Dokumentuje průběh druhé světové války na Daruvarsku a bojovou cestu Československé brigády.
„Výstava zahrnuje jak fotografie a dokumenty, tak materiální předměty. Většinu artefaktů darovali jednotlivci a instituce, převážnou část Muzeum Brodského Posaví a státní archiv,“ řekla autorka expozice Una Bosancová a poděkovala všem, kteří přispěli k realizaci dva roky připravovaného projektu. „V části, která se vztahuje na Brigádu, drahocennou pomoc poskytl historik Václav Herout, stejně tak Svaz Čechů a Libuše Stráníková, která přeložila text do češtiny.“ Že se pořadatelům podařilo udělat dojemnou, kvalitní a moderní výstavu, potvrdili všichni účastníci oslavy, kteří měli pro pamětní síň jen nejhezčí slova chvály. Pamětní síň otevřeli místopředseda županského shromáždění Zlatko Barila a starosta Daruvaru Damir Lneniček.
V rámci slavnostního otevření výstavy byla představena i kniha, kterou napsal profesor vysoké vojenské školy v Brně Ph.D. Pavel Zona ve spolupráci s dalším profesorem vysoké vojenské školy, dr. Františkem Havlíkem. Kniha Češi a Slováci v bývalé Jugoslávii a jejích zapojení do boje ve II. světové válce a obnovy poválečného Československa vznikla na základě několikaleté badatelské práce.
Následovalo položení věnců u pomníku bojovníkům Národněosvobozeneckého boje v zámeckém parku a slavnostní program v sále Českého národního domu, kde hosty pozdravila Zvjezdana Drašnerová a o bojové cestě Brigády mluvila Marie Kubištová. Mezi početnými hosty byl i předseda Svazu protifašistů Chorvatska Franjo Habulin, který předsedovi daruvarského sdružení protifašistů Zdravku Drašnerovi předal nejvyšší vyznamenání Svazu protifašistů.
Projevy hostů s gratulacemi k významnému výročí Brigády a k stému výročí založení první republiky, nezávislého Československa, se střídaly s body kulturně uměleckého programu. Vystoupil pěvecký sbor daruvarské České besedy, který slavnost zahájil třemi hymnami – chorvatskou, českou a slovenskou, a zazpíval také v průběhu programu, dechový orchestr České besedy Daruvarský Brestov a dva folklorní soubory – daruvarská Holubička doprovázena spolkovou kapelou, a slovenský folklorní soubor Franjo Strapač z Našického Markovce, který nese jméno příslušníka Československé brigády. Celý program, stejně jako i všechny projevy, prostupovalo motto zmíněné při otevření pamětní síně: „Antifašismus není termínem dávných historických časů, ale idea, která musí žít vždycky, aby se zlo nikdy neopakovalo.“ Text a foto M. Pejić
Věnce u pomníku založení Brigády
Den před oslavou delegace sdružení protifašistů položily věnce a zažehly svíčky u pomníku na místě založení Brigády v osadě Bučje na Pakracku. Pietního aktu se zúčastnili i představitelé historické skupiny Brigády Jan Žižka z České republiky, sdružení protifašistů z Hadžićů u Sarajeva v Bosně a Hercegovině a představitelé rad a spolků české menšiny. O bojové cestě Brigády a jejím významu v boji proti fašismu mluvil předseda asociace sdružení protifašistů Bjelovarsko-bilogorského županství Rade Jovičić. Svíčky zažehly také na hrobě velitele Brigády Antonína Doležala na hřbitově v Dežanovci a u busty Josefa Růžičky v Končenicích.
Bojová cesta Brigády
„I. československá brigáda je dokladem toho, jak Češi a Slováci měli rádi svůj domov, že ho byli připravení bránit i životem,“ uvedla v referátu o bojové cestě Brigády Marie Kubištová a dodala, že v Brigádě kromě Čechů a Slováků bojovali také Chorvaté, Srbové a příslušníci jiných národností. Češi na Daruvarsku bojovali od samého začátku války, a začátkem roku 1943 se zrodil nápad o formování zvláštní jednotky. Nejdříve to byl prapor, při založení měl 146 bojovníků, kteří měli na čepici pod pěticípou hvězdou československou vlajku. Prapor působil v rámci 17. brigády, hlavně na území Slavonie. Protože počet bojovníků rostl, prapor se koncem roku stal brigádou s třemi prapory a průvodními jednotkami, která byla založena 26. října 1943 v Bučji. Velitelem se stal Milan Joka. Brigáda byla součástí dvanácté divize, a od začátku působení až k demobilizaci v dubnu roku 1945 byla v pohybu.
Nejpočetnější a nejsilnější byla Brigáda koncem roku 1944, když měla více než tisíc bojovníků. Během jejího působení jednotkou prošlo více než tři a půl tisíce bojovníků. Dokumenty zaznamenaly, že jich kolem sedmi set zahynulo, osm set dalších bylo zraněno. Mezi padlými bojovníky byli i dva velitelé Brigády – Antonín Doležal a Josef Růžička.
Velkou pozornost věnovala Brigáda také kulturní a osvětové činnosti, měla dechovou hudbu a kapelu, divadelní kroužek a vydávala kapesní noviny.
Pořadatelé a hosté
Oslavu uspořádaly Svaz protifašistických bojovníků a protifašistů Chorvatska a sdružení protifašistů města Daruvaru, Svaz Čechů v RCH a starosta města Daruvaru Damir Lneniček pod patronátem župana Damira Bajse a poslance za českou a slovenskou menšinu Vladimíra Bílka. Jménem velvyslanectví České republiky se oslavy zúčastnil náměstek velvyslance Slavomír Goga a mezi hosty byli i místopředseda županského shromáždění Zlatko Barila, místožupané Táňa Novotná Golubićová a Saša Lukić, předseda Svazu protifašistů Franjo Habulin a tajemník Svazu Čechů Dalibor Kolár. Z Bosny a Hercegoviny přijela delegace sdružení protifašistů města Hadžići u Sarajeva, z České republiky představitelé historické skupiny z Jiřic a Míšovic a profesoři z brněnské vysoké vojenské školy František Havlík a Pavel Zona.
