Sokol patří mezi nejstarší fungující organizace v České republice. První sokolská tělocvičná jednota byla založena v únoru 1862 v Praze. Všesokolské slety se konají od roku 1882. Sokol v současnosti stále patří mezi největší dobrovolnou organizaci v České republice. Sdružuje zhruba 160 tisíc členů, kteří jsou zapojeni ve více než tisíci tělocvičných jednotách po celé České republice. V dobách jeho největší slávy, tedy v meziválečném období, měl Sokol až milion členů. Takové množství už nešlo politicky podceňovat, a proto Sokol zrušili jak nacisté, tak po roce 1948 i komunisté a přední představitelé Sokola byli pronásledováni a nezřídka i popravováni.
Sokol byl obnoven po sametové revoluci v roce 1989, kdy měl skoro čtvrt milionu členů. Jako organizace prošel velkou proměnou, neboť již není vlasteneckým hnutím 19. století, s vlasteneckou výchovou a povinnou docházkou. Také nebuduje základ budoucí armády, který se ve 20. století velmi osvědčil a to jak v první, tak v druhé světové válce. Sokolové stáli u zrodu československých legií v době 1. světové války, bojovali v ní za vznik samostatného státu a krátce po jeho vzniku chránili se zbraní v ruce jeho území. Sokolové se také zapojili do odboje během druhé světové války a rovněž válčili i v uniformách spojeneckých armád. V sokolovnách se také jen necvičí s kužely či stuhami, jak si někdo může myslet. V tělocvičnách se např. hraje florbal, tenis, házená, tančí se rokenrol a společenské tance, skáče se na trampolínách, hraje loutkové divadlo, provozuje řada dalších kulturních a sportovních aktivit.
XVI. všesokolský slet vyvrcholil tradičními hromadnými vystoupeními na začátku července 2018 v Praze, ale už od podzimu 2017 se konala řada sletových akcí a soutěží a od května 2018 se pak uskutečnila řada regionálních sletů po celé České republice. Sokolové pro letošní slet nacvičili 10 hromadných skladeb, jedenáctá skladba byla společným česko-slovenským projektem s příznačným názvem Spolu. Další dvě hromadné skladby zacvičili hosté z České republiky a Dánska.
Hlavní sletový týden v Praze zahájil 1. července 2018 již tradiční Sletový průvod centrem města. Průvod, ve kterém šlo na 13 tisíc Sokolů a příznivců Sokola ze všech koutů světa, začal na Václavském náměstí a více než dvě hodiny se vinul přes Národní třídu, Smetanovo nábřeží a Pařížskou ulici až na Staroměstské náměstí.
K dalším sletovým akcím patřil především Sokol Gala, tedy přehlídka sokolského vrcholového sportu v O2 aréně v Praze, pódiová vystoupení, několik divadelních (i v Národním divadle) a loutkových představení, slavnostní mše v chrámu sv. Víta, výstavy a další kulturní a společenské akce. Vrcholem sletu byly dva programy hromadných cvičení (večerní a denní), které se uskutečnily 5. a 6. července 2018 před téměř zaplněnou Eden Arénou v pražských Vršovicích za účasti mnoha významných hostů a představitelů státu a cvičenců z celého světa. Např. premiér České republiky Andrej Babiš se zúčastnil nejen slavnostního večerního 1. programu, ale také neoficiálně generálky 2. programu, kde viděl i naše malé Notičky. Na stadionu v pražském Edenu tak vystoupilo na 15 tisíc cvičenců v celkem třinácti skladbách. Zazněly česká a slovenská hymna a vlály zde prapory Česka, Slovenska a Sokola.
Osobně jsem byla jako pedagogický dozor z naší Tělocvičné jednoty Sokol Praha–Hanspaulka u skladby Noty pro předškolní děti. Měli jsme dva celky notiček, tedy dvakrát osm dětí ve věku 4 až 7 let, který celý rok nacvičovaly s mojí maminkou Miluší Bendovou a posléze i mojí dcerou Žanetou. Skladba díky své harmoničnosti a přirozené hravosti byla pro děti příjemná a na velké ploše Edenu se děti neztratily, ale naopak si jí i s cvičitelkami užily. Jednou z roztomilých notiček byl i můj malý čtyřletý synovec Ondra. Není bez zajímavosti, že autorka skladby je učitelka v mateřské škole. Z naší rodiny se do sletu také aktivně zapojil v mužské skladbě i manžel Miro. Už teď se těšíme na skvělou přátelskou atmosféru příštího XVII. všesokolského sletu v roce 2024 a ptáme se, zda přiletí i Sokolové z Chorvatska? Text a foto: Zuzana Hubinková
Zvláštní zážitek – Na návrh bratra Zdenka Matouška, který žije ve Vídni, jsem se letos přidala k vídeňskému Sokolu, a jela s ním do Prahy na 16. Všesokolský slet.
Byl to opravdu zvláštní zážitek. Tisíce cvičenců z celého světa. Samozřejmě nejvíce z České republiky. Od nejmenších k nejstarším. To je právě to, co se jinde těžko vidí. Letos se slavilo století založení Sokola (1918-2018). Jeho motto, radost z pohybu a kouzlo ducha je přítomné ve všem. Moc se mi líbí jejich společné cítění, soudružnost, radost, nadšení, a také to, že nikomu nic není zatěžko. Nikdo si nestěžuje a všichni mají čas na všechno a zájem pomoci jedni druhým.
Jako přidaný člen zájezdu jsem nemusela na zkoušky a neměla jsem žádné povinnosti, ale moc ráda jsem chodila se skupinou do Tyršova domu (Tyršáku), na výstavy, do Národního divadla, krásný zážitek byla pro mne i mše svatá u Pražského jezulátka, také na společné večeře, a ochutnávku trdelníku, piva nebo svíčkové.
Jeden den jsem využila k výletu do Karlových Varů. Tam právě probíhal Filmový festival, a bylo velice zajímavé to zažít. Bylo to jako v televizi: červený koberec, filmové hvězdy a samotná krása města, která vše doplnila. Je vidět, že se tady upravuje, je zde plno nových a opravených staveb, upravené parky kolem a samozřejmě hodně turistů a cizinců ze všech koutů světa.
Po návratu do Prahy na nás už čekal samotný slet. Velice se mi líbil především průvod, který prošel starou Prahou a podél Vltavy a potom také vystoupení všech skupin na stadionu Sparta. Ani jedna skupina neměla méně než 800 účinkujících a v některém bylo dokonce 1200 lidí. Všichni cvičili jako jeden, působilo to mohutně. Vídeňští vystupovali se seniory, někteří měli přes devadesát let. Bylo to vše krásné a těším se na další slet. Text a foto Světluška Kovačová
