Slavnostní večer zahájili předsedové obou spolků: českého Marijan Kadlíček a slovenského Josip Krajči a vítali přítomné, mezi nimi předsedkyni Svazu Čechů Annu-Marii Štrumlovou Tučkovou, starostu obce Lipovlany Nikolu Horvata a předsedu Rady české menšiny Sisacko-moslavinského županství Zdenka Dalíka.
Po chorvatské, české a slovenské hymně hosté ve svých proslovech poblahopřáli k významnému výročí. Pak začal kulturně-umělecký program, který uváděla Klara Ćosićová. Jako první se v programu představila smíšená pěvecká skupina Lira, která zazpívala chorvatské a slovenské písně. Následovalo pásmo slovenských písní a her mladší folklorní skupiny Kulturně uměleckého spolku Lipa. Čtyři žákyně, které chodí na hodiny češtiny podle modelu C spolu s učitelkou Danou Stakorovou připravily videoprezentaci, kterou nazvaly Sto let Československé republiky. Skončila písní Za sto let. Ve slavnostním programu nechyběla ani pěvecká skupina Vějíř za doprovodu besední hudební skupiny. Početná skupina žáků, kteří se podle modelu C učí slovenský jazyk, recitovali několik básní ve slovenštině. Kromě zpěváků a hudebníků v České besedě obce Lipovlany mají velice aktivní folklorní skupinu. Zatančila pásmo tanců z jižních Čech. O zachování tanců a písní svých předků pečuje místní slovenský kulturní spolek. Za doprovodu na tambury zatančil dva temperamentní slovenské tance. Publiku se program velice líbil a všechny vystupující odměňovalo silnými potlesky.
Po programu následovaly krátké přednášky. Mluvilo se o minulosti, působení a bohaté činnosti menšin v tomto kraji. O Matici slovenské povídal její čestný člen Ivan Hudec. Zavzpomínal na časy ze svého dětství a na to, jak kdysi probíhal kulturní život v Lipovlanech. Zmínil se o problémech, ale také radosti, kterou přinášela činnost ve spolku. Mluvil o zasloužilých členech, tedy o lidech, kteří zakládali a vedli jednotlivé skupiny. Člen Matice chorvatské z Kutiny Dragutin Pasarić mluvil o tom, jak důležité je pečovat o kulturu národnostních menšin. Připomněl spolupráci mezi spolky a pochválil jejich činnost. O zdejší České besedě velice podrobně informoval Mirko Knížek, její bývalý předseda. Po přednáškách se všichni spolu bavili u večeře a při hře hudební skupiny. Text A.-M. Štrumlová Tučková, foto L. Dujmenovićová
Z dějin
Po zrušení Vojenské hranice koncem devatenáctého století, kolem roku 1880, začali Češi a o několik let později i Slováci, osídlovat Lipovlany a Krivaj. Kromě jazyků a obyčejů s sebou přinesli nové znalosti a pokrokovější zemědělství. Nejvíc Čechů se do Lipovlan přistěhovalo z Valašského Meziříčí a z pardubického kraje, ale i odjinud. Češi a Slováci se hlásili ke své národnosti a proto není divu, že si v roce 1923 založili spolek.
V rodině Toupalových založili československou besedu Lipovlany, do které se hned začlenilo 44 Čechů a Slováků, a počet členů se stále zvyšoval. Beseda pořádala taneční zábavy a divadelní představení, která se konala v některé z hospod, buďto u Švábových nebo u Šošovičků. Měli i bohatou knihovnu s českými a slovenskými tituly. V roce 1932 se v lipovlanské škole začala vyučovat čeština a slovenština. Velice dobře se pracovalo do roku 1941, kdy byla ve škole zrušena výuka českého jazyka a veškerá činnost v Besedě byla zakázána.
Činnost spolku byla obnovena 29. října 2004, tentokrát s názvem Česká beseda obce Lipovlany. Na začátku měla jen dvě skupiny: pěveckou a hudební. Zúčastňovaly se akcí, které pořádaly Svaz Čechů, české besedy a chorvatské kulturně-umělecké spolky v okolí. Beseda se po dlouhé době zúčastnila Dožínek. Navázala nová přátelství a vystoupila souborů v Maďarsku, Bosně a Hercegovině, Rumunsku a Srbsku. Od roku 2007 se ve škole učí čeština podle modelu C. Beseda je stále velice aktivní.
