Velký maškarní průvod se letos poprvé konal v centru hlavního města Chorvatska – Záhřebu – v sobotu 6. února. Šel od náměstí Maršála Tita až k Jelačićově náměstí. Zúčastnili se ho převážně folklorní soubory z okolí Záhřebu, ale také z jiných končin Chorvatska, dokonce i ze zahraničí – z Maďarska a Makedonie. Nechyběly v něm ani tradiční maškarní postavy z Končenic. Krajanští představitelé se do Záhřebu dostali díky České besedě Záhřeb, která je členkou sdružení folklorních souborů ZAFAZ. Navrhli, aby se místo záhřebské besední folklorní skupiny maškarního průvodu zúčastnili tradiční maškarádi z Končenic. A tak se mezi tradičními chorvatskými bušami, vukojevačkými starci, mažoretkami a tanečnicemi kankánu octli i náš kominík, tanečníci, medvěd a jiné končenické postavy za doprovodu dechové hudby.
Záhřebský průvod zorganizovaly Kulturní centrum Travno, Lidová univerzita Sesvete a kulturně-umělecký spolek Prepuštovec. Právě představitel spolku z Prepuštovce grof Fullir von Trutin dostal od záhřebského primátora Milana Bandiće klíče hlavního města a bude je mít až do posledního dne masopustu 9. února.
O masopustu
Masopust nebo, jak mu také říkají vostatky, fašank či karneval, je svátek jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postním obdobím. Zatímco jeho začátek, po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí v rozmezí od poloviny února do začátku března. Masopust vychází především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva.
Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma ročními dobami. Během jeho trvání probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvané končiny, ostatky, fašank či přímo masopust, probíhají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“).
Masopust a zvlášť několik posledních dní tohoto období byl pro lidi v minulosti svátkem hodování, během kterého bylo třeba dosyta se najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kteří se slávy nezúčastnili, se posílala bohatá výslužka, na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar a škvarky. Masopust končí v noci před Popeleční středou. Naposledy se jedly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolená kořalka. Oběd však byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory.
Krajanské masky na fašniku
Podle reakcí a potlesku se maškary z Končenic určitě záhřebským návštěvníkům líbily. V čele byl laufr, který práskal bičem, ale musel dávat dobrý pozor, aby někoho nezranil, protože průvod po celé jeho cestě sledovalo hodně lidí. Potom šel Turek s tanečníky, kteří za zvuků dechové hudby tančili s děvčaty z Končenic. Kominík ani tentokrát nešetřil sazemi, a nadělil tak štěstí mnohým záhřebským dámám. Nechyběla ani bába, korytář, Židé a Ličan s medvědem.
Tradiční chorvatské masky – buše
Z kulturně-uměleckého spolku Seljačka sloga Gajić přišla skupina s tradičními maskami zvanými buše. Existují krásné (lipe) a škaredé (ružne) buše. Je to tradiční maska z Baranje. Tam maškarní obchůzka trvá dva dny. Prvního dne na ulice vycházejí hezké (lipe) buše. Jsou to hlavně děti, které písní a tancem vyhánějí všechno špatné z domů. Do těchto masek se převlékají také dívky a ženy. Druhého dne vsí chodí ošklivé buše, do kterých se převlékají převážně muži. Tváře mají překryté dřevěnými maskami, kterým říkají larfa nebo bušalo. Jsou na nich připevněné zvířecí rohy. Mohou mít také jen obyčejné masky. V tom případě se oblékají do kožichů, bílých kalhot a v rukách nesou sekery, řetězy, hole…
Vukojevački starcevi
Maska vukojevački starcevi je tradiční chorvatská maska, která je obnovená před patnácti lety díky kulturně-uměleckému spolku Vukojevci z Vukojevců nedaleko Našic. Nejdůležitější částí je maska, která se dává přes tvář. Říká se jí rgača a čulo. Velmi důležitý je také šáteček, který vyšívají dívky pro své mládence. Šáteček nosí mládenci na zádech a podle nich každá dívka pozná toho svého.
Připravila A. M. Štrumlová Tučková/amšt
