Přítomné pozdravil a úspěšné jednání popřál starosta Daruvaru Dalibor Rohlík, který se musel odebrat za jinými povinnostmi. Před tím však sdělil, že město poskytne Svazu a České besedě Daruvar při dožínkách pomoc.
Máme za sebou rok velice bohaté a rozmanité kulturně-osvětové činnosti Svazu Čechů, Českých besed, výchovně-vzdělávacích institucí a vydavatelské činnosti, rok neocenitelné dobrovolné práce tisíců obětavých lidí kulturního amatérismu Čechů, žijících v Chorvatsku, řekla předsedkyně Svazu Čechů Leonora Janotová na začátku zprávy. Konstatovala, že Svaz a její členky vynakládají velké úsilí pokud jde o uchování kulturního dědictví české menšiny jako součásti kulturního bohatství Republiky Chorvatska. Správným a objektivním vztahem k menšinovým tradicím, k péči o mateřský jazyk a kulturu si Češi získávají úctu prostředí, v němž žijí a pracují.
„Jsme organizovaná menšina s dlouhou existencí v Chorvatsku, s poměrně zachovalou češtinou, jsme hrdí na svou minulost a vynikající přítomnost. Naši předkové si tuto zem vybrali za svou, zde zakotvili a zavázali se ji budovat, zvelebovat a bránit. Pouta ke staré vlasti nepřerušili, věrně o ně pečovali a snažili se navazovat spolupráci dvou zemí – nové a staré vlasti. Je tomu tak dodnes. Naši chorvatskou vlast stavíme a bráníme, k české nás váže původ, český jazyk, kultura a tradice. Obě milujeme, k oběma máme závazky.
Vážíme si zákonů, které zaručují naši národnostní existenci. Zákony zvýhodňují menšiny všude tam, kde jsou na politických funkcích tolerantní lidé. Chorvatský státní rozpočet prostřednictvím Rady pro menšiny finančně podporuje naši kulturní a vydavatelskou činnost. Naše české školství je součástí výchovně-vzdělávací soustavy, české mateřské školy spolufinancují lokální samosprávy,“ řekla L. Janotová.
Jako dlouholetá a úspěšná osvětová pracovnice, vylíčila L. Janotová, jak je vzdělávací kruh s výukou českého jazyka v tomto roce výborně vyřešen. Menšinovým žádostem stát i výchovně-vzdělávací instituce vycházejí vstříc a umožňují výuku českého jazyka i výuku v českém jazyce, čímž se nesmí pohrdat, ani se vymlouvat, že je výuka českého jazyka něco navíc a v životě zbytečná. V každém prostředí si nás a našeho jazyka a kultury budou vážit tolik, kolik si jí vážíme my sami, varovala. Tím více si to musíme uvědomovat, protože oba státy vydělují prostředky na zdokonalování našich učitelů i na vlastivědné pobyty menšinových žáků.
HOSTÉ
Poslankyně za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Zdenka Čuchnilová, starosta Daruvaru Dalibor Rohlík, osvětová poradkyně pro české školy v RCH Jitka Staňová Brdarová, ředitelky NVI Jednoty, českých mateřských a základních škol, představitelé českých menšinových rad a představitelé české menšiny měst a obcí, představitelé médií a další.
Předsedkyně s hrdostí komentovala krajanskou kulturní scénu. Zastavila se u jednotlivých kulturních akcí. „Naše divadelní přehlídka svědčí o tradici divadelnictví české menšiny. Výkony našich divadelních skupin jsou na výši a v kruzích chorvatských divadelních odborníků jsou velmi vážené. Dolanští a lipovečtí ochotníci důstojně reprezentovali české divadelnictví na státním divadelním festivalu. Dolanští byli pochváleni a odměněni zvláštním uznáním za invenci. Lipoveckým ochotníkům a Besedě vůbec patří velké uznání za 120 let nepřetržité divadelní tradice. Divadlu patří veliká zásluha za udržování a zdokonalování jazyka. Tam, kde se divadlo pěstuje, tam se také česky pěkně mluví.“ Nadchly ji také přehlídky dechových hudeb. Z roka do roka mají dechové soubory kvalitnější výkon. Zvlášť uvítala mladé hudební síly. Máme krásné dechové hudby a hodně mladých muzikantů.
„Množstvím účastníků se nám představilo Naše jaro – přehlídka dětských divadelních skupin a recitátorů v Dolanech, a folklorních a rytmických skupin v Kaptole. V řadách nejmenších máme pozoruhodný počet nadaných divadelníků a tanečníků,“ pronesla spokojeně.
