Dnes je pátrání po předcích moderní. Nemluvě o tom, že jde o společensky nutnou a potřebnou záležitost, protože patří k civilizačnímu uvědomění a vymožeností občanů, bylo řečeno v úvodu večera, který moderovala jednatelka Mája Burgerová.
Cestu k rodinným kořenům Záhřebským přiblížili dva hosté: PhDr. Václav Herout z Daruvaru a Mgr. Jarmila Hanušková ze Záhřebu. Přednašeči, známý krajanský historik a badatel a krajanka, autorka genealogické tabulky svých předků, zaujatě hovořili o tom, proč je důležité vědět kdo a odkud jsme.
V. Herout nabídl přítomným výsledky svých výzkumů v Chorvatsku a Čechách o původu našich předků. Promluvil také o migraci Čechů v 18. a 19. století do Chorvatska a Slavonie, zakládání prvních českých osad, institucí a spolků. V životě české menšiny si všiml roviny hospodářské, kulturní a sociologické. Zvlášť objevná byla oblast o reemigraci krajanů po druhé světové válce do Československa, mezi nimiž byl velký počet krajanů záhřebských. Ti se zajímali o své předky z Daruvarského Brestova, Končenic, Daruvaru, tj. o místa, odkud se z Československa v několika vlnách do Chorvatska přistěhovali.

J. Hanušková seznámila krajany se způsobem, jak vyhotovit rodokmen po otcovské linii (ta má přednost). V Chorvatsku vychází časopis Rodoslovje, existují kursy, na nichž se o tom učí. Sama ukončila jeden takový v devadesátých letech minulého století v Otevřené univerzitě Záhřeb. Také cestovala po světě za příbuznými, kteří žijí v Americe, Kanadě a po celé Evropě, asimilovali se, ale mají zájem o dopisování. „Revoluci“ do pátrání po předcích přinesl počítač. Celý svět je dostupný z domova, pronesla. Její rod, rod Hanušků, se v Záhřebu po otcovské linii ztratí, konstatovala, protože bratr má dvě dcery a ona potomky nemá. Záhřebské krajany ohromila její pečlivost a důkladnost: vyhotovila rodokmen své rodiny sto padesát let do minulosti, celých šest generací. Vytáhla roli svinutého papíru, rozvinula ho a před zraky krajanů se objevila políčka jednotlivých rodin - většina nikdy nic takového neviděla. Před očima jim proběhla řeka hodin a dnů, které Jarmila Hanušková věnovala svým kořenům. Potlesk jí byl malou odměnou.
Václav Herout vybídl krajany k spolupráci, V. Hanušková věnovala svůj rodokmen do archivu České besedy Záhřeb a Jaromil Kubíček, předseda správního výboru Besedy navrhl, aby se v Besedě založila historická sekce. Z přednášky Kořeny vzešla řada přínosných nápadů v oblasti krajanských dějin. Z. Táborská/zt