Wednesday, 14 April 2010
BLAHOPŘÁNÍ K JUBILEU PEČOVATELŮ O KULTURU
Sál Masarykova domu v Hercegovci byl 20. března plný členů zdejší Besedy a hostů, kteří se sešli na oslavě devadesátého výročí krajanského spolku a dechové hudby. Besedě bylo uděleno uznání Svazu Čechů, zazněla mnohá přání k zdárnému pokračování v činnosti. Vystoupily hudby z Mezurače, Dolan a hercegovecká dechová hudba – oslavenkyně.
Předseda Besedy Jaroslav Vojta přivítal hosty – předsedkyni Svazu Čechů Lenku Janotovou, starostu Hercegovce Boru Bašljana, jeho náměstka, předsedu obecní rady, ředitelku Chorvatské čítárny a představitele Besed z Prekopakry, Lipovlan, Mezurače a Zdenců. V zajímavém referátu představil dějiny Besedy a dechové hudby, četné úspěchy v minulosti velmi úspěšného spolku a připomněl jeho záslužné členy. V letošním roce je jubilantem také zdejší Masarykův dům, který byl otevřen před osmdesáti lety. Jak řekl, Beseda, ale i osada může být hrdá na dechovou hudbu, která již devadesát let nepřetržitě působí a je oběma vždy k dispozici. Svůj projev uzavřel konstatací, že dnešní doba nabízí řadu možností, jak se seznámit nebo si prohloubit vědomosti o české kultuře. Vyjádřil přání, aby se krajané v Hercegovci za deset let sešli na oslavě stého výročí a aby se zde zachovalo alespoň to, co mají dnes.
Jako první blahopřály jubilujícímu spolku a dechové hudbě hostující dechové orchestry z Mezurače a z Dolan. Jejich provedení odměnili posluchači potleskem. Písní při hercegovecké dechovce blahopřály k jubileu zpěvačky Kristina Fojtová, Spomenka Janderová a Zdenka Ulovcová. Zazpíval také kapelník Ivan-Jenda Sitta, jenž dechovku vede již desítky let a upravuje a rozepisuje noty pro všechny skladby, které má v repertoáru. Po programu blahopřála spolku k výročí předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová. Konstatovala, že se i přes asimilaci a globalizaci musíme snažit udržet si své obyčeje. Popřála beseďákům hodně práce v krajanské činnosti. O Besedě jako spolku s nejdelší stáží mezi dvaceti spolky a sdruženími v obci, pěkně promluvil starosta Hercegovce Boro Bašljan, a popřál další úspěchy a dobrou spolupráci.
Pilné hospodyně a hospodáři pohostili své hosty dobrou večeří. Večer oslavy kulatých jubileí pokračoval při tónech dechové hudby. Ž. Podsedník/žp
Z dějin hercegovecké Besedy
Češi v Hercegovci žijí přes 120 let. Počáteční přizpůsobení novým hospodářským, kulturním a politickým poměrům bylo těžké. Sžili se se zdejším prostředím a spolu s domácím obyvatelstvem se zúčastnili dvou světových válek i ne tak dávné domovinské. Střídala se pochmurná poválečná krizová období s obdobími prosperity i hospodářského útlumu. Česká beseda Hercegovec byla založena v roce 1920. Prvním předsedou byl Bartoloměj Baxa, po něm Václav Vojáček. Jeho pak v roce 1924 vystřídal Václav Petr, který byl jako majitel mlýna a pily vůdčí osobností hospodářského života Hercegovce.
S V. Petrem v čele menšina a Beseda zaznamenaly velký pokrok. Bylo to období rozkvětu hospodářského života v osadě a kulturní činnosti Čechů v Hercegovci. K největším podnikům patří založení české školy a vybudování národního domu. Václav Petr byl v čele Besedy do roku 1948, kdy s rodinou reemigroval do Československa.
Kulturní a osvětové činnosti se plně věnoval také učitel Stanislav Sýkora jako pedagog a jako kronikář celkového života Hercegovce.
Jedním z trvalých pomníků organizovaného života Čechů v Hercegovci je národní dům, jenž nese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka. Myšlenka o jeho budování vznikla v roce 1921, ale s výstavbou se začalo až v roce 1929. Slavnostní otevření Masarykova domu a Benešovy školy bylo 7. listopadu 1930. V domě byla i besední knihovna, která dnes čítá kolem tisíce svazků. Dvě místnosti, původně učebny, mají dnes jinou funkci. V jedné je od roku 1996 umístěna místní Chorvatská knihovna, v níž se nachází také český fond knih, a v druhé má zkoušky dechová hudba.
V průběhu své devadesátileté činnosti zaznamenala Beseda mnohé úspěchy. K největším patří organizace obžínkových slavností, které v Hercegovci byly uspořádány dokonce devětkrát, naposledy v roce 1999. Hercegovecká Beseda, kromě daruvarské, tyto slavnosti organizovala nejčastěji. V rámci Besedy působí divadelní, folklorní a hudební sekce. Vystřídalo se v nich několik generací divadelních ochotníků, hudebníků a tanečníků, kteří vystupovali nejen v Chorvatsku, ale několikrát také v České republice. Někdy byla v jednom roce sehrána až tři divadla.
Dechová hudba České besedy
Vznik dechovky souvisí se založením tělocvičného spolku Sokol, který potřeboval hudební doprovod k vystoupení na různých sletech. Několik krajanů, kteří uměli hrát na nějaký nástroj, založilo v roce 1920 kapelu. První veřejné vystoupení měla v roce 1922 o sv. Josefu. Hudebníci se vydali na obchůzku, a každému Josefovi před domem zahráli jednu ze čtyř písniček, které tehdy dovedli. Časem se hudební život v osadě rozrostl, ale pak přišla druhá světová válka a přerušila veškerý kulturní a společenský život.
Po válce došlo k oživení spolkového života i dechové hudby. Za dlouhou a téměř nepřetržitou činnost hudba vděčí Josefu Korábovi, který dal v roce 1948 podnět k založení mladé pionýrské dechovky, a tak zajistil její kontinuitu. Krajan Koráb byl aktivní člen Besedy a v jejím čele byl plných 23 let. Odborné vedení mladých muzikantů bylo svěřeno vojenskému kapelníkovi ve výslužbě Františku Svobodovi, který se sem přistěhoval s rodinou a řídil orchestr do konce svého života.
V roce 1963 převzal taktovku dnešní kapelník Jenda Sitta a v čele hudby je již 48 let. Díky němu byl v Hercegovci v roce 1972 uspořádán první z pěti festivalů českých písní. Založil jediný smyčcový orchestr v české menšině. Hrál v několika operetách, s nimiž divadelní a hudební sekce vystoupila i v Čechách. Z členů hercegovecké dechové hudby založil Jenda Sitta i menší lidový orchestr, který mimo jiné doprovázel Mezuračské na přehlídce folklóru v Záhřebu v r. 1977.
Dechovka je nedílnou součástí májových obchůzek, které se v Hercegovci každoročně pořádají. Kdysi také vyhrávala na známých posvícenských a novoročních zábavách.
