finanční prostředky dostat jen spolky, které působí nejméně dva roky, a které mají aspoň dvacet členů, hlásících se k menšině. „Jde o podmínku, s kterou jsme těžce souhlasili, protože je podle nás diskriminující,“ říká poslankyně Čuchnilová. „Konečně jsme usoudili, že je pro menšinu vstřícná. Kvůli financování budou Besedy muset usilovat o to, aby se příslušníci hlásili ke své menšině, což bude prospěšné pro celkové uplatňování zákonných práv menšiny.“
Přednost při financování mají spolky s lepšími výsledky. Získané prostředky je nutné spotřebovat, jinak je spolek bude muset vrátit. Vydavatelské instituce mohou dostat peníze výhradně na tiskoviny s více než dvěma třetinami autorských příspěvků a musí uveřejnit údaj, že je publikace spolufinancována prostředky ze státního rozpočtu. Kromě obsáhlých a precizních programů práce, musí spolky nyní podávat také zprávy s důkazy o realizaci plánů, které zahrnují mimo jiné údaje o místě a čase uskutečnění programu, počtu návštěvníků, stejně tak novinové zprávy a video nahrávky programu. M. Pejić/js
FINANCOVÁNÍ MENŠIN V ČÍSLECH
Poté, co byly finanční prostředky pro financování činnosti národnostních menšin zvýšeny o pět procent a sníženy o polovinu této hodnoty, obnášely pro českou menšinu tři milióny 792 tisíce kun. Česká menšina kromě toho dostala 120 tisíc kun mimořádných prostředku na „vytváření předpokladů pro kulturní autonomii“, totiž na zlepšení materiálních podmínek menšinové činnosti. Jde o sedmdesát tisíc kun na dům v Tréglavě a padesát na dům v Nové Hradišce. Aby se z tak zmenšených prostředků menšinám neubíralo, rozhodla se rada ušetřit na společných programech. Proto se letos nekonala tradiční přehlídka menšinové kulturní tvorby v Lisinském. Česká menšina může být způsobem rozdělení peněz úplně spokojena. Podle výsledků sčítání obyvatel má česká menšina 10 510 příslušníků a je sedmou nejpočetnější menšinou v Chorvatsku. Když se celkový obnos dotace rozdělí na počet obyvatel, dostává česká menšina 395,46 kun na osobu, podle čehož je čtvrtá v pořadí.
