Pozvání znovu připomnělo 135. výročí České besedy Záhřeb a ozřejmilo tisícileté proplétání česko-chorvatských vzájemných vztahů. Odpovědná redaktorka knihy Dr. Sc. Agneza Szabová, která je v družbě zvaná Dračice z antické Mursy, knihu ocenila učitelkou života.
O přínosném českém dědictví v Záhřebu mluvili autoři Marijan Lipovac, Fráňa Vondráček a Jarmila Kozáková Marinkovićová, dále Jiří Bahník, Jaromil Kubíček a Adolf Tomek. Toto dědictví je zasazeno do soužití dvou národů, které vzájemně spolupracují a dobře si rozumí. Tato hodnota přežívá věky, konstatoval moderátor Zvonimir Zorić.
Družba Bratrů chorvatského draka (Braća hrvatskog zmaja), kulturní sdružení chorvatských rytířů dračího řádu chorvatsko-uherského krále Zikmunda Lucemburského, založená roku 1408, má v Chorvatsku následovatele i dnes. Kdysi ji tvořili chorvatští rytíři, dnes vynikající osobnosti chorvatského kulturního a veřejného života, působící v zájmu chorvatského přátelství a bratrství. Jejím hlavním posláním je pěstování chorvatského dějinného a kulturního odkazu.
V roce 1905 došlo v Záhřebu k obnovení družby zásluhou Emilije Laszowského a Velimira Deželiće staršího. Rytířská společenská vrstva si zachovala starý řád a jeho pravidla přenesla na obnovenou dračí družbu. Její činnost určují pravidla, vede ji sbor Mistrů a podobně jako v dalších státech Evropy, mají členové těchto řádů své obřady, kulturní shromáždění a zasedání. Každý člen má své dračí jméno.
Družba Bratrů chorvatského draka sídlí v Záhřebu na Horním městě nad Kamennou bránou. Přesto, že se nám bratři a sestry družby Bratrů chorvatského draka v současnosti jeví neskutečně, možná i mytologicky, mnozí žijí mezi námi, věnují se své práci a neupozorňují na sebe. Z. Táborská/Beseda