Ještě před začátkem programu si poslankyně, náměstek župana, starosta a místostarosta prohlédli přístavbu Domu, v níž členové spolku uzavřeli okenní otvory a postavili improvizovaná zábradlí, aby mohla účastníkům programu posloužit jako šatna.
Úvodem slavnostního zasedání zazněly chorvatská a česká hymna v provedení dechové hudby a pěvecké skupiny Hlas. Předseda České besedy Velibor Potužák přivítal hosty a připomněl zásluhy předchozích generací besedních funkcionářů a českých učitelů, kteří se přičinili o to, aby česká řeč, písně a obyčeje žily až dodnes.
Pod taktovkou Josipa Ferenčakoviće vystoupila besední dechová hudba, posílena muzikanty ze sousední Banovy Jarugy. Temperamentním tancem s cepy se představili domácí hosté – tanečníci zdejší Matice slovenské. Sympatie všech přítomných sklidila dětská taneční skupina Motýlci, která tančila při harmonice Jarušky Štěpánkové. Třemi písněmi za doprovodu harmoniky Maria Večeriće se představila pěvecká skupina Hlas. Pak přišla chvíle pro starší tanečníky – Mezuračské čerty. Při malé dechové kapele zatančili sólový tanec i skupinové tance, za které sklidili velký potlesk. Bouřlivým potleskem bylo odměněno také překvapení pro diváky v podobě písničky o Lojzovi a Líze.
Tajemník Besedy Josef Šoufek přednesl referát o devíti desetiletích působení spolku, jehož původní název byl Československá obec. Doprovázela ho videoprezentace Maria Kosiny s fotografiemi a textem v chorvatštině.
U příležitosti výročí byla udělena uznání zasloužilým členům a institucím a subjektům, které Besedě v její činnosti pomáhají.
Předsedkyně Leonora Janotová předala Besedě k devadesátinám Uznání Svazu Čechů. Vyjádřila potěšení z toho, že je činnost mezuračské Besedy díky všem členům i vedení spolku rok od roku bohatší. Pochválila vystoupení všech účastníků programu. Navrhla, aby zdejší krajané uvažovali o organizaci dožínkových slavností, až bude dokončena přístavba Národního domu.
Starosta Kutiny Davor Žmegač blahopřál oslavencům k tomu, že díky jejich píli spočívá velké bohatství v kulturní rozmanitosti. Konstatoval, že je Mezurač příkladem dobré osady, v níž žijí pilní a moudří lidé, kteří pečováním o svou kulturu pomáhají uchovat kulturu a tradice svého města.
Náměstek župana Sisacko-moslavinského Andrija Rudić při svém blahopřání k výročí a bohaté činnosti vyjádřil naději, že se Mezuračtí zúčastní obnovených Lipovlanských setkání. Připomněl dosavadní a přislíbil podporu županství i v budoucnosti. Zmínil se o příspěvku županství na dokončení přístavby obvodní školy, v níž se děti učí česky i slovensky.
Poslankyně české a slovenské menšiny Zdenka Čuchnilová pochválila zdejší prostředí, v němž žijí pilní lidé. Vyjádřila přesvědčení, že na oslavě stého výročí budou krajané mít krásný, rozšířený Dům, krásnou školu, v níž budou vyrůstat generace pokračovatelů v krajanské činnosti. Vyzdvihla význam vzájemnosti a příkladné spolupráce se slovenskou komunitou, na přístavbu Národního domu totiž přispívají Česká republika, Slovenská republika i Republika Chorvatsko ze státního rozpočtu. Spolku popřála k výročí hodně zdaru.
Všechno nejlepší oslavencům popřáli a pokračování ve spolupráci přislíbili také předsedkyně županské české menšinové rady a České besedy Sisak Jiřinka Vidovićová, představitelé Matice slovenské Željka Birová a Jozef Jozefčik, autor monografie o Mezurači Karel Bláha a hosté z Jazveniku.
Závěrem poděkoval předseda Velibor Potužák za krásná slova a přání a připomněl, co znamená spolková činnost, které nadšenci věnují spoustu sil a volného času. Informoval, že v rámci výročí vyjde monografie o osadě a Besedě, že na Klášterkovo stavení, v němž se v prvních letech beseďáci scházeli, bude připevněna pamětní deska. Bude-li to možné, Mezuračtí se zúčastní mezinárodního krajanského festivalu v Praze.
Zbytek večera uplynul v uvolněnějším rozpoložení. Hostitelé nabídli hojné pohoštění, k náladě krásně vyhrávala dechová hudba. Ve všech účastnících i hostech oslava zanechala dobrý pocit. Ž. Podsedník/žp
Z dějin České besedy Mezurač
Češi, a po nich Slováci, se do Mezurače stěhovali od druhé poloviny 19. století. V roce 1886 byla založena první dechová hudba. Jako výsledek pohostinství k českým dětem z Vídně, které tu byly v roce 1919 na ozdravném pobytu, bylo sehráno první mezuračské divadlo Zázračný elixír a byly položeny základy pro vznik Československé obce. Založená byla 17. ledna 1920. Krajané se scházeli v hostinci J. Klášterky až do otevření Národního domu 4. října 1936. V roce 1923 byl spolek přejmenován na Československou besedu, tak se nazýval až do roku 1997, odkdy působí spolky dva – Česká beseda a Matice slovenská.
Česká doplňovací škola začala působit v roce 1923, nejdřív v soukromých domech, a od roku 1926 ve státní škole. Prvního učitele Otokara Mikulu vystřídala celá řada učitelů. V posledních letech se čeština vyučuje fakultativně, učí ji Dana Stakorová.
První etapa rekonstrukce Národního domu byla zahájena v roce 1997. Na nejnovější dostavbě, zahájené v roce 2008, se podílejí vláda RCH, Česká republika, Slovenská republika, Sisacko-moslavinské županství a město Kutina.
V roce 1961 se na počest čtyřicátého výročí Besedy pořádaly velkolepé dožínky. Beseda v nových kyjovských krojích představovala osadu i menšinu na mezinárodní folklorní přehlídce v Záhřebu v letech 1977 a 1978. Tehdejší učitelka Nevenka Šoufková vedla od roku 1986 dětskou taneční skupinu, v roce 1994 byla založena pěvecká skupina pod vedením J. Ferenčakoviće. Od roku 2005 působí pěvecká skupina Hlas.
Pro spolek byl významný rok 2006, kdy se oslavilo sto dvacáté výročí dechové hudby a spolek poprvé vystoupil v České republice. V roce 2009 zorganizovala Česká beseda Setkání Besed Sisacko-moslavinského županství a byla hostitelkou celomenšinové přehlídky dechových hudeb.
V Besedě dnes působí folklorní skupiny Mezuračtí čerti a Motýlci, pěvecká skupina Hlas, doprovodná kapela a dechová hudba.
(z referátu tajemníka spolku J. Šoufka)
