„Příští rok, po uplynutí tří let bez chemických postřiků, bude naše plantáž ekologická, pro nás to znamená vyšší subvence,“ informovali nás hned na začátku pěstitelé, kteří se pro lísky rozhodli kvůli většímu zisku, u běžných plodin nedosažitelnému. „Hospodářství jsem přepsal na syna Marija. Na statku pracují také dcera Monika a syn Matija. Kromě lísek pěstujeme vlašské ořechy a chováme skot. Máme čtyřicet kusů buší (domácí skot chovaný v horách) a dojnice s telaty. Mléko předáváme do mlékárny Dukat, ale kvůli stále nižší výkupní ceně mléka stádo zmenšujeme. Dojnice jsou totiž ztrátové,“ dozvídáme se od A. Besprsky. „První hektary lísky jsme vysázeli v roce 2008. Dřív jsme tam pěstovali kukuřici, ale protože nám divoká zvěř způsobovala škody, hledali jsme vhodnější plodinu. Myslím, že to bylo správné rozhodnutí,“ vypráví o svých začátcích s lískou A. Besprska a zdůrazňuje:
„Tato kultura vyžaduje péči, je náročná na pěstování. Porost se musí často kontrolovat, aby se nestalo, že těsně před sklizní zůstanete jako já bez úrody. Zvěř mi ji totiž celou spásla, takže z bohaté úrody nezůstalo nic. Přispěli k tomu ale i zloději.“ Pak vysvětloval, jak důležité je včas porost ošetřit proti chorobám a škůdcům, že nejdůležitější operací je řez, ale i jak důležité je hnojení. Besprskovi hnojí ekologickým hnojem od buší. Na jaře přihnojují NPK 7-20-30 a v květnu až červnu NPK 15-15-15. „Chemickými prostředky lísky nepostřikujeme, protože chceme být ekologičtí pěstitelé. Jestliže budeme dodržovat vše uvedené, výnosy budou dobré. Líska je ale jako každá jiná plodina závislá na počasí.“
Jaký byl loňský a jaký je pro lísku letošní rok, zajímá nás: „Loni byl pro lísku rok špatný. Hodně škod způsobil mráz. Letos to není lepší – přestože na plodu to není vidět. Zato uvnitř je vidět, že jádro nestačilo zaplnit celou skořápku. Někde jsou oříšky i prázdné. Větve a listí se usušilo, spálil je teplý vítr, podobně jako ořešáku vlašskému. Také hniloba nás letos potrápila, škůdci nám ale problémy nezpůsobovali, výnos bude asi jako vloni,“ uvedl pěstitel.
„Nejhorší je, že sklizeň probíhá ve stejnou dobu jako siláž pro dobytek, takže práce máme nad hlavu. Stačit se to ale za pomoci rodiny a přátel musí všechno. Oříšky se sbírají ručně, větší část s pomocí kombajnu, který si půjčujeme, také stroje na čistění a třídění plodů, což nám ulehčuje práci. Plody sušíme na půdě,“ potvrdil A. Besprska, který spolupracuje s největším pěstitelem lísek na Daruvarsku Vladou Moulisem. Od něj kupuje sazenice a má tím garanci, že jsou kvalitní. Lískové oříšky se nejlépe prodávají do Vánoc, ale dá se říci, že poptávka po nich je celoroční. „S prodejem nemáme problémy. Máme stálé kupce. Cena je už několik let dobrá 60–70 kn/kg,“ uvedl A. Besprska, který zedničinu, díky níž procestoval kus světa, pověsil na hřebík a věnuje se zemědělství. Ani jeho manželka, která pochází z Virovitice, neměla zkušenosti v zemědělství.
Na Daruvarsku se líska hodně pěstuje a s prodejem oříšků nejsou problémy. Ve srovnání s běžnými kulturami, z nichž má zemědělec malý příjem, je líska plodinou, která se stále ještě vyplácí. To tedy znamená, že trh s ní ještě není, jako například s arónií, zasycen. Text a foto A. Raisová
Rozdíly mezi odrůdou Istrijský dlouhý a Římský – Istrijský je větší než Římský, ale z punčošky brzo vypadávají obě odrůdy. Na plantáži mají Besprskovi i odrůdu Lambert (Istrijský má ve srovnání s Lambertem silnější skořápku. Jádro odrůdy Istrijský je drsné, zatímco Lambert má hladké a lehčí jádro. Keř odrůdy Istrijský je bujnější než odrůda Lambert. „Istrijského máme nejvíc, dává nejvyšší výnosy a dostává se za něj i největší podpora,“ potvrdil pěstitel.
Aktivní i v Besedě
Rodina se podílí na akcích místní České besedy bez ohledu na množství práce na hospodářství. „Manželka většinou na stánku peče bramborové placky. Zpíváme ve sboru a pomáháme, jak se dá,“ říká A. Besprska.
„Plochy s lískami bychom chtěli ohradit, abychom neměli velké ztráty.“ Samozřejmě, že ani bez pravidelného vzdělávání v oboru se Besprkovi neobejdou. Každoročně v zimě chodí na přednášky o pěstování lísek.
