V Českém národním domě byla výstava, přednáška na počest sedmistého výročí narození Karla IV., kulatý stůl. Poslední den byl na události nejbohatší – děti poznávaly české stopy v Záhřebu na vzdělávací dílně, v sále se konal český jarmark a koncert dechovky, křest českého překladu knihy o tradicích záhřebských Čechů, proběhl kulturní program a na závěr byl veselý majáles.
Jak nás informovala předsedkyně záhřebské besedy Alenka Štokićová, výstavu o písemnostech jako základech zachování jazyka připravily učitelky Mája Burgerová a Jarmila Kozáková Marinkovićová. Na otevření 17. května přišla sedmdesátka návštěvníků, kteří si po úvodních slovech předsedkyně spolku výstavu pozorně prohlédli.
Následovala přednáška nazvaná Večer o Karlu IV., kterou společně připravily Česká beseda Záhřeb a Chorvatsko-česká společnost. O osobnosti a zásluhách českého velikána a římského císaře, který založil první univerzitu severně od Alp, mluvili předseda CHČS Marijan Lipovac a Dubravko Dosegović. O české královské koruně, ale také o české kuchyni v době Karla IV. mluvila Marina Koláčková Novoselová. O propojení chorvatských a českých hlaholitů přednášel akademik Josip Bratulić. Akce se zúčastnili také velvyslanec České republiky v Záhřebu Martin Košatka, předsedkyně spolku přátel hlaholice Biserka Draganićová a další.
Kulatý stůl – Mladými lidmi jako nositeli identity menšiny v současné chorvatské společnosti se zabýval kulatý stůl 18. května. Předseda České menšinové rady města Záhřebu Jiří Bahník úvodem přivítal přednášející a hosty – poslance Vladimíra Bílka, předsedkyni Svazu Čechů Libuši Stráníkovou, zástupce velvyslance ČR Miroslava Kolatka, představitele vládního Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Nina Preložnjaka, tajemníka městské koordinace národnostních menšin Zoltana Balaže-Piriho a představitelé Čechů v Záhřebském županství Fráňu Vondráčka. V. Bílek vyřídil pozdravy předsedy Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandra Tolnauera a záhřebského primátora Milana Bandiće. Tématy kulatého stolu byl počet mladých v krajanské komunitě, opatření, která se mají podniknout, aby se jejich počet zvýšil, role menšinové společnosti a chorvatského a českého státu a vymoženosti Evropské unie.
Libuše Stráníková se dotkla ožehavých otázek, které trápí Svaz a školy – pokles počtu lidí, kteří vnímají český jazyk jako mateřský, a stárnutí krajanské populace. Klesá počet žáků, kteří se učí všechny předměty česky, ale roste počet žáků výběrové výuky češtiny. „Jsou splněny téměř všechny předpoklady pro to, aby se mladí lidé stali nositeli kulturního života,“ uvedla na příkladu spolků v Hercegovci, Šibovci a Holubňáku, v jejichž čele stojí mladší krajané. Posteskla si, že se mladí příslušníci inteligence nevolky zapojují do menšinového života.
Předsedkyně Alenka Štokićová představila roli České besedy Záhřeb při formování a uchování menšinové identity mladých. Jarmila Kozáková Marinkovićová představila osvětovou činnost České besedy Záhřeb jako činitele rozvoje identity. „Našim přáním je, aby si na dvoře Českého národního domu hrály děti,“ uvedla. V současnosti navštěvuje Českou doplňovací školu 43 žáků z 32 škol v Záhřebu a okolí, 15 studentů středních škol, dvacítka dětí chodí do herny Cvrček a třicítka dospělých navštěvuje kurs češtiny.
