Chorvatský privatizační fond vypsal koncem roku 2009 konkurs na zakoupení 51,8 % akcií firmy Rybníkářství Končenice za 2,5 miliónu kun, což je 60 % jejich hodnoty. Ze dvou přihlášených zájemců dal přednost daruvarské firmě Vodoprivreda, která nabídla výhodnější podmínky (druhá byla firma Kumal Sirač). Nastaly lepší časy. Ihned se začalo se sanací. Všech čtyřiadvacet končenických rybníků by mělo být do roku 2014 vráceno do původního stavu.
„Pod vodou je 600 hektarů, ale plánuje se tisíc. Část ploch bude pro intenzivní produkci násady, pro jikry, ekologický chov ryb a rezervu vody, přitom bude jedna část využita k akumulaci a druhá ke zmlazení rybího fondu,“ uvedl Davor Rohlík, ředitel podniku Vodoprivreda Daruvar a od poloviny dubna také nový ředitel Rybníkářství Končenice. Ochotně nás seznámil s průběhem a plány sanace rybníků.
Podle pětiletého plánu, který Vodoprivreda musela privatizačnímu fondu předložit, se letos počítalo s miliónovou investicí, z toho půl miliónu kun na pořízení jedno až dvouletých ryb a půl miliónu kun na sanační práce. Částka však už nyní přesáhla dva milióny kun a do konce roku by se do sanace rybníků měly investovat další tři až čtyři milióny kun, což znamená, že letošní investice dosáhne pěti až šesti miliónů kun. „Do té doby by se měla zvýšit produkce ryb - ze současných patnácti na 150 vagónů,“ informoval nás D. Rohlík. „Sanační práce byly zahájeny letos koncem března. V současnosti se upravují rybníky číslo 4, 5 a 6 po obou stranách silnice od Končenic ke Zdencům, které jsou určeny pro příjem rybího potěru. Ty by měly být v provozu během května. „Pak bychom chtěli pokračovat v sanaci rybníků č. 5 a č. 3. Tím by celá levá strana (směrem ke Zdencům) byla hotová. Práce na sanaci rybníků budou trvat déle než se přepokládalo, protože deštivé dubnové počasí zpomalilo tempo. Nové násypy se totiž nemohou dělat v dešti a odstraněný kal ze dna se nemůže použít. Z násypů se odstraňují keře, stromy a pařezy. Rybníky se prohlubují, vyváží se dvaceti až třiceticentimetrové vrstvy kalu. Na terénu jsou dva buldozery, pět bagrů a tři čtyřčlenné skupiny dělníků. Práce budou pokračovat i během roku,“ informoval nás ředitel.
Končenické Rybníkářství se od nového roku zásobilo dostatečným množstvím dvouletých ryb, které budou do konce roku 2010 připraveny k prodeji, kdežto jednoletých ryb byla z plánovaného množství zakoupena jen polovina. Druhá polovina je závislá na tom, jaký bude výlov ryb na rybnících v Kanišké Ivě, odkud se končenické Rybníkářství zásobuje. Rybí plůdek se do končenických rybníků dováží z rybníků garešnických, menší část z firmy Poljodar Daruvar. Jikry se jako dosud kupují v Kanišké Ivě a Novém Marofu.
Všechny plánované investice se čerpají z prostředků firmy Vodoprivreda Daruvar. Počítá se však s dokapitalizací, kterou by se zvýšil základní kapitál podniku. Vodoprivreda si u Erste banky vypůjčila dva a půl miliónu kun na nákup akcií a násadových ryb. Financuje se z vlastních zdrojů, sleduje programy, které nabízejí různá ministerstva. V současnosti je pro ni zajímavý program IPARD a program ministerstva turismu. Prostředky z těchto fondů, jestli je firma získá, pomohou v realizaci plánovaných akcí a ke splacení dluhů bývalé firmy.
Největší problém je nelikvidita Rybníkářství Končenice. Subvencí na ryby jako hotového výrobku je málo. Rybníkářství Končenice očekává subvence na prodané množství ryb a ekologické plochy, které bude dotovat ministerstvo zemědělství. Vodoprivreda se zavázala, že zaměstná dvacet osob rybářského oboru. Prvním odborníkem v obnoveném Rybníkářství je veterinář, bude ale třeba zaměstnat i odborníky na akumulaci vod. Kromě nedostatku vody se dřívější správa Rybníkářství potýkala se škodami, které způsobuje ptactvo, především kormoráni. Jak je bude řešit současné vedení? „Pořídili jsme si člun se silným motorem, abychom mohli rychleji reagovat. V tomto sektoru plánujeme zvýšit počet zaměstnanců z dosavadních dvou na pět. Plánujeme zaměstnat ještě několik pracovníků, kteří by nejen plašili ptáky, ale i pytláky. Chtěli bychom instalovat videokamery, zvlášť na komorových zimních rybnících.“
Dalším problémem je akumulace vod. Výhodou končenických rybníků je, že jsou první na toku řeky Ilovy, takže do nich vtéká nejkvalitnější voda. Nevýhodou je, že jsou závislé jen na tomto jednom toku. Pro srovnání, rybníky v Poljaně zásobují vodou dva toky, Toplica a Ilova, proto v létě nemají problémy s nedostatkem vody. „Nesmíme si dovolit, aby výroba závisela na množství vody v řece. Proto bychom chtěli vodu akumulovat.“ plánuje D. Rohlík.
Firma má v plánu provést analýzu trhu. „Počítáme s domácím trhem ryb, ale domníváme se, že větší šance máme v zahraničí. Plánujeme navštívit Českou republiku, o níž víme, že je jedním z předních vývozců sladkovodních ryb do Evropské unie, jejíž trh požaduje daleko větší množství, než mu Česká republika může nabídnout. Do konce letošního roku chceme realizovat program, týkající se kvalitního rybolovu, včetně sportovního, a lovu a chovu divokých kachen. Zahraniční zájemci o zakoupení zámečku Dioš totiž mají zájem i o zábavní programy na rybnících, o lov a rybolov. Proč toho nevyužít, když máme dostatek vodních ploch?“ uvažuje ředitel a uvádí, že je třeba zvýšit i druhové složení rybníků, při čemž se o radu požádají odborníci. Zatímco se dosud choval kapr, sumec a tolstolobik, o který je největší zájem v Srbsku, v dohledné době by se měl nasadit i candát (smuđ), štika, lín a jiné druhy. Že by se nad končenickými rybníky opravdu blýskalo na lepší časy? A. Raisová/ar
Vodoprivreda Daruvar, nový majitel končenických rybníků
Firma Vodoprivreda Daruvar zaměstnává 75 stálých a 8 sezónních zaměstnanců (vloni jich bylo 130!). V Daruvaru se podílela na výstavbě náměstí Krále Tomislava a na sanaci skládky odpadu Cerik.
„Jsme závislí na firmě Chorvatské vody, která je hlavním investorem prací. Provádíme práce na vodovodu, kanalizaci, plynovodu a pozemních stavbách. Plán z loňského roku jsme splnili. Letos jsme nezačali s většími pracemi, ale jsem optimista a věřím, že se pro nás v Daruvaru práce najde,“ uvedl Davor Rohlík, který v této firmě jako ředitel pracuje deset let.
