V druhém kole se hlasovalo na 6 863 volebních místech, a odezva voličů byla o šest procent vyšší než 27. prosince. Hlasovalo 2,253 miliónu, čili 50,13 procenta ze 4,495 miliónu registrovaných voličů. Znamená to, že se neuskutečnily předpovědi politických analytiků o menší odezvě v druhém volebním kole. Ivo Josipović získal milión 339 tisíc 380 hlasů, jeho protikandidát Milan Bandić 883 tisíce 211 hlasů. I. Josipović vyhrál ve všech chorvatských županstvích kromě v Licko-senjském, kde těsně zvítězil M. Bandić s 52 k 48 procentům. Jak bylo možno očekávat, v Bosně a Hercegovině zvítězil M. Bandić s velkou převahou, získal dokonce 94 procenta hlasů.
I. Josipović nejpřesvědčivěji zvítězil na severozápadu Chorvatska – ve Varaždinském a Mezimuřském županství získal 80 procent hlasů, v Koprivnicko-križevském 71 procento. V Istrijském županství získal dokonce 83 procenta, v Přímořsko-goranském 76. Na území Bjelovarsko-bilogorského županství, kde žije většina chorvatských Čechů, vyhrál I. Josipović se stejným výsledkem jako na úrovni státu. Ještě lepší výsledek dosáhl v Daruvaru, kde získal 72,51 procenta hlasů, a ještě lepší v Končenicích – 75,43 procenta.
Výsledkem prezidentských voleb může být česká menšinová komunita úplně spokojena. Jde o člověka, který si váží menšin. Potvrdil to také při návštěvě Svazu Čechů během předvolební kampaně, když projevil velký zájem o menšinovou činnost. M. Pejić/mp
NOVÝ PREZIDENT JE ČLENEM ČESKÉ BESEDY
Byly to letos podivné vánoční a novoroční svátky. Zatímco se v české televizi o Vánocích vysílala pohádka za pohádkou a vytvářela se skutečně pohádková nálada, jak to konečně k vánočním svátkům patří, my jsme se málem schovávali před doslova agresivními klipy, které nás přesvědčovaly, že právě ten dotyčný kandidát na prezidenta spasí naši zem.
Také jste cítili tak ohromnou zodpovědnost za to, koho si zvolíme? Ačkoliv - co může ve čtyřmilionovém moři znamenat jeden jediný hlas? A co zmůže prezident s takovými pravomocemi, jaké má chorvatský? Ale znamená a může. Právě fakt, že více než šedesát procent voličů volit šlo, svědčí o tom, že jim ,na něčem záleželo, že chtěli něčeho dosáhnout. Zvolili jsme si prezidenta vzdělaného a kultivovaného, známého záhřebského právníka, univerzitního profesora a úspěšného hudebníka Ivu Josipoviće, který působí, jako by ho téměř nic nemohlo vyvést z míry, který zkrátka budí důvěru.
Když se podíváme do minulosti, určitě si připomeneme, že prezident Franjo Tuđman moc menšiny „nemusel“. Měl jiné starosti a jiné priority. V Daruvaru sice byl, ale za války a tajně. Ještě stále aktuální prezident Stipe Mesić se nikdy netajil svou tolerancí nejen vůči menšinám. V Daruvaru byl dvakrát, a v obou případech kvůli české menšině: jednou byl na dožínkách, po druhé na oslavě výročí I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova. Češi v Daruvaru, kteří se s ním setkali, na něho budou vzpomínat se sympatiemi. A konečně – Ivo Josipović navštívil Svaz Čechů, Jednotu a českou mateřskou školu již jako prezidentský kandidát, aby vyjádřil své přesvědčení, že menšiny jsou bohatstvím chorvatského státu. Při té příležitosti se zapsal do knihy dojmů v galerii, kde si prohlédl historickou výstavu i fotografie našeho kolegy Tonyho Hnojčíka. A co víc – Ivo Josipović je členem České besedy Záhřebského županství téměř od jejího založení.
Mohli jsme si přát víc? L. Stráníková
