„Část smlouvy připravovali všichni menšinový poslanci a týče se všeobecných práv, určených ustavným zákonem o lidských právech, a zvláštní část jsem připravoval s Radou, kterou tvoří představitelé českých a slovenských institucí,“ řekl nám V. Bílek. „Zvláštní část se váže přímo na projekty, na infrastrukturu, přístavbu domů, část režijních výdejů Českých besed, a kromě Rady pro národnostní menšiny tyto projekty budou financovat také Úřad pro lidská práva a jednotlivá ministerstva.“ Jde o překládání školních knih, dostavbu mateřské a základní školy v Daruvaru, domy v Šibovci a Mezurači, obnovu letoviska v Tkonu, Pavíčkovou nadaci, slovenské školky…
„Moje povinnost je podpora premiérovi a propagování Chorvatska v mezinárodních vztazích, ale to neznamená bezpodmíneční podporu, je tam totiž možnost, abych v domluvě s Radou, kterou jsem po volbách založil, mohu dát veto na určitá rozhodnutí, pokud by šlo o věci, které nejsou v souladu se zájmy dvou menšin,“ vysvětluje V. Bílek.
Smlouva je rámec, který umožňuje určité projekty, její realizace záleží na možnostech, o každý je třeba bojovat. Stejně tak, jde o smlouvu mezi poslancem Bílkem a premiérem Oreškovićem, což znamená, že platnost přestává v případě, že jedna ze stran skončí mandátem. Jak to vidí poslanec Bílek ve světle aktuálních dění na politické scéně:
„V tomto okamžiku těžko říci zda vláda vydrží do konce mandátu, nebo se bude znovu skládat, nebo půjdeme k novým volbám. Tato smlouva je rámec, nebo vzor pro všechno, co bychom chtěli pro naše menšiny zajistit, bez ohledu na to, co se stává na vrchu, a kdo tam je.“ M. Pejić/internet