„Přehlídka pěveckých sborů a skupin se natolik rozrostla, že ji pořádáme ve dvou termínech. Jako pořadatelé se střídají České besedy z Rijeky, Prekopakry a Končenic. Je důležité, že se zpívá ze srdce, že se vyhledávají staré písně, aby se zachránily před zapomenutím, že existuje snaha podchytit více generací a zpívat kvalitně. V celkové kulturní činnosti Svazu patří velmi důležité místo folklóru. Pozoruhodná je kontinuovaná činnost folklorních skupin, mnohé si vychovávají tanečníky od útlého věku. Pozornost se věnuje středním a věkově starším tanečníkům, jejich tanci, oblečení, účesu a podobně.“ O dnech české kultury Besed míní L. Janotová vše nejlepší. Jsou dobře organizované a Češi se svému prostředí představují jako organizátoři a tvůrci. Stávají se tradicí, podobně jako i Karavany přátelství.
Upozornila na jednu objektivní skutečnost. Ve všech oblastech činnosti příslušníků české menšiny v Republice Chorvatsku je cítit nedostatek odborné pomoci. V dané situaci nelze spoléhat jen na odborníky z Čech, musíme si vytvořit jádro našich odborníků, amatérů, kteří jsou s to pomáhat ostatním. Je zapotřebí vyřešit finanční stránku takové pomoci. Menšina má hodně schopných lidí v divadle, folklóru, hudbě a zpěvu. Navrhla, aby se krajané pokusili tematickými projekty požádat o finanční prostředky z různých fondů na odbornou práci s dětmi, s mládeží, se všemi generacemi. Dějiny české menšiny v Chorvatsku ukazují, že si zachováváme českou kulturu.
Rady Svazu jsou nedílnou součástí Svazu, ne všechny pracovaly a působily jako rady. Nejčastěji se scházely divadelní a kulturní rada. Organizovaly přehlídky a řešily řadu dalších otázek. Úkolem kulturní, historické, školní, informační, vydavatelské a divadelní rady je, aby shromáždila odborné síly ze své oblasti působení a dávala pokyny k organizování a realizaci kulturně-osvětové činnosti. Aktivita jednotlivců nemůže nahradit působení celé rady. Při změnách stanov Svazu bude nutné zanalyzovat status, potřebu a cíle působení rad.
L. Janotová vyzvala přítomné, aby si vážili silné české i chorvatské podpory menšinového života. Svou aktivitou by všichni museli ospravedlnit tuto pomoc, navazovat dobré vztahy a spolupráci s lokálními správami a županstvími, prezentovat se jako kvalitní kulturní a osvětoví pracovníci, jež se chovají hospodárně a racionálně. Národnostní uvědomění se musí stále posilovat, mladé generace vychovávat a starší usměrňovat. Cyklus českých školských institucí na sebe navazuje. Bez toho je ohrožena budoucnost menšiny. „Budoucnost české menšiny nezáleží na naší organizovanosti, ale na odpovědnosti a uvědomělosti každého z nás,“ promluvila do srdce všem účastníkům valné hromady. „Existence české menšiny, její kulturně-osvětová činnost, rozvoj a budoucnost si vyžaduje působení všech, každého jednotlivce. V krajanském životě se pracuje srdcem i duší, bez nároku na kariéru. Usnadníme si práci, budeme- li si více pomáhat a navzájem se v různých aktivitách podporovat.“
KDO MENŠINU FINANCUJE
Na kulturně-osvětovou činnost na úrovni Svazu finančně přispívají oba státy. Ze státního rozpočtu RCH se prostředky vydělují prostřednictvím Rady pro menšiny, Ministerstva vědy, vzdělávání a sportu, různé kulturní akce podpořilo Bjelovarsko-bilogorské županství, město Daruvar a poslankyně za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Zdenka Čuchnilová, dále lokální samospráva. Ze státního rozpočtu České republiky Svaz obdržel pomoc prostřednictvím MZV ČR. Československý ústav zahraniční dal vloni peníze na obuv několika besedním folklorním skupinám, učebnice českého jazyka pro model C ve všech školách, vybavení hřiště české mateřské školy v Daruvaru a podílel se na financování úpravy kuchyně a informatické učebny české školy Komenského.
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity z Brna se podílí na organizaci semináře pro učitele, organizátoři Krajanského festivalu z Prahy hradí pobyt Besed, účastnic festivalu. Vláda ČR prolongovala další finanční pomoc na investiční úpravy s cílem uchování kulturního dědictví české menšiny i v příštích letech.
Když pak mluvila o největší kulturní akci, dožínkách, s dvojím jubileem – osmdesátý pátý ročník a padesáté páté v pořadí, k tomu s vysokou záštitou prezidenta Ivo Josipoviće, nastalo ticho. Ve vzduchu visel odpovědný a radostný závazek, na který se v Českých besedách již chystají. Předsedkyně Svazu Čechů při této příležitosti poradila zapojovat mladé lidi do správních výborů Besed a zavádět je do spolkového života. Poděkovala také českým učitelům Vendule Hlavaté a Vladislavu Rusínovi za roční pomoc v českých školách.
