„Dnešní Česká beseda obce Lipovlany pokračuje v činnosti dvou besed - z Lipovlan a Krivaje,“ vysvětlil předseda Besedy Mirko Knížek. „V sousední vesnici Krivaji byla Beseda založena v roce 1935, v Lipovlanech působila už dříve, od roku 1923, obě však zanikly. Když byla v roce 1994 obnovena činnost menšinového spolku, počet obyvatel se snížil natolik, že na dvě vesnice bohatě stačila Beseda jedna.“
V dnešní Besedě pilně pracuje řada obyvatel Krivaje, včetně předsedy Mirka Knížka. Někteří z nich byli činní před zánikem Besedy v roce 1972 a proto byli zvolení do čestného předsednictva slavnostní schůze. Byli to Josef Hraský, Zvonko Kotarský a Albína Hošková.
Po referátě předsedy M. Knížka, který připomněl dějiny krivajské Besedy a její úspěchy, k jubileu poblahopřál představitel Svazu Čechů Jaroslav Vozáb, který jí zároveň odevzdal písemné uznání Svazu. Vybranými slovy se k oslavencům obrátila také poslankyně Marijana Petirová, starosta Lipovlan Mario Ribar a představitelé početných hostů. Poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová a Česká beseda záhřebského županství pogratulovaly telegramem.
Hned po oslavě výročí krivajské Besedy a krátkém programu se konala řádná valná hromada České besedy Lipovlany. Podle zprávy předsedy Mirka Knížka byl loňský rok pro Besedu velice úspěšný. Sekce Besedy měly dokonce sedmnáct vystoupení, z toho dvanáct hostování v různých městech Chorvatska. Lipovlany nechyběly ani v jednom programu v organizaci Svazu Čechů. Hostovaly v Záhřebu, Dubravě, Horním Daruvaru, Daruvaru, Mezurači, Končenicích, Sisku, Nové Hradišce a Slavonském Brodě. Z třech plánovaných zájezdů do zahraničí realizovaly jen jeden, ten do Prijedoru v Bosně a Hercegovině, zatímco hostovaní v Belé Crkvě v Srbsku a v Temišvaru v Rumunsku museli odvolat kvůli oprávněným důvodům.
„Všech vystoupení si velice vážím, ale chtěl bych zvlášť zdůraznit společný program všech kulturně uměleckých spolků z Lipovlan ve Sračinci nedaleko Varaždinu v rámci místního vánočního trhu,“ řekl M. Knížek. „Jsem velice pyšný, že se poprvé stalo, že všechny lipovlanské spolky vystoupily společně.“ Vzhledem k tomu, že se loni nekonaly plánované zájezdy do zahraničí, Beseda nespotřebovala všechny peněžní prostředky, které obnášely sto šestnáct tisíc kun. Pravděpodobně je ale spotřebuje letos, protože je plánů zase hodně. Mimo jiné se plánují zájezdy do Belé Crkvy a do České republiky – do Pardubic, Chrudimi, Poděbrad a Dobrušky.
Kromě folklorní, pěvecké a hudební sekce, vystoupení plánují také děti, které chodí na výuku českého jazyka a kultury podle modelu C. Představí se v Kaptole, Končenicích a v Dolanech.
„Zvláštním bodem plánu práce je zajištění místností pro činnost Besedy,“ řekl předseda M. Knížek. „Doufám, že letos Beseda konečně získá svůj prostor, svou kancelář, kde bychom mohli uložit dokumentaci, kroje a nástroje, instalovat počítač a telefon a vykonávat běžnou práci.“ Dodal, že se v Lipovlanech chystá založení koordinace všech kulturně uměleckých spolků na území obce a že se letos obnoví kdysi známá kulturní manifestace Lipovlanská setkání, která se bude konat 28. srpna.
Během večera vystoupily folklorní skupina a pěvecká skupina Vějíř České besedy Lipovlany, smíšený pěvecký sbor Lira z Lipovlan a pěvecký sbor Vltava ze Slavonského Brodu. Na závěr, před večeří a zábavou, při které se hosté zdrželi dlouho do noci, se konala ještě jedna zajímavá malá slavnost. Předseda Besedy M. Knížek připomněl, že zrovna tohoto dne, 17. dubna před osmadvaceti lety byla ve stejném sále svatba, že se brali Senka a Franjo Vlahovićovi, kteří jsou velice aktivní ve folklorní sekci Besedy od samého obnovení její činnosti. Popřál jim k výročí manželství a odevzdal dárky. M. Pejić/mp
HOSTÉ:
Svaz Čechů zastupovalJaroslav Vozáb, jménem chorvatského sněmu k jubileu popřála poslankyně Marijana Petirová. Představitele na slavnosti měly také obec Lipovlany, Rada české menšiny županství, Matice slovenská, kulturní spolek Ukrajinců, České besedy Šibovec, Kaptol, Sisak, Jazvenik, Slavonský Brod, Prekopakra, Bjeliševec a Nová Hradiška. Přítomní byli také představitelé místních výborů a sdružení občanů a kulturně uměleckých spolků z Lipovlan a Krivaje.
Z DĚJIN KRIVAJSKÉ BESEDY
Československou besedu Krivaj založilo několik krajanských nadšenců 14. dubna 1935 v domě Slávka Chorvata a za pomoci českého učitele z Mezurače Miloše Krejcárka. Zakladatelé Besedy byli většinou zemědělci a řemeslníci. Prvním předsedou byl František Knížek, jednatelem Slávko Chorvat, pokladníkem a knihovníkem Karel Bláha.
Na začátku měla Beseda dvacet jednoho člena a v letech nejbohatší činnosti se počet členů zvýšil až na sedmdesát. Hned po založení Besedy začala pracovat dechová hudba a divadelní skupina. Dechová hudba měla křest na posvícení začátkem listopadu, po svátku všech svatých, divadelní kroužek se představil na Silvestra veselohrou Teta Fany – postrach rodiny. Kromě dechovky Beseda měla také jazzový orchestr, který vyhrával na zábavách a veselkách. Divadlo režírovali Marie Manča Stýblová, Pepík Hojka a Franta Knížek mladší, dechová hudba měla odbornou pomoc z Mezurače, pak ze Záhřebu.
Krivajská Beseda přestala fungovat roku 1972 a poslední zápis z besední schůze je z 30. října, kdy se jednalo o přípravě posvícenské zábavy. Členové dechové hudby pokračovali ve hře v Banově Jaruze, někteří z nich hraji ještě dnes.
Češi v Krivaji žijí už sto třicet let a vždycky se se všemi obyvateli dobře snášeli. Všechno se ve vesnici dělalo společně, včetně místního národního domu. Zachované dokumenty dokládají, že stavební výbor byl sestaven z příslušníků všech národnostních menšin, které v Krivaji žily. Dneska se ale v této vesnici české rodiny ztrácejí. „Asimilace dělá svoje, a kdyby nebyla Česká beseda, v Lipovlanech by čeština pravděpodobně zanikla“ řekl M. Knížek a zdůraznil, že mladí odcházejí z vesnice do měst za školou a za prací a do Krivaje se vracejí jen důchodci dožít své poslední dny. Svědčí o tom případ jeho rodiny. „Prvním předsedou České besedy Krivaj byl můj děda František Knížek, pak jeho synové Pepík a Franta. Dnes jsem předsedou já, ale to asi bude konec. Mám sice syna, ale on vůbec česky nemluví.“
