Autor knihy ve spolupráci s dr. Františkem Havlíkem během několika let shromáždil látku pro tuto publikaci. Občas oba pobývali v Daruvaru, kde v archivu Svazu Čechů bádali a studovali mnohé doklady, které ještě nebyly dostatečně zhodnoceny.
Velmi jim pomohla kniha Bojová cesta I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova NOVJ (1968). Navštívili také muzeum vojvodinských Slováků v Báčském Petrovci a Muzeum Vojvodiny v Novém Sadu a zmapovali archiválie uložené ve Státním archivu ve Znojmě.
Na 100 stránek textu autor v první kapitole věnoval pozornost příchodu Čechů a Slováků do jugoslávských zemí, hlavně Srbska (Vojvodina) a Chorvatska. Použil zdroje z dříve uveřejněných vědeckých knih. Mezi nimi je kniha Ivy Heroldové, která se ještě v 50. a 60. letech minulého století zabývala životem Čechů na území bývalého státu.
V další kapitole autor popsal účast Čechů v osvobozeneckém boji národů Jugoslávie. Nejvíce pozornosti věnoval Československé brigádě, ve které kromě Čechů a Slováků byli také Chorvaté, Srbové i příslušníci jiných národností. Neopomněl Čechy a Slováky, kteří se zapojili do boje v jiných partyzánských jednotkách. Uvedl také krátké životopisy Antonína Doležala a Josefa Růžičky, dvou velitelů Brigády, kteří zahynuli před koncem války, začátkem roku 1945.
Jako kdysi, tak i dnes na Daruvarsku neznáme dostatečně protifašistický boj Slováků na území Vojvodiny. Díky této publikaci se dozvídáme o bojích Jánošíkovy roty, která později přerostla do Slovenské brigády. Oběti, které utrpěli Češi i Slováci v druhé světové válce, nejsou malé. Svědčí o tom číselné údaje, které jsou také v této publikaci uvedené.
V jedné kapitole se autor zabývá reemigrací Čechů a Slováků v období let 1945–1949. Tato událost se trochu odsunovala do pozadí zájmu jak u nás v bývalé Jugoslávii, tak i v jejich vlasti, do které se vrátili. Třebaže mnozí svůj odchod považovali za splnění snu o vlasti předků, návrat byl trochu jinačí, zvlášť po roce 1948, kdy došlo k politické roztržce mezi Jugoslávií a socialistickými evropskými státy (Informbyro).
Mezi navrátilci byli mnozí bojovníci Československé brigády Jana Žižky, kteří si později v Jiřicích a Míšovicích každého roku připomněli den založení své Brigády. Dokonce si občas pozvali své válečné kamarády z Chorvatska a společně slavnostně oslavili den založení. Někdy také návštěvu oplatili a přijeli na podobné oslavy na Daruvarsko. Čas bohužel nelze zastavit a tak nás bezmála všichni navždy opustili, jak ti v Chorvatsku, tak ti v České republice. Potomkové zemřelých bojovníků v Jiřicích a Míšovicích chtějí tuto tradici zachovat a i nadále se scházejí a připomínají si své otce a dědy, kteří kdysi válčili v Československé brigádě Jana Žižky. Dokonce se jedna jejich delegace v Daruvaru zúčastnila dvoudenní oslavy 75. výročí založení Brigády.
Autoři publikace nejsou potomkové zdejších Čechů. Domnívají se, že se v ČR dostatečně neví o podílu Čechů v protifašistickém boji na území bývalé Jugoslávie. Proto knihu psali hlavně pro tamní veřejnost, a tak by i ta měla být kamínkem, kterým se projeví zájem nejen o moře, ale také o nás. Text Václav Herout, foto archiv