Podává velmi pěkný (ještě nikoli vyčerpávající, to snad autorka učiní později) přehled o české literatuře, přesněji o literárních dílech, která vznikala v průběhu několika staletí česky ve Vídni nebo v Chorvatsku. Je chvályhodné, že autorka usoustavnila existující práce o literární tvorbě Čechů, žijících v Jugoslávii. Především ovšem v Daruvaru a jeho okolí. Mám tu na mysli především práce Josefa Matuška (1920-2005), neúnavného, svědomitého, systematicky a s mravenčí pílí shromažďujícího vše, co se týkalo chorvatských a šířeji jugoslávských Čechů (i Slovaků), a Rudolfa Turka, jehož nejnovější mně známá práce Domov má jméno Daruvar je neocenitelná z mnoha důvodů. Myslím, že by daruvarské vedoucí pracovnice (např. předsedkyně Svazu Čechů a poslankyně v Chorvatském sněmu) mohly získat finanční prostředky a u příležitosti dvou Matuškových výročí (narození a smrti) mohly iniciovat uspořádání mezinárodního sympozia o menšinových literaturách atd.
Již v loňském 2. čísle našeho časopisu (Slovanský jih) jsme psali o bohatých kulturních, vydavatelských, školských a jiných aktivitách nadšených pracovnic (a pracovníků) české národnostní menšiny v Chorvatsku. Nejnovější Přehled naše konstatování jen potvrzuje. Tak Hana Pelikánová píše o poválečné reemigraci daruvarských Čechů (což jistě bude zajímat mnohé členy našeho sdružení), kulturně osvětovou činnost Čechů na území Bjelovarsko-bilogorského županství od počátku jejich příchodu do této oblasti rozebírá a hodnotí Václav Herout. Karel Bláha si ve stati Dožínky v Bjelovaru – zatím ani jednou postěžoval na to, že dosavadní úsilí o pořádání dožínek v Bjelovaru se nesetkalo s úspěchem. Zájemci v Přehledu najdou jak článek o biskupovi Josefu Salačovi, tak také recenzi knihy o něm. Nekrolog na etnografa Josefa Vařeku, který napsal brněnský etnolog Miroslav Válka, hodnotí Vařekovo rozsáhlé badatelské dílo a připomíná pak zejména jeho odbornou činnost spjatou se studiem problematiky vesnic s českým osídlením v Chorvatsku, v Banátu i v Bosně. O slavistickém a zejména jugoslavistickém díle profesora Karlovy univerzity dr. Miroslava Kvapila. DrSc., který zemřel, pojednává jeho kolegyně Milada K. Nedvědová. Přehled pak uzavírá náš příspěvek o záviděníhodné aktivitě krajanů, který jsme uveřejnili ve Slovanském jihu (2/2009). Ivan Dorovský, Slovanský jih, 3/2010
www.spjs.cz