„Letošní sklizeň rané odrůdy trvala dvacet dní. Vloni dva měsíce kvůli dešti, který vše zkomplikoval,“ informoval nás náš hostitel Vinko, místopředseda županského Sdružení pěstitelů průmyslových brambor (UPIK). Uvedl, že sklizeň raných brambor letos probíhá o týden dřív. Na Hercegovecku, kde se brambory nejvíc pěstují, se letos se sklizní začalo už v polovině července. Přispělo k tomu letošní teplé počasí a velká sucha.
Na parcele, kde se rané brambory sklízely, se „proháněl“ jeden z jejich dvou kombajnů, zahalený do oblaku prachu. Všichni členové rodinného hospodářství Raosových byli pilní: Ivica Raos za volantem traktoru a na pásu manželka Hrvojka a matka Adéla, švagr Željko a synovec Tomislav. Denně sklízejí 1 ha. Když jsem za nimi na kombajn vylezla, byla jsem stejně jako oni za pár minut obalená prachem. Prach neprach – práce se musí udělat. Jejich hbité ruce se na páse, kde hlízy oddělovali od hrud hlíny, jen kmitaly. Brambory se z kombajnu sypaly do připravených přívěsů, které je odvážely do „čipsary“, tedy továrny na výrobu bramborových lupínků Franck v Hercegovci, kde se hned zpracovávaly. „Raná odrůda Lady Rosetta je totiž odrůda pro výrobu chipsu nejvhodnější – nespotřebuje hodně oleje,“ bylo mi vysvětleno.
Vinko Raos, můj průvodce, který je s manželkou Adélou v důchodu a dříve pracoval v Německu, mi řekl: „Do Brestova jsme se vrátili kvůli zemědělství. Všichni si mysleli, že jsme blázni, ale já jsem přesvědčen, že ze zemědělství se dá solidně žít, jen když si člověk vše dobře promyslí.“ Pochlubil se nám, že brambory letos poprvé zavlažoval a neskrýval spokojenost s výnosem, který je o 50–70 % vyšší. „Očekávám, že sklidíme 30–35t/ha,“ a ukazoval ohromné hlízy. „Zavlažování se mi osvědčilo,“ uvedl pěstitel, jehož celá úroda skončí v hercegovecké továrně Franck, ve které je už 32 roky kooperantem. „Před dvaceti lety bylo 25 kooperantů! Pořád si totiž myslím, že v bramborách a pukancové kukuřici, kterou také pro výrobnu v Hercegovci už 25 let pěstuji, je budoucnost.“ Raosovi ji pěstují na 8 ha. Letos ji ale neseli, protože nedošlo k podepsání smlouvy. „Příští rok ji budu zase pro Franck sít,“ je odhodlán Vinko. Kromě pukancové kukuřice pěstuje na 20 ha i obyčejnou kukuřici, kterou využije jako krmivo na své automatizované farmě s 5000 kuřaty v jednom turnuse.
Vinko si spolupráci s Franckem pochvaloval: „Cena za kilogram brambor je 1,30 kn, reálná by byla 1,50 kn/kg, platí do třiceti dnů. Kooperantům poskytuje veškerou odbornou, ale i jinou pomoc – zajišťuje sadbu, postřiky, hnojiva. Výdaje si odečte, když přivezeme zboží. Vykupují se hlízy nad 3 cm, zbytek dělím ve vsi.“ Dodáváme, že rodina Raosova je i donátorkou brambor místní Besedě a vloni věnovala 105 obřích balíků sena zaplavené Gunji. Pomáhá, kde může. S brestovskou Besedou spolupracuje i jinak: Ivica a jeho manželka Hrvojka byli dlouholetými členy folklorní skupiny Korálky.
Kromě brambor a kukuřice Raosovi pěstují i sóju, to kvůli střídání plodin, které je jedním ze základních principů produkce brambor. Správným střídáním plodin lze totiž zabránit nebo snížit výskyt škůdců a chorob na bramborách, které by se na stejné místo měly sázet až za 3-4 roky. Nejlepší předplodinou pro ně jsou vojtěška (lucerka), luštěniny, jetele, jetelotravní směsi, které mohou zvýšit výnos brambor až o 20 %.
Raosovi obdělávají 35 ha půdy, kvůli střídání plodin by ale měli mít 40 ha. Brambory se u nich pěstují na 12 ha, z toho na 10 ha pozdní odrůdy Lady Clear a na 2 ha raná odrůda Lady Roset-
ta. „Brambory se ze všech kultur nejvíc vyplácejí,“ tvrdí náš hostitel, který už několik plodin vyzkoušel. Své tvrzení hned zdůvodnil: „Na jejich pěstování je potřeba 25 tisíc kun/ha, a to bez fyzické práce. Je s nimi hodně práce: od sázení až k ochraně proti škůdcům – mandelince bramborové (krumpirova zlatica), plevelům, chorobám, nejvíc plísni bramborové (plamenjača) aj. Porost je třeba minimálně desetkrát ošetřit, ale když ho zavlažujete, výnos je zaručený.“ Na jejich parcelách žádné problémy s chorobami a škůdci zatím nebyly: „Musíme dávat pozor i na okolní pěstitele, aby u nich nedošlo k napadení a šíření nákazy, zkrátka musíme být pořád ve střehu.“
A. Raisová/ar, lo