Závěrem poděkovala krajanům za všechno, co činí ve prospěch české menšiny v Chorvatsku, menšinovým radám a poslankyni Čuchnilové za podporu besední činnosti a zkvalitnění pracovních podmínek Českých besed a škol, každému, kdo spolupracoval se Svazem a podpořil úsilí o jednotnost české menšiny.
Z ČINNOSTI RAD SVAZU
Většinu aktivit rady přestavila předsedkyně, pronesl předseda rady pro kulturu
Jaroslav Klubíčko. Rada se profilovala do dvou složek, hudební a folklorní. Úspěch hudební ještě doznívá po přehlídce dechových hudeb. Na činnosti druhé části rady, která se stará o folklór a kroje, se zakládají dožínky. Jejich přípravy jsou v plném proudu; potrvají dva dny a jejich účastníci si předsevzali ukázat se v co nejlepším světle. V hudbě a folklóru není dostatek lidí, řekl, přestože je evidentní pokrok ve kvalitě. Došlo ale k střídání generací.
Ucelenou zprávu o stavu menšinového školství podala předsedkyně školní rady
Ludmila Bláhová. Ve spolupráci s osvětovou poradkyní pro české školy v Chorvatsku Jitkou Staňovou Brdarovou se vyučování v českém jazyce v celém státě zdokonalilo. V letošním roce se na všech stupních školní výuky češtině učilo 935 dětí. Učitelům v českých školách se každý rok nabízejí semináře, letní školy a jazykové kursy, možnosti využívají žáci i studenti. Tradičně je zde měsíční kurs českého jazyka v Dobrušce. V RCH existují pro učení českého jazyka všechny předpoklady, řekla L. Bláhová, a rodič, jenž to neumožní dítěti, mu způsobí nenahraditelnou ztrátu. Krajanské děti rozvíjejí své divadelní, recitátorské, loutkářské a folklorní talenty, vystupují na Našem jaru a udělení uznání na konci roku potvrzuje jejich školní i mimoškolní úspěchy.
Předsedkyně divadelní rady
Světluška Prokopićová zpravila o úspěších krajanského divadla. V době recese, zdůraznila, kdy nebylo peněz na pomoc českých režisérů jako v předchozích letech, pomohly divadelníkům režírovat Věra Vystydová a Vlatka Daňková. Výrok republikového selektora, že mu krajanské divadlo „vrátilo důvěru v amatérské divadlo“, je senzační, stejně jako účast dvou skupin, Dolanské a Lipovecké, na státním festivalu, a jako ocenění, kterého se dostalo Dolanským.
Předseda historické rady
Václav Herout se zamyslel nad rozsáhlou prací krajanských historiků, kteří se věnují sepisování dějin Čechů v Chorvatsku. Chybí monografie významných krajanů do roku 1990 (vyšla jen ta o J. Matuškovi), k devadesátému výročí školství v RCH by se měla vydat velká monografie o školství, míní V. Herout. Nedostává se studie o účasti příslušníků české menšiny v domovinské válce, nakupily se práce českých studentů, bádajících v archivu a knihovně Svazu. Historická rada si přeje blíže spolupracovat s vydavatelskou a školní radou.
Informační rada
Svazu se delší dobu zaobírá dožínkovou agendou, informovala předsedkyně Lenka Lalićová. Má na starosti tiskovou konferenci o dožínkách, po nich vydat obsáhlou publikaci, webovou stránku Svazu opatřit chorvatskou verzí. Nabádala ke vzdělávání mladých novinářů v ČR. Jménem krajanských médií poděkovala krajanům za vstřícnou komunikaci.
Vydavatelská rada
Svazu, pronesla Libuše Stráníková, její předsedkyně, je v úzkém sepětí s NVI Jednotou, která obstarává vydavatelský prostor české menšiny. Seznámila s vydávanými edicemi a nesnadným postupem přebírání autorských rukopisů. V roce 2010 vyšla kniha o reemigraci Čechů z Chorvatska V. Herouta a publikace Na našem dvoře H. Sabolićové-Zákorové, další se připravují. S pýchou poukázala na letošní sedmdesátý pátý ročník Dětského koutku, vydávaného Jednotou a na obsáhlou práci na vydávání českých učebnic.
Zprávu o finančním stavu Svazu podala tajemnice Svazu Jarmila Kulhavá. Zprávu podal také dozorčí výbor. Všechny přednesené zprávy a plány (plán práce a finanční plán) Svazu byly schváleny.
