být České besedy a celková menšinová komunita spokojené?
Co se týká minulého roku, myslím si, že všechny Besedy mohou být spokojené. Realizovaly se skoro všechny plány, neuskutečnily se jedině oslavy výročí Besed Ivanovo Selo a Dežanovec. Důvody jsou ospravedlnitelné, takže jsme neměli problém tyto dvě manifestace a jejich financování přesunout na začátek tohoto roku. S financováním nemůžeme být úplně spokojeni, protože prostředky ze státního rozpočtu, které dostáváme prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny, byly v druhém pololetí zmenšeny o 2,61 procenta. Stejně tak jsme dostali méně peněz od ministerstva turismu, od županství i města Daruvaru, což je výsledek všeobecné krize. My jsme se ale na to hodně neohlíželi, a každý dělal, jak nejlépe uměl. Neříkám, že peníze nejsou důležité, ale řekla bych, že nejsou na prvním místě. Dokud jsou v Besedách entusiasté, kteří v našich spolcích dokážou i s méně peněz udělat velké věci, o budoucnost menšiny se nemusíme bát.
Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska zajišťuje sedmdesát tři procenta finančních prostředků na činnost menšinových spolků. O zbytek se musí menšina postarat sama. Jak vidíme, županství, města a obce mají dost skromné možnosti, takže je nutné najít zdroje jiné. Které?
Prozatím se obracíme převážně na lokální samosprávy. V Daruvaru je to městská správa, se kterou Beseda už vážně připravuje letošní dožínky, které se budou konat v Daruvaru - už dříve jsme se rozhodli, že Daruvar bude hostitelem každých jubilejních dožínek - a letos oslavujeme osmdesáté páté výročí prvních dožínek. Spolu s městem zpracováváme projekt, který přihlásíme, kamkoliv to bude možné. To je potřeba. Projekty se musíme naučit psát a přihlašovat je na konkursy donátorů. I republiková menšinová rada nás upozornila, že podporu budeme muset hledat i jinde.
Začínáme s dožínkami a věříme, že tento náš projekt bude kvalitní a že získá podporu: jde o celostátní manifestaci, do které jsou zapojeny všechny Besedy, v programu účinkuje velký počet tanečníků, zpěváků a hudebníků. Chystáme několik dalších projektů a věříme, že budou také úspěšné.
Snažíme se nacházet jiné zdroje, problém je ale v tom, že je to obsáhlá, náročná a namáhavá práce, která vyžaduje plné angažování jednoho člověka. Je nutné každodenně sledovat konkursy, shromaždovat dokumenty a psát projekty. Svaz bude co nejvíc pomáhat, ale upozorňujeme Besedy, že je třeba zlepšit spolupráci se svými místními samosprávami.
V poslední době se vyskytlo několik velkých problémů v uskutečňování menšinových práv. Kvůli zmenšování počtu příslušníků české menšiny hrozí další redukce práv, která zákon zaručuje vzhledem k počtu příslušníků. Přihlášení se k české menšině se proto stává klíčovou otázkou.
Ano, jednali jsme o tom, a ponechali tento problém menšinovým radám, protože je v jejich kompetenci. Musíme upozorňovat lidi, že se mají hlásit k české menšině, pokud se tak cítí, v opačném případě menšina ztratí zákonná práva. Rozhodnutí je samozřejmě na každém z nás, nemůžeme vyvíjet žádný nátlak, ale můžeme krajany upozorňovat, protože víme, že často jde o nedbalost.
Co očekáváte od letošního roku?
Vzhledem k tomu, že máme dožínky, bude to zvláštní rok. Doufám, že se nám podaří zorganizovat je tak, jak to patří k takovému vzácnému jubileu, a že všichni, které jsme požádali o peníze, opravdu přispějí k spolufinancování manifestace.
Pokud jde o ostatní programy, víme, že peněz bude méně a že se s tím musíme vypořádat, ale jak už jsem řekla, i s menším množstvím peněz lze dost udělat. M. Pejić/vd
DÍK VŠEM, KTEŘÍ PŘISPĚLI K REALIZACI PROGRAMŮ
Dík za pomoc v realizaci programů činnosti menšinových spolků patří především Radě pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, ministerstvu školství, poslankyni za českou a slovenskou menšinu v chorvatském sněmu Zdence Čuchnilové, Bjelovarsko-bilogorskému županství a městu Daruvar. Velký dík patří také Československému ústavu zahraničnímu v Praze, který každý rok něčím přispěje, a ministerstvu zahraničních věcí České republiky, Odboru pro kulturu, krajany a prezentaci. Ale největší dík patří Českým besedám, které vynaložily všechny své síly, aby plánované akce uskutečnily.
S MÍSTOPŘEDSEDOU SVAZU ČECHŮ JAROSLAVEM VOJTOU
VŠICHNI MÁME SPOLEČNÝ CÍL
S právníkem Jaroslavem Vojtou, místopředsedou Svazu Čechů a předsedou České besedy Hercegovec, jsme si popovídali o jeho názoru na postavení a působení Svazu Čechů a dalších menšinových těles, o úspěších a problémech v uplynulém roce a přáních do dalšího období.
