Partnerskou zemí byla letos po Ukrajině, Slovensku a Česku, Kanada. Její velvyslanec Daniel Maksymiuk chorvatsky pozdravil několik tisíc návštěvníků. Součástí této největší menšinové akce byl jarmark řemesel, gastronomie, kulatý stůl, folklorní program a průvod účastníků, sportovní utkání, výstavy a jiné programy. Letos se na Setkáních představili Češi z Lipovlan, Dežanovce a Bjelovaru.
„Menšiny jsou bohatstvím nejen Lipovlan, našeho županství, ale i Chorvatska. V Lipovlanech jsme svědky soužití chorvatského národa a třinácti menšin,“ řekl sisacko-moslavinský župan Ivo Žinić, který zahájil Lipovlanská setkání jako zvláštní vyslanec patronky akce, prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovićové. Po hymně v podání pěveckého sboru Lira a Ódě na radost, kterou zazpívala Nina Kraljićová, se v programu vystřídalo jedenáct tanečních souborů zastupujících menšiny od české a slovenské až k srbské, maďarské, italské, romské aj.
Lipovlanských setkání se zúčastnili mnozí hosté, poslanci, představitelé vlády, županství, obcí a měst a menšin. Česká beseda z Lipovlan na jarmarku nabízela pečiva, likéry a výrobky tvořivé skupiny, manželé Ožogovi na stánku vystavili starožitnosti a bižuterii. Líbily se i výrobky z kukuřičného šustí České besedy Dežanovec. Na výtvarném sympoziu nechyběli krajané z Nové Gradišky. V průvodu a programu českou menšinu představovali tanečníci, zpěváci a hudebníci České obce Bjelovar, kteří měli i tentokrát úspěšné vystoupení.
Součástí této menšinové akce byly též hospodářsko-diplomatická setkání, přehlídka krojů, mezinárodní přebor lesníků, výstava starých traktorů Oldtimer klubu Lanz Buldog z Novsky, sportovní a hasičské soutěže, vaření rybí polévky (fiše), bicykliáda a další programy. Obohacením akce byly koncerty: Lidije Bačićové v pátek, Mladena Grdoviće v sobotu a bandu Boje noći v neděli.
Jubilejní desátá Lipovlanská setkání příští rok otevře prezidentka Chorvatska. Text a foto A. Raisová
KULATÝ STŮL – Migrační krize hrozí snížením práv národnostních menšin
V sobotu se v lipovlanské knihovně a čítárně konal kulatý stůl na téma Národnostní menšiny – migrace a jistota v demokratické společnosti. Přednášeli předseda Rady pro národnostní menšiny Chorvatska Aleksandar Tolnauer a Antonija Petričušićová z katedry sociologie Právnické fakulty v Záhřebu. Do debaty se zapojili nejen představitelé české menšiny – poslanec Vladimír Bílek a místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková – ale i představitel srbské menšiny Sisacko-moslavinského županství Dušan Babić a předseda Svazu Slováků Chorvatska Mirko Vávra. Přednášky si vyslechli i předseda Koordinace rad a představitelů české menšiny Damir Malina, starosta Lipovlan Nikola Horvat, představitelé několika velvyslanectví, mezi nimiž nový zástupce českého velvyslance Slavomír Goga a další hosté.
„Toto téma je v současnosti velice naléhavé. Menšiny mají co do činění s migrací.“ Těmito slovy zahájil kulatý stůl A. Tolnauer. „Vliv migrační krize na země, zejména členky Evropské unie, má sociální, politický a kulturní aspekt na jedné straně a na druhé straně dochází k zápornému vnímání migrantů částí politických elit. Jaký to má vliv na menšiny v Chorvatsku? V Radě jsme provedli průzkum, jaký mají menšiny názor na uprchlíky a přistěhovalce, a musím říci, že jsme po této stránce plně integrovaní do chorvatské společnosti, která bohužel pro tuto oblast moc pochopení nemá.“
„Proč se vyzývá k popření a omezení práv národnostních menšin? To je přece útok na demokratický řád!“ ptala se A. Petričušićová, která hovořila o mobilizaci většiny proti národnostním menšinám. Zdůraznila, že práva národnostních menšin jsou pod drobnohledem zájmových skupin, zejména chorvatských válečných veteránů, ale že nemají nic společného s migrací. Nesouhlasím s tvrzením A. Tolnauera, že otázka národnostních menšin v Chorvatsku musí mít nutně jiný rozměr, když se sem migranti dostanou. Politika uplatňování práv a ochrana práv národnostních menšin nemá nic společného s bezpečnostní politikou hranic a migrační politikou. Práva menšin jsou otázkou vnitřní politiky a vyjádřením demokratické vyspělosti chorvatských institucí a orgánů, které umožní rovnoprávnost všech chorvatských občanů,“ řekla Petričušićová.
Poslanec V. Bílek se zmínil o právech menšin, o přímém vlivu migrantů na menšiny, o zachování menšinových práv, o změně názvů ulic v Záhřebu, o společném projektu dvou vlád, české a chorvatské, který se týká dostavby české školy v Daruvaru a dalších tématech. Ředitelka daruvarské české školy a místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková zdůraznila: „My, příslušníci menšin v Chorvatsku, mu nic neubíráme, ba naopak, svou činností ho obohacujeme.“
