Na projektu spolupracoval chorvatský spolek z Maďarska a rozvojová agentura Sever z Varaždinu. Projekt byl součástí širšího programu Balticko-jadranská vertikála. Zúčastnili se ho představitelé národnostních menšin z Polska, Maďarska, Rakouska, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. V Bjelovaru, Hrubečném Poli, Daruvaru a na několika dalších místech se hosté mohli přesvědčit, jak v Chorvatsku žijí jednotlivé menšiny, navštívili kulturní domy a etnografické sbírky Romů, Maďarů a Čechů, seznámili se s každodenním životem příslušníků menšin a jejich vymoženostmi a dozvěděli se o tom, jak se menšiny financují, jak udržují jazyk, zvyky, kulturu, národnostní identitu. Nechyběly ani odborné debaty o menšinových právech, dvojjazyčnosti, školství, informování.
„V rámci tématu Pokrok v ochraně menšinových jazyků ve vzdělávání jsem svou přednášku začala od uplatňování zákona o menšinových jazycích, od toho, kolik je jednotek lokální samosprávy a na základě čeho má menšina právo na úřední používání jazyka,“ řekla nám poslankyně Zdenka Čuchnilová, která byla jednou z nositelek odborné debaty o možnostech, které menšinám poskytuje národní zákonodárství. „Podala jsem přehled stavu školství, modelů výuky a počtu žáků v jednotlivých menšinách. Zdůraznila jsem také, že můžeme mít oddělení s menším počtem žáků, než určuje standard, vysvětlila, jak se zaměstnávají menšinoví učitelé a pokusila se o zhodnocení prolínání menšinové a většinové kultury.“
Když jde o všeobecný stav menšinových práv v Chorvatsku, poslankyně Čuchnilová zdůrazňuje, že je legislativa na nejvyšší úrovni, že jsou v mnohých menšinových činnostech dosaženy velké úspěchy, a že momentálně jsou na tom nejhůř média. „Když srovnáváme stav v sousedních zemích, máme v Chorvatsku nejméně televizních a rozhlasových vysílání pro menšiny. Jde o oblast působení menšin, o které je třeba nejvíc veřejně mluvit. Upozornili jsme také na dvojjazyčnost, která úplně neuspokojuje, ale bylo dosaženo určitého pokroku na rozdíl od médií, která zůstala nejčernějším bodem.“
„Zúčastnit se takového projektu civilní společnosti bylo pro nás novinkou,“ řekl předseda Koordinace českých menšinových rad a představitelů Josef Herout, který během vzájemného seznamování představil hostům českou menšinu v Chorvatsku. „Kontakty s několika národnostními menšinami z různých států byly dobrou zkušeností a dokladem, že menšiny mohou být opravdu mosty mezi národy a stát se důležitým faktorem. Jaký z toho vyplyne užitek ukáže budoucnost, ale navazování styků a možnost oficiálně působit na orgány vlády v různých státech je velkou věcí. Program byl velice atraktivní a každopádně stálo za to se tohoto projektu zúčastnit.“

Česká menšina vynikla pořádáním multikulturního programu v daruvarském kinosálu, který byl vrcholem třídenního programu. Celý projekt získal lichotivá hodnocení. „Jsem dojatý způsobem, kterým menšiny na našem území pečují o své kořeny,“ řekl předseda Centra pro rozvoj civilní společnosti Stjepan Kos. „Právě to je podstatou tohoto projektu a dokladem zachování tradice. Člověk, který si není vědom svých kořenů, který neví, odkud pochází, je jako strom bez kořenů a odfoukne ho i nejmírnější vánek.“ M. Pejić/vd