O sobě nám toho moc neřekla, raději vyprávěla o svých zážitcích s žáky. Dozvěděli jsme se, že vystudovala divadelní dramaturgii na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, v současnosti se připravuje na doktorát s tématem dramaturgie výtvarného divadla, je jí třicet let a je z Ostravy. Spolupracovala na různých, většinou alternativních, divadelních projektech a také vede dramatické dílny.
Do Daruvaru přijela na pozvání učitelky z České republiky Venduly Hlavaté, která od podzimu pracuje v Chorvatsku. Na základě velkého zájmu žáků o divadelní kroužky se rozhodly, že jim nabídnou něco nového. „Pokusily jsme se žákům představit možnost jiného přístupu k divadelnímu vyjádření, než jenom textem. Hra s maskou vyžaduje expresivní pohybový výraz, který buduje charaktery, a ty zase situaci. V případě plné masky se se slovem nepracuje vůbec a herci musí být schopni předat divákovi informace pouze pohybem. V případě masky poloviční, užívané renesanční commedií dell´arte, se s textem pracuje – ale slovo se tvoří až v improvizaci, je dané tím, co vyžaduje situace. Především ve Francii a Itálii je tradice divadla v maskách často užívá pro práci s amatéry, kteří nemají klasické herecké vzdělání. Neměli jsme čas vyrábět si pevné masky a tak jsme zkoušeli spíše některé základní principy. Pracovali jsme se zvířecími inspiracemi, které tradičně zakládají charaktery v commedii dell’arte. Děti si tak mohly zkusit různé možnosti přetváření lidského těla jiným rytmem, pohybem, větším či menším prostorem, který jim představa zvířete přijatá tělem nabídne. Ví, jak mohou získat větší expresivnost než civilní lidský projev na divadle a jak třeba zrovna zvířecí inspirace může pomáhat v improvizaci.“
Do dílny, která probíhala ve dvou skupinách po čtyřech hodinách, se zapojilo nejvíce žáků pátých tříd a několik osmých. Svěřili se nám, že jsou s průběhem dílny a vedoucími nadšeni a rádi by si ji zopakovali.
„Líbí se mi, že si děti chtějí vyzkoušet něco jiného a nebojí se pustit do něčeho neznámého, vlastně i s neznámými vedoucími. Mám radost z toho, že je to bavilo. Je vidět, že mají dobré základy i zkušenost s tancem. Bylo by zajímavé dál pokračovat a rozvíjet, co jsme začali, ale na to už nemáme čas. Třeba se do toho pustí sami, blíží se masopust a bude příležitost si aspoň tak tajně pro sebe zkoušet, co by mohlo pro pohyb a hru v masce být ještě zajímavé,“ řekla nám na závěr K. Fojtíková. js/js

MÍSTO ZVONĚNÍ HUDBA Z ROZHLASU
V daruvarské české škole zavádějí novinku: místo drnčení školního zvonku bude konec hodiny oznamovat hudba ze školního rozhlasu. Je to jeden z výsledků nedávno zahájené spolupráce s informatickou firmou Binel, která se ve škole nově stará o počítačovou bezpečnost.
Tóny hudby jsou oproti zvonění z psychologického hlediska přijatelnější i pro žáky i učitele, řekla nám ředitelka Leonora Janotová. Je to v souladu se současným pedagogicko-psychologickým trendem, který v některých chorvatských školách zavedli před několika lety. Během experimentální fáze, která už ve škole proběhla, děti na tuto novinku reagovaly velice, až nečekaně pěkně. Místo obvyklého „vypadnutí“ ze třídy ihned po zaznění zvonku si při hudbě dodělávají úkol, v klidu si uloží věci a opustí třídu.
V plánu školy je každý měsíc střídat hudební žánr, od klasiky, přes zábavnou k lidové hudbě, jak české, tak chorvatské a světové. V současnosti se staré reproduktory školního rozhlasu nahrazují novými, aby se z nich mohl získat kvalitní zvuk. Hudba se bude spouštět z jednoho místa – z počítače.
Tato novinka se mohla uskutečnit také díky pomoci Československého ústavu zahraničního Praha, který vybavil celou počítačovou učebnu včetně nábytku a financoval veškerou instalaci techniky. Po dokončení instalace se bude konat školení celé učitelské rady v obsluze počítačů včetně použití nové interaktivní tabule. žp/žp