Jak z hlediska místopředsedy vidíte roli Svazu Čechů v Chorvatsku?
Svaz Čechů je zastřešující organizace, která soustřeďuje všechny spolky české menšiny. Organizačně by se Svaz a Besedy daly přirovnat k jehlanu – pyramidě, kde je Svaz na vrcholu a na základně – v bázi jsou Besedy, každá se svými specifickými momenty, podmínkami, početností a činnostmi, kterými se snaží vyjádřit menšinovou identitu. Svaz by bez Besed neměl smysl, on má splňovat přání Besed, což vskutku také dělá. Svaz nemá žádný dirigentský proutek, on se Besedám přizpůsobuje, je vyjádřením jejich přání podporovat veškerou jejich činnost. Ukázalo se, že současný způsob organizace Svazu Čechů je pro naší menšinu vhodný.
Co v uplynulém období považujete za největší úspěch, a co za problém?
Úspěchem je už to, že se uskutečnila veškerá plánovaná činnost. Všechny akce a přehlídky Svazu Čechů proběhly zdárně. Jsem velmi spokojen, že se počet kulturních spolků zvyšuje. Dnešních dvacet devět Besed je důkazem, že naše kulturní identita má budoucnost. Jsem rád, že se mladí lidé hlásí ke svým kořenům. Chápu to také jako důkaz toho, že se Svaz staví k Besedám správně. I přes krizi, která zanechává stopy i na kulturní činnosti, mají Besedy a jejich členové vůli svou kulturní identitu vyjadřovat různými činnostmi. Je to nejviditelnější v případě mladých lidí, kteří studují nebo pracují v jiných prostředích, nicméně přijíždějí domů připravovat a hrát divadla, tančit...
Za úspěch považuji také skutečnost, že je činnost české menšiny v Chorvatsku zviditelněna i v České republice, jejíž instituce a organizace ji všestranně podporují a motivují. Spolupráce s Českou republikou je opravdu nádherná, zvlášť v materiálním smyslu. Lidé si možná ani nejsou vědomi, co její materiální pomoc pro budoucnost naší menšiny znamená. Mám dojem, že jsme se my, Češi v Chorvatsku, stali svým způsobem synonymem pro českou menšinu v zahraničí. Nedošlo k tomu žádnou umělou cestou, dospěli jsme k tomu přirozeně, svou činností k tomu přispěl každý krajan.
Možná největším úspěchem je to, že vzniká ovzduší opravdové spolupráce s menšinovými radami a poslankyní, v níž všichni našli své místo – Svaz jako kulturní a rady a poslankyně jako politický prvek. Všichni máme stejný cíl, jen kroky, které k němu vedou, jsou různé. Právě jsme si všichni porozuměli a začíná se nám všem spolu hezky „tančit“.
Jedním z problémů je, že prostředků pro činnost je méně. Zatím nevíme, jak se to projeví na činnost spolků. Problém je, že mladí odcházejí za prací do jiných prostředí.
Co byste si jako předseda hercegovecké Besedy a místopředseda Svazu Čechů přál na začátku nového roku?
Všem členům Besedy, kterou vedu, ostatním Besedám, všem členům předsednictva a radám Svazu, jakož i členům menšinových rad a poslankyni přeji především zdraví.
Přál bych si, aby se Besedám dařilo uskutečnit všechno, co si naplánují. Přál bych si, aby všechny spolky měly podmínky pro kulturně osvětovou práci, aby měly své Domy opravené, aby ve Virovitici, Hradišce a Sisku získali prostor k působení. Také bych si přál, aby se hodně mladých i dále hlásilo k české menšině a doplňovalo generační koloběh. Zapojování mládeže má opravdu velký význam. Přál bych si, abychom co nejvíc usilovali o učení českého jazyka, aby se kromě v základních a mateřských školách česky učilo v kursech českého jazyka v Besedách. Tančit může i člověk, který jazyk neovládá, ale divadlo může hrát asi sotva.
Přál bych si, aby se co nejdříve vzchopila hospodářská činnost ve státě. Bylo by výborné, kdyby český kapitál prostřednictvím určitých českých firem mohl působit v Chorvatsku, a nejvíc v kraji, kde žijí Češi. Jako tomu bylo kdysi, když třeba v Hercegovci působil podnikatel Petr. Právě český kapitál byl základem hospodářského i kulturního rozvoje. Kulturní činnost máme vyvinutou, ale kdyby neměla materiální podmínky, kdo ví, jaká by byla.
Závěrem bych chtěl zvlášť poděkovat nadšencům, vedoucím skupin, vedoucím spolků, kteří jsou mostem mezi Besedami, kteří organizují práci, působí bez jakékoli úhrady, a tolik se snaží. Musíme jim za to říci alespoň děkuji a všechna čest. Ž. Podsedník/žp
