Vydali jsme se do Velkých Zdenců za pěstiteli brambor a cibule, abychom se jich zeptali, zdali už mají vysázeno a jak se připravili na letošní sezonu. Ve většině případů je výsadba hotová. Kdy je správná doba pro tuto práci? Pranostiky tvrdí, že když se na třešni objeví první kvítek, má se vysázet poslední brambor. Další uvádí, že „Na svatého Marka (25. dubna) – brambor plná jamka. Podle toho, co jsme se od pěstitelů dozvěděli, brambory se vysazují v březnu až dubnu, ale většinou na Josefa (19. března), záleží to ale na počasí. Když je chladno, vysazují se i později.
„Letos jsme brambory vysázeli 25. března, tedy skoro o 14 dní dřív než jindy. Vloni to bylo 6. května a řadu let před tím začátkem dubna. Brambory by se měly vysazovat, když je teplota půdy 6–8 °C. Datum výsadby není lehké určit. Vysazují se, jakmile to počasí dovolí,“ tvrdí zkušení Mađeruhovi, dlouholetí kooperanti hercegovecké továrny na zpracování brambor. „Můj otec byl prvním kooperantem tehdejší firmy Franck, nynější Adria Snack Company,“dozvěděli jsme se od Ivici Mađeruha. Tento bratranec hrubečnopolského starosty Zlatka se spolu s ženou Lídou, která pochází z Končenic, touto kulturou zabývá už 40 let. Také jejich děti Dalibor a Daliborka pěstují brambory. „Jsem třetí generací, která brambory pěstuje,“ řekl syn, nynější majitel rodinného hospodářství.
S podmínkami výkupu je rodina spokojena. Od továrny dostanou sadbu, hnojiva, prostředky a vše potřebné. To se jim pak odpočítá od výdělku. O výkupní ceně však nesmí mluvit, vysvětlil Dalibor, vyučený mechanik, nyní řidič a školený ochranář (zaštitar), jenž se místo policistou nakonec stal zemědělcem. Byl to asi osud, protože když dostal v roce 2010 výpověď ve firmě Pevec, byl rád, že může pracovat na farmě svých rodičů, kterou před čtyřmi lety od otce převzal.
„Dříve se z brambor mohlo dobře žít. Ale i teď jsou roky, kdy je to výnosná plodina a to v normálním roce s výnosem 35–40 t/h. To se z nich dá solidně žít,“ tvrdí Danijel. „Nejlepší rok byl zatím loňský, kdy jsme sklidili 40 t/ha a nejhorší byl rok 2015. To jsme měli výnos jen 19 t/ha kvůli deštivému počasí, které sklizeň komplikovalo. Myslím si, že letos rekordních výnosů nedosáhneme.“ Podmínky byly loni optimální nejen pro brambory, ale i kukuřici a ostatní kultury a to se odrazilo na výnosech, uvedli Mađeruhovi.
„Na 11 hektarech jsme letos vysázeli odrůdy brambor Lady Clear, Opala, Hermes, Chicago a další. Celkově obděláváme 47 ha, z toho vlastních 17 ha, v nájmu máme 30 ha. Ve Velkých Zdencích není k dispozici státní půda, ale stavení je zato k prodeji fůra. Kromě brambor pěstujeme i sóju, řepku, pšenici a kukuřici. Nejvíc se nám vyplácí sója a řepka, s nimiž je nejmíň práce. Brambory dají hodně práce. Jak jsme připravili půdu pro výsadbu? Nejdříve jsme rozmetačem půdu pohnojili – 200 kg/ha močoviny (urea), 850–900 kg/ha NPK 7-20-28, pak jsme půdu kultivovali. Po postřiku Mufosem proti škůdcům jsme půdu porovnali hrudořezy (rotodrljače) a hlízy vysázeli čtyřřádkovou sazečkou se zásobníkem na 1300 kg.“
Dalibor má štěstí, že má mnoho strojů od traktorů až ke kombajnům. Po vytvoření hrůbků pozemek postřikují a aplikují prostředky proti plevelům Raizer (0,7 dl/jitro) a Platin (1,20 kg/jitro). Následuje přihnojení Nitroborem (250–300 kg/ha) a postřik proti nemocem prostředky Acrobat, Ridomil gold, Signum, Profiler. Porost sleduje sanitární kontrola, která zjišťuje počet hlístic (nematoda) v půdě, odebírá vzorky listů, půdy a hlíz. U Mađeruhů je zatím vše v pořádku a to i díky čtyřletému osevnímu postupu – brambory, pšenice, kukuřice, řepka a sója.
