ve sklepě, kde měli před druhou světovou válkou klubovnu skauti, upozornil krajan Marijan Perić, skaut ve výslužbě. Dnes je tato část Domu obnovena, a patnácti členům společnosti se (dvacet pět platí členské) jednalo v pohodě.
Předseda Zvonimir Kotarac dal najevo radost ze setkání. Programů byl během roku pozoruhodný počet, byly dobře promyšlené, odborně připravené a pro svůj společenský význam získaly velký ohlas. S malým, skromným rozpočtem členové společnosti nakládali v rámci možností, ale byli vynalézaví a udělali divy. Bohatá aktivita si zasloužila četné pochvaly, obzvlášť vedení společnosti, které s členy komunikovalo internetem a řádně je zpravovalo o dění. Hybnou pákou Společnosti je tajemník Marijan Lipovac, podnikavý novinář Vjesniku, který několik let vyniká badatelskou a kulturologickou činností.
Ve zprávě o činnosti Společnosti se M. Lipovac zastavil u významných úspěchů. V červnu 2009 vydala a pokřtila knihu svého člena Dubravka Dosegoviće Češka kroz ključaonicu, kterou veřejnost výborně přijala. V létě se podílela na organizaci výstavy českých a chorvatských známek věnovaných Čechům, kterou v Muzeu Mimara uspořádaly Chorvatský filatelistický svaz a Svaz českých filatelistů.
Česká beseda Záhřebského županství a Chorvatsko-česká společnost zorganizovaly spolu přednášku o biskupu Duhovi, přednášel M. Lipovac. Společnost dala iniciativu ke stavbě pomníku biskupovi v Dubravě a navrhla, aby jedna pražská ulice byla pojmenována po Marii a Stjepanovi Radićových. Spolu s Českou besedou Záhřeb Společnost připravila přednášku k 20. výročí sametové revoluce, na níž hostovali novináři Vlado Bojkić, Željko Valentić a Marijan Lipovac. Zorganizovala také přednášku k 160. výročí narození T. G. Masaryka a zúčastnila se oslav výročí založení záhřebské Besedy.
Společnost se připojila k návrhu Oddělení pro geofyziku Přírodovědecko-matematické fakulty, aby se v Praze odhalila pamětní deska Andrijovi Mohorovičićovi, čímž by se navázala spolupráce s českými seizmology. Deska bude stát v Klementinu. Na internetovém portálu Chorvatů ve Švýcarsku uveřejnila řadu textů o chorvatsko-českých stycích: o Gustavu Janečkovi, Tomáši Masarykovi, biskupu Duchovi, moravských Chorvatech, Marii Radićové a jiné.
Letos Společnost získala od Ministerstva zahraničí a evropských integrací RCH 25 tisíc kun k opětnému vydávání novin Susreti a k zřízení internetové stránky. Mělo by se tak stát v následujících měsících. Texty na internetových stránkách budou v chorvatském, českém a anglickém jazyce. Spěšně se provede revize členstva a do Nového roku obdrží první číslo Susretů.
Dosud se potvrdila dobrá spolupráce dvou sdružení, pronesl Jiří Bahník jménem záhřebské Besedy. Možností k spolupráci je mnoho, jelikož je velký zájem o připomínání výročí osobností a událostí z oblasti česko-chorvatské spolupráce. Zlatko Stahuljak uvedl výročí narození Václava Humla, další upozornili na výročí A. Muchy, K. H. Máchy, J. V. Friče, J. A. Komenského atd.
Chorvatsko-česká společnost bude i dále přispívat ke kvalitnímu rozvoji chorvatsko-českých vztahů. Z. Táborská/zt
