Předcházelo mu uvítání přednášejících ve Svazu Čechů. Letošní Sympozium uváděla místopředsedkyně Svazu Marie Válková, která srdečně přivítala zástupce velvyslance České republiky v RCH Slavomíra Gogu, poslance za českou a slovenskou menšinu Vladimíra Bílka, místožupanku Táňu Novotnou Golubićovou, poradkyni pro české školy a školy s výukou v českém jazyce Jitku Staňovou Brdarovou, ředitele škol a institucí, všechny přítomné a především přednášející.
K přítomným promluvil V. Bílek jménem svým i jménem Aleksandra Tolnauera, předsedy Rady pro národnostní menšiny. Vyzdvihl význam Sympozia a jednání o mateřském jazyce. Po něm S. Goga i jménem velvyslance České republiky Vladimíra Zavázala uvedl, že si je Ministerstvo zahraničních věcí ČR vědomo, že česká menšina v Chorvatsku patří k nejaktivnějším ve světě, a podporuje ji i v rámci péče o menšinový jazyk.
Mgr. et Mgr. Bc. Marie Štěpánová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve svém příspěvku Cesta kolem světa za českými krajany připravila fotografiemi bohatě ilustrovaný přehled krajanských enkláv ve světě. Uvedla i zajímavosti o každé z enkláv, její osud a u některých i osobní zkušenosti a svědectví. Na otázku, která komunita na ni udělala nejlepší dojem, odpověděla, že není možno hodnotit, protože je každá jedinečná a obdivuhodná a u všech Čechů ve světě se setkala s velmi srdečným přijetím.
Na základě výzkumu o dynamice českého jazyka, provedeného na katedře pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně, PaedDr. Ivo Martinec, CSc. hovořil o aktuálních vývojových tendencích v českém jazyce se zřetelem k jazykové situaci české menšiny v Chorvatsku. Mimo jiné řekl, že se jevy z obecného jazyka vkrádají do spisovného, zejména v publicistice, kde se používají především proto, aby přilákaly čtenáře. Připomněl problematiku přechylování ženských příjmení, a také to, že proti tendenci internacionalizace jazyka se staví tendence počešťování cizích slov. U Čechů v Chorvatsku nelze mluvit o zvláštním jazyce nebo nářečí, jde spíše o interdialektální prostředí, v němž se někdejší nářečí pro-
lnula. Pochválil českou menšinu, že si stále udržuje živý český jazyk a vyjádřil přesvědčení, že si svůj jazyk a českou kulturu udrží i do budoucna.
Prof. Marie Sohrová z Daruvaru provedla posluchače mezníky z dějin Československa a minulosti České republiky a přesně uvedla, kdy a jak se během dějin název tohoto státu měnil a jaké potíže jsou s jeho jednoslovným pojmenováním Česko. Výklad doplnila citáty mnoha spisovatelů, politiků a veřejných osobností pro a proti názvu Česko. S. Goga pro zajímavost uvedl, že se na českém velvyslanectví v Chorvatsku kromě jednoslovného názvu Česko/Češka paralelně používají názvy Češka Republika i Republika Češka.
Mgr. Libuše Stráníková z Daruvaru se zamyslela nad existencí původní česky psané literatury. Uvedla, že krajanská literatura sice není zvlášť bohatá, ale má stoletou tradici, a proto by neměla stát stranou zájmu české literární kritiky a historie. Seznámila přítomné s českou krajanskou literaturou v Chorvatsku od jejího počátku dodnes, přičemž kladla důraz na význam Knižnice krajanské tvorby a dalších periodik NVI Jednota pro zachování českého jazyka, kultury a české identity.
Na toto téma navázala Mgr. Helena Stráníková, Ph.D. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která hovořila o současné krajanské literatuře pohledem jejích tvůrců. Na základě vlastního výzkumu ve formě ankety, který realizovala v létě na Daruvarsku, přiblížila posluchačům názory krajanských literátů na její současnost, význam a budoucnost v době globalizace. Upozornila na nutnost věnovat pozornost zejména mladším tvůrcům, pro něž je velice důležitá možnost publikování. Výklad uzavřela výrokem Rudy Turka, že „zahyne-li krajanská literatura pro nedostatek tvůrčí a publicistické motivace, zahyne i naše menšina…“
Poslední příspěvek na Sympoziu byl zaměřen na české školství v Chorvatsku a jeho vliv na zachování české národní identity. Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. ze Slezské univerzity v Opavě a Mgr. Jana Kočí z Univerzity Palackého v Olomouci ve svém příspěvku představily stejnojmennou knihu, kterou připravily spolu s poradkyní pro české školy Mgr. Jitkou Staňovou Brdarovou z Daruvaru. Seznámily posluchače s obsahem knihy a také s Hlávkovou nadací, která do letošního roku podporovala především Čechy ve Vídni, ale po seznámení se s krajanskou komunitou u nás se bude snažit podporovat všechny krajanské komunity ve světě.
Závěrem se rozproudila diskuse o významu práce krajanských učitelů a všeobecně o krajanské komunitě v Chorvatsku, která může být modelem, jak se mohou menšiny či méně četné národy, jako je národ český nebo chorvatský, vypořádat s globalizací. Text J. Staňová, foto Ž. Podsedník