Mája Burgerová v přednášce Mládí, identita, jazyk, škola nastínila složité postavení dnešní mládeže. Zmínila se o „přeskočených generacích,“ které se nezapojily do krajanského života. Konstatovala, že i když se většina krajanů ze sentimentálních důvodů hlásí k češtině jako k mateřskému jazyku, jde vlastně o dědičný nebo cizí jazyk. Jejím závěrem je, že se český jazyk a kultura mají nenápadně zabudovat do identity mladých. Jaromil Kubíček představil rozsáhlou činnost záhřebské rady české menšiny, která různými způsoby podporuje a motivuje uchovávání jazyka, kultury a tradic u mladých krajanů. Nejmladší účastníci porady byla Jana Pejićová, která přednášela o rozvoji identity mladých a směrnicích pro lepší skutečnost. Konstatovala, že jako příslušnice mladé generace našla možnost uplatnění v České besedě. Mládež podle ní používá moderní způsoby komunikace, jako je facebook. „Nesmíme zapomenout, že doba jde kupředu, musíme s ní držet krok a vytvářet nové tradice,“ uzavřela. K přítomným povzbudivě promluvili představitelé vládního úřadu pro lidská práva N. Preložnjak a Mirko Marković. J. Bahník poděkoval všem účastníkům a návštěvníkům za jejich účast a podporu.
Pestrá sobota – První zastávkou událostmi nabité kulturní soboty byla chodba u vchodu do sálu domu. Předsedkyně besedy Alenka Štokićová a přednosta úřadu pro kulturu primátora Záhřebu Miro Laco společně odhalili starou tabuli s názvem Praška ulica. Původní tabule s názvy ulic ve městě totiž nahrazují moderní tabule jednotného tvaru. Předsedkyně představila činnost spolku a konstatovala, že staré tabule s názvy ulic přivedou lidi do hlavního sálu. V sále koncertovala dechová hudba podniku ZET, hrála řadu českých pochodů. Stály v něm různé stánky, například stánek České besedy s publikacemi v obou jazycích, stánek s pečivem, které členky napekly, stánek s pivem Staropramen, který k tomuto účelu věnoval Záhřebský pivovar či stánek, na němž se dělaly šperky z českých perliček a korálků. Akci navštívila také vedoucí městské služby pro propagaci lidských práv, vztahy s národnostními menšinami a rozvoj civilní společnosti Elizabeta Knorrová.
Schody k jevišti byly vyzdobené tabulí se jménem biskupa Ducha, kterého na nich zastoupil M. Lipovac v biskupském hávu. Šlo o součást vzdělávací dílny pro děti Procházka českým Záhřebem, která měla do povědomí dětí vnést záhřebská místa, která Češi ovlivnili. V malém sále za jevištěm stál park Zrinjevac, žáci vysazovali květiny v botanické zahradě, navštívili dům A. Šenoy a překládali Zlatarovo zlato, modelovali Parléřovy sochy k portálu kostela sv. Marka a v parlamentu, díle českého architekta, vedli debatu s poslancem V. Bílkem. Zajímalo je jeho vzdělání, proč se zabývá politikou, jak se dostal do sněmu, proč je občas sněmovna prázdná... Jako výsledek vznikla pohlednice Pozdrav z Českého Záhřebu, informovala nás učitelka Mája Burgerová.
Předseda Rady české národnostní menšiny Záhřebu Jiří Bahník zahájil křest českého znění publikace Tradice a zvyky záhřebských Čechů, jejímž je rada nakladatelem. Při křtu byla autorka Jarmila Kozáková Marinkovićová, překladatel Alen Novosad, promotor knihy Marijan Lipovac a další.
Majálesu čili tradiční české zábavě předcházel kulturní program, v němž hostovali přátelé z České besedy Jazvenik. V jejich podání zaznělo několik českých písní, představily se také sbor záhřebské Besedy Bohemia, tanečníci Záhřebského sluníčka s venkovskou polkou, obě skupiny Jetelíčku tančily kolem opentlené májky. Po vystoupení hudební skupiny Lípa a Vesny Dostálové s Písní pro Kristýnku, se rozproudila taneční zábava při hudebnících z Daruvaru a Dolan, která trvala do nočních hodin. „Napoprvé jsme byli velice spokojeni, měli jsme dost ambiciózní program,“ řekla Alenka Štokićová. „Přáli bychom si, aby se příště tyto dny dostaly do povědomí širšího kruhu lidí, aby více obyvatel hlavního města poznávalo českou menšinu a její činnosti,“ uzavřela. Ž. Podsedník/žp a Beseda