V Novinářském domě v Záhřebu k malému počtu novinářů mluvili Aleksandar Tolnauer, předseda Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, Milorad Pupovac, sněmovní zástupce srbské menšiny a Zdenko Duka, předseda Chorvatského novinářského sdružení. Marina Apostolovská, předsedkyně Sboru novinářů národnostních menšin přivítala představitele srbského, slovinského a makedonského velvyslanectví v Záhřebu.
Změny Ústavy a uvedeného ústavního menšinového zákona znamenají i jiná hlediska a vůbec - vztahy v politickém životě státu, řekl M. Pupovac. Změnil se volební postup a postavení menšinové samosprávy (rady). Zvlášť trýznivá byla dosavadní politická segregace voličů. Volič menšiny měl limitované právo volby, došlo k narušení tajnosti voleb. Volby zasahovaly do sféry soukromí příslušníka menšiny. Navíc mu bylo upřeno všeobecné volební právo. Nové změny volebního modelu naprosto změní praxi i zákonná usnesení. Nyní bude uspokojeno obecné volební právo příslušníků menšin. Respektovat se bude tajnost, každý bude moci volit někoho z kandidátů politických stran, zatímco jim doplňkové volební právo (menšiny, kterých je méně než 1,5 procenta) umožní volit svého menšinového poslance. Vysvětlil také způsob zastoupení srbské menšiny v Chorvatském sněmu.
„V Chorvatsku dojde ke změně kultury voleb,“ míní M. Pupovac. Nový volební model povede k integrování menšin. Menšinové rady získaly status právní osoby. „Důležitost menšinových pospolitostí zaručuje mandáty menšinových poslanců. Menšiny jsou zranitelné. Média jim mají pomáhat v tom, aby sledovaly změny Ústavy a ústavního zákona. Pro lepší integraci ve společnosti se menšinám má dát více prostoru ve veřejných sdělovacích médiích.“ Z vlastní zkušenosti uvedl více špatných příkladů informování. Média hlavně zajímají incidenty v životě menšin, uvedl. Problematika ne. Ta je pro televizní pořad Prizma. Ale i ten je dědictvím modelu menšinového informování z devadesátých let minulého století.
A.Tolnauer mluvil o percepci menšin. Ze zákona vyplývá pro většinová média závazek informovat o menšinách. „Bohužel, žijeme v zemi, kde si pouze 5,3 až 6 % občanů kupuje noviny! Většinou se informují z HTV, soukromých televizních kanálů a internetu.“ Rada pro národnostní menšiny RCH pečlivě analyzuje 58 novin devatenácti menšin. „Zájem o menšinová témata ve většinovém tisku je mizivý. Na druhou stranu se zhasíná Vjesnik, kdežto nové noviny srbské menšiny Novosti dosahují obrovskou tiráž! Chorvatská televize začala vysílat zajímavé menšinové mozaiky, ale je to proces, který je teprve na začátku. Menšiny jsou oběti trhu, i když i jejich příslušníci platí televizní poplatek. Povzbuzuje ale to, že o tom jednáme,“ konstatoval A. Tolnauer.
Zdenko Duka je také nespokojený s tím, jak HTV sleduje menšiny. V době, kdy z médií promlouvá nenávist, je důležité, aby politikové byli racionální. Podpořil doplňkové právo hlasu pro menšiny, vede to k demokratizaci života.
V diskusi bylo slyšet, že si stále více občanů Chorvatska stěžuje na média. Veřejnost je proto nutné k otázce menšin senzibilizovat i nadále. Starší chorvatská populace zná multikulturu, mladší se o ní musí učit. Národnostní menšiny v Chorvatsku, a v nově schválené Ústavě je jich 22, mají před sebou velmi důležitý úkol. Musí se afirmovat prostřednictvím skutečné konsolidace menšinových pospolitostí. Z. Táborská/zt