Jako první vystoupili domácí zpěváci, poprvé s novými šály kolem krku. Za doprovodu dvou harmonik a vozembouchu zazpívali Šibovečtí v  lidovém duchu, veselé juhuhuuu mezi jednotlivými slokami dodatečně vystupňovalo atmosféru příjemné zábavy. Vystřídaly je zpěvačky z Jazveniku, také zpívaly české lidovky, ale v doprovodu houslí a syntetizátoru, což dalo známým písním zcela jiný nádech.
Četná hercegovecká dechovka se potom hravě vypořádala s malým prostorem šiboveckého Domu. Muži se s nástroji namačkali do úzkého prostoru před jevištěm, na kterém tancovala střední taneční skupina České besedy Hercegovec. Když se uklidnilo jeviště, které „tancovalo“ spolu s dívkami v červených sukýnkách, vstoupily na něj zpěvačky z Daruvarského Brestova. Za doprovodu harmoniky zazpívaly několik písní. Divákům se zvlášť líbila ta o Brestovu.
Ivanoselská dechová hudba ráda ukázala že „umí hrát i jinde než na funusech“. Čest uzavřít oficiální část programu připadla pěveckému sboru České besedy Daruvar. Pro tento večer si vybral blok milostných písní. Byly to zase známé písně, ale v jiné úpravě, než je krajanské sbory běžně zpívají. Samozřejmě i tentokrát zpívaly trojhlasně.
Po odevzdání uznání a po večeři na jeviště znovu vystoupila dechovka z Ivanova Sela, hojně podpořená přespolními hudebníky. Hrála pěkně „od podlahy“. Vystřídali ji hudebníci z Hercegovce. Přestože v tomto dechovém orchestru se už s málokterým hudebníkem česky domluvíte, jejich hra zněla česky. Obě hudby zahrály známé melodie, a tak mnozí v sále zpívali s nimi, přesně tak, jak napovídá název této akce, která se v Šibovci konala už popáté.
Byl to přímo ukázkový večer, jak je možné rozšířit své horizonty poznáváním činnosti jiné Besedy a zároveň navazovat nová přátelství a společně se bavit. A nikomu při tom nepřekážel igelit na oknech, stará dřevěná podlaha a malování, které pamatuje šedesátá léta minulého století. Snad se pěkný duch dobré lidové zábavy po plánované rekonstrukci Domu přenese i do obnovených místností a České besedě Šibovec vydrží i do dalšího století.
                                         

V. Daňková/vd