Sklizňová kampaň začíná 1. září. „Nejdříve sklízíme Lady Clear, pak odrůdu Hermes, tu máme letos poprvé a nakonec Opalu. Jednou z podmínek výkupu je velikost hlíz, které by v průměru měly mít 35 mm, a nesmí být poškozené. Brambory se po sklizni musí ochladit, aby se mohly skladovat, jinak by se zapařily. „Loni jsme z brambor vydělali 15 tisíc kun/ha. Největší problém je, že v sezóně nemůžeme najít dělníky. Nikdo totiž nechce dělat za 150 kn denně, včetně jídla a pití. A to máme ve vsi spoustu sociálních případů,“ postěžovali si.
„Se pšenicí je situace každoročně katastrofální. Loni byla výkupní cena jen 0,78 kn/kg. Za jeden rohlík musím dát 3 kg pšenice, to je směšné. Cena sóji i řepky loni dosáhla 2,25 kn/kg a kukuřice 0,65 kn/kg. Loňský výnos byl mimořádný 18 t/ha. Když se odečtou výdaje, cena nestojí za to.“ Na otázku proč se pěstují plodiny, které nedávají zisk, nám Maderuhovi odpověděli: „Nemůžete pěstovat kulturu, na kterou nemáte mechanizaci. Na konopí musíte mít zvláštní kombajn, stejně jako na mák a heřmánek. Kdybych neměl svůj kombajn na pšenici a kukuřici, tak by se mi je nevyplácelo pěstovat,“ řekl mladý zemědělec.
A co subvence? Které a v jaké výši dostáváte, zajímá nás.
„Loni jsem dostal celkem 1560 kn/ha, letos by to mělo být 2250 kn/ha. Jednu část subvencí jsme už dostali, druhá část by podle ministra Tomislava Tolušiće měla být na účtu na konci dubna. „Je vidět, že něco dělá,“ pochvalně poznamenali Maderuhovi, kteří žijí jen ze zisků svého rodinného hospodářství. „Od státu jsme nikdy nedostali prostředky z EU fondů, podmínky jsou složité. Danijel uvedl, že každých 5 let si doplňuje znalosti na školení. Každoročně se účastní i zimní školy, kterou pořádá hercegovecká továrna a pečuje o postřikovače, které pravidelně vozí na kontrolu a odevzdáním obalů z prostředků chrání prostředí.
Zeptali jsme se ho, zdali má zájem o peníze z evropských fondů.
„Kdo by neměl, ale za opatření 6.1 do 50 tisíc eur pro mladé zemědělce jsem neuspěl, za opatření 6.3 pro střední zemědělce do 15 tisíc eur také ne, a na opatření 4.1 pro velké výrobce se nemusím ani hlásit – mezi ně nepatřím,“ s povzdechem vysvětluje Danijel, který doufá, že zemědělce přece jen čeká lepší budoucnost. „Člověk musí být optimista, jinak to nejde,“ loučí se s námi celá rodina, která jako jedna z mála přece jen v tomto oboru našla svou budoucnost.
Zavlažování brambor zvyšuje výnos
„Brambory jsou riziková plodina. Když je sucho, zisk z nich je minimální. Přemýšlíme o zavlažování ploch, protože se s ním dá získat větší výnos. Je to ale finančně nákladné a hrozí větší nebezpečí, že brambory ohrozí některé plísňové onemocnění. K řece Ilově mám 20 metrů, koncese by nebyla problém. Jedinou komplikací je to, že naše pozemky nejsou v jednom kuse. Zkusíme investovat zatím 30 tisíc kun, abychom viděli výsledky,“ říkají Mađeruhovi. Vyprávějí o příbuzném, který do zavlažování už investoval 150 tisíc kun a zvou nás na Dny brambor do Hercegovce, kterých se každoročně v srpnu účastní jako členové Sdružení pěstitelů průmyslových brambor.
Ve Zdencích se nejvíc pěstují brambory, ale i zelenina v pařnících a zelí. Problém vsi způsobuje velký odliv obyvatel do zahraničí a jiných míst. Zdence se pomalu ale jistě vylidňují. A. Raisová/ar
Zavlažování brambor zvyšuje výnos
„Brambory jsou riziková plodina. Když je sucho, zisk z nich je minimální. Přemýšlíme o zavlažování ploch, protože se s ním dá získat větší výnos. Je to ale finančně nákladné a hrozí větší nebezpečí, že brambory ohrozí některé plísňové onemocnění. K řece Ilově mám 20 metrů, koncese by nebyla problém. Jedinou komplikací je to, že naše pozemky nejsou v jednom kuse. Zkusíme investovat zatím 30 tisíc kun, abychom viděli výsledky,“ říkají Mađeruhovi. Vyprávějí o příbuzném, který do zavlažování už investoval 150 tisíc kun a zvou nás na Dny brambor do Hercegovce, kterých se každoročně v srpnu účastní jako členové Sdružení pěstitelů průmyslových brambor.