„S mottem prvních poválečných dožínek v roce 1995 Jdeme všichni na dožínky, bychom, zdá se mi, mohli přijít i letos,“ uvedla Lenka Janotová jednání o žňové manifestaci 17. a 18. července, kterou organizuje Svaz Čechů spolu s Českou besedou Daruvar za spoluúčasti všech Besed.
„Zamrazil mne diskusní příspěvek poslankyně Z. Čuchnilové o statusu Svazu. Svaz existuje devadesát let a tato kontinuita je důležitá. Svaz nás stmeluje. Svou dovedností, úsilím a organizovaností jsme přispěli k výchově a prospěchu celé menšiny,“ komentovala předsedkyně Lenka Janotová ohlášené změny ve statusu Svazu. Přítomní ji potleskem podpořili.
Na dožínkách se oslaví sklizeň úrody z polí i krajanská kulturní sklizeň. Bude to ukázka naší kultury. Besedy obdržely plakáty a itineráře pro své účastníky. Předsedkyně Svazu požádala krajany o nejlepší možný výkon.
Jitka Janotová Doležalová předstoupila k mikrofonu s řadou důležitých informací k sobotnímu a nedělnímu programu, Lída Bláhová a Světluška Prokopićová k dalším programům a k průvodu. V závěru Valné hromady se jako vždy utužovalo přátelství a domlouvaly vzájemné kontakty. Z. Táborská/Ž. Podsedník
DISKUSE O ZPRÁVÁCH
Čekají nás velké změny
Sněmovní poslankyně mr. Zdenka Čuchnilová v diskusi upozornila, že v letech recese a přechodného období slaďování předpisů s unijní legislativou nastávají nové momenty týkající se především financování.
Upozornila na to, že o prostředky z rozpočtu přijdou sdružení, která přeruší činnost na déle než dva roky, že v každém menšinovém sdružení minimálně dvacet členů musí být deklarováno jako příslušníci menšiny. Jelikož počet menšinových sdružení financovaných z rozpočtu vzrostl z dvou set dvaceti na tři sta, bude se proto podrobně sledovat, kolik má které sdružení členů, kolik jich platí členské, kolik členů je aktivních. Každá z dotovaných skupin musí mít nejméně deset aktivních členů, během roku musí vystoupit nejméně pětkrát, což musí mít také zdokumentováno. Nebudou financovány programy kulturního amatérismu s žáky. Každá ze skupin musí vést svou dokumentaci a na vyžádání rady předložit zprávu.
Poslankyně se zmínila o změnách ústavy a ústavního zákona, jimiž statusu právního subjektu nabyly menšinové koordinace a rady. Připomněla nutnost sladění stanov Svazu Čechů se změněnými předpisy a přizpůsobení novým podmínkám. Rada totiž nově nebude financovat režijní náklady Svazu, ty by měly z přidělených prostředků krýt začleněné spolky. Vyzvala, aby se všichni Češi tak deklarovali i oficiálně, čímž by menšina získala větší význam a její příslušníci jinačí, větší práva.
Jaroslav Vozáb z Prekopakry navázal na téma škrtů ve financování malých skupin. Vyzval skupiny ve spolcích, aby pravidelně zkoušely, aby mohly kdykoli vystoupit, a aby si vyměňovaly vystoupení i s chorvatskými i zahraničními spolky.
Jiří Bahník ze Záhřebu komentoval skutečnost, že v posledních sčítáních lidu počet příslušníků menšiny značně klesal, zatímco počet sdružení rostl. Činnost a snažení Svazu a jeho členek byla obdivuhodná. Základ k pokračování činnosti vidí v zapojování mladých lidí. Záhřebská Beseda vítá studenty z krajanských osad do svých řad i do nového klubu studentů z Daruvarska, který nově působí v Českém domě.
Jaroslav Vojta z Hercegovce jménem komise pro změnu stanov komentoval, proč nepředložil návrh na změny na této valné hromadě. Přípravy dožínek jsou totiž v plném proudu, a komise měla obavu, že by kvůli tomu spolky změny neprostudovaly dostatečně podrobně. Budou vítat kvalitní návrhy, aby změněné stanovy vyhovovaly způsobu práce menšinových sdružení.
Mirko Knížek z Lipovlan rovněž komentoval nová kritéria financování, která mají zasáhnout méně početné skupiny. Navrhl, aby vydavatelská rada vydávala sborník, v němž by občas vycházely literární i další příspěvky, jelikož je vydání vlastních knih velmi složité. Konstatoval, že se v rubrice krajanský kalendář o některých osadách málo píše. Pozval všechny na srpnová Lipovlanská setkání.
Jiřinka Vidovićová ze Sisku pozdravila jménem koordinace rad české menšiny a předsedy Josefa Herouta. Poděkovala Svazu Čechů za spolupráci, ve které budou pokračovat i nadále. Společným cílem obou subjektů je budoucnost české menšiny v Chorvatsku.
