Byla to příležitost přivítat téměř celou krajanskou intelektuální elitu, kterou tvoří novináři a učitelé, včetně poradkyně pro výuku českého jazyka Jitky Staňové Brdarové, ředitelů českých základních škol Marie Válkové a Jaromíra Vrabce, ředitelky Jednoty Lidije Dujmenovićové a a šéfredaktorky Jany Staňové a českých učitelů Nadi Sviderkové a Luďka Korbela.
Význam akce, věnované českému jazyku, kterou Svaz Čechů od roku 2013 pořádá pod záštitou Rady pro národnostní menšiny RCH a Československého ústavu zahraničního z Prahy, přišli svou přítomností podpořit také zástupce velvyslance České republiky Miroslav Kolatek, místostarostka Daruvaru Veronika Pilátová, předseda Koordinace českých menšinových rad Damir Malina a předsedkyně daruvarské české menšinové rady Romana Rašetićová. Československý ústav zahraniční měl na sympoziu dva své zástupce: oficiálně docentku Ivanu Bozděchovou, zároveň přednášející, kdežto profesor Ivo Barteček přijel spolu s dalšími členy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za studijním účelem.
Předsedkyně Svazu L. Stráníková v roli moderátorky upozornila na výsledek sčítání lidu z roku 2011, podle kterého jen 65,26 procenta z 9641 Čechů, žijících v Chorvatsku, považuje český jazyk za svůj mateřský. Na tuto skutečnost reagoval zástupce velvyslance M. Kolatek údajem, že v kontextu národnostních menšin v Chorvatsku je to nejnižší podíl.
Docentka Ivana Bozděchová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na FF UK v Praze mluvila velmi věcně a povzbudivě o jazykových a pedagogických učebnicích, příručkách, časopisech a pomůckách, které mohou výuku českého jazyka usnadnit. Zmínila se i o těch nejnovějších a nejpraktičtějších, internetové jazykové příručce a stránce Lexiko – webové hnízdo, kde lze jednoduše najít slovníky všeho druhu. Bohužel nezbyl čas na praktickou ukázku jejich použití.
Mgr. Helena Stráníková, asistentka na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií FF UK, představila výsledky svého výzkumu v oblasti fonetiky, konkrétně větné melodie, navazujícího na podobný výzkum v České republice. Zanalyzovala mluvu 70 osob ze 14 krajanských rodin. Výsledky, které získala, svědčí o jisté odlišnosti větné melodie u krajanů ve srovnání s větnou melodií českých rodilých mluvčích. Mohlo by jít o vliv chorvatštiny, což by bylo potřeba dále prozkoumat.
Profesorka českého jazyka Marie Sohrová se podobně jako na dřívějších sympoziích zabývala menšinovým jazykem a upozornila na řadu převážně lexikálních jevů, které se v mluvě krajanů vyskytují, některé velmi vytrvale. Připomněla také nepatřičné používání pozdravů Ahoj a Dobrej den, z nichž první je přijatelný pro blízké osoby (které si tykají), kdežto druhý je nespisovný, a proto není vhodné používat ho v oficiálním styku, a tedy ani například ve škole.
Velmi zaujal příspěvek diplomované bohemistky a italistky Jasny Filové o jazyce příslušníků české menšiny na sociálních sítích. Zjistila, že sice značný počet krajanských spolků a institucí má stránku na facebooku, ale že jen velmi málo se na nich používá český jazyk. Ještě méně je těch dvojjazyčných, komunikuje se převážně chorvatsky. Jako světlou výjimku jmenovala stránky Jednoty, Svazu, České besedy Daruvarský Brestov, Horní Daruvar, Rijeka, Tréglava a několika dalších, na nich se píše česky anebo česky i chorvatsky. Udivuje, že dokonce i česká škola Komenského v Daruvaru má facebookovou stránku pouze chorvatsky, uvedla. Zmínila se také o nejživější diskusi na facebooku, která se vedla po uvedení dokumentu České televize o Končenicích, nazvaném Pémci.
Další příspěvky sympozia se týkaly českého krajanského školství. Nejprve Mgr. Luděk Korbel velmi zaníceně promluvil o tom, jak jako český učitel, který je vyslán Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vnímá české krajanské školství, kde jsou v něm klady a kde by bylo možné něco změnit k lepšímu. Sdělil, jak ho udivuje otázka, kterou na Daruvarsku často slýchá: k čemu je nám znalost češtiny, proč se ji máme učit? Vyzval krajany, a zejména učitele, aby lépe využívali možnosti kontaktu s Českou republikou, ať už jde o jazyk a kulturu anebo o hospodářství, cestovní ruch, možnost studia či zaměstnání, a aby učení se českému jazyku žákům představovali jako jejich privilegium a ne jako zátěž. Apeloval na větší propojenost besed se školami. Pozastavil se nad tím, že se děti, které nemají český původ, často naučí česky lépe než krajanské děti, pro které by to měl být mateřský jazyk. Krajanské instituce by si podle něj měly racionálně uvědomit, jaké školství chtějí a co od něho očekávají. Konstatoval mimo jiné, že zájem žáků a studentů se z výuky modelem A, kde se učí všechny předměty v češtině, přesouvá na model C, tedy na pouhou péči o český jazyk a kulturu. Mgr. Jitka Staňová Brdarová odpověděla, že sice počet žáků v modelu C roste, ale v modelu A žáků neubývá. Jediný problém je na gymnáziu, kde se ale podařilo najít způsob, který bude vyhovovat většině studentů. Představila potom výsledky práce týmu, který je zapojen do chorvatské kurikulární reformy. Vzhledem ke klesajícím znalostem žáků, zvláště slovní zásoby, uvedla nutnost klást větší důraz na komunikaci s dětmi, na mluvené slovo místo teorie. Přes veškeré pochybnosti a výhrady vyjádřila naději, že po reformě bude výuka českého jazyka kvalitnější, ale zdůraznila, že jeho kvalita bude ještě výrazněji záležet na kreativitě učitele. Její názor sdílela i další přednášející, Mgr. Mája Burgerová, která představila nové kurikulum pro model C.
Přestože konference trvala plných pět hodin, značná část posluchačů zůstala až do konce a ještě cítila potřebu jednotlivé otázky prodiskutovat. Moderátorka nakonec konstatovala, že je hlavním přínosem konference nejen zkoumání české mluvy krajanů v Chorvatsku a poučení o češtině, ale především uvědomění si, kde jsou v péči o český jazyk nedostatky. Teprve pak lze něco měnit.
Libuše Stráníková/amšt
Příjemné pobesedování s odbornicí na český jazyk
Docentka Ivana Bozděchová, která byla i na prvním Sympoziu o českém jazyce v roce 2013, má značné zkušenosti s výukou češtiny v krajanských komunitách ve světě a na katedrách českého jazyka
v cizině. Po dobu svého pobytu v Daruvaru nabídla konkrétní pomoc formou seminářů.
Využili toho novináři Jednoty, kterým paní docentka na konkrétních příkladech z novinářských textů vykládala o jazykových jevech, upozornila na některá zastaralá slova a poučila, kde v případě potřeby a pochybností hledat pomoc a poučení. Dnes už není třeba mít po ruce slovníky, protože všechny příručky, týkající se češtiny, jsou dostupné na internetu, sdělila.
Další velmi podnětná setkání se konala v české škole Komenského a na daruvarském gymnáziu. Přestože žáci sedmých a osmých tříd byli poněkud ostýchaví, přesvědčili paní docentku Bozděchovou, že česky umí. Přínosné bylo i setkání se studenty druhého a třetího ročníku českého oddělení gymnázia.
