S delegací zahraničního výboru Parlamentu České republiky se jednalo především o krajanských záležitostech a vzhledem k tomu, že členové delegace ještě nebyli na Daruvarsku, a někteří z nich nebyli v Chorvatsku vůbec, zajímalo je, jak je česká komunita uspořádaná a jaké má vztahy s českou vládou a vůbec s institucemi České republiky.
„Zásadní téma jednání byla nová bilaterální smlouva o reciproční ochraně národnostních menšin, o které byl výbor předem informován díky českému velvyslanectví v Záhřebu. Velmi mu děkuji za velkou podporu. Dohodli jsme se, že výbor svolá tematickou schůzi o bilaterální dohodě, na kterou pozvou předsedkyni Svazu Čechů Anna-Marii Štrumlovou Tučkovou a mne, abychom smlouvu představili a vlastně řekli, proč je pro nás důležitá. V krátkých bodech jsem je seznámil s obsahem bilaterální smlouvy a s faktem, že ještě čekáme na určité formuláře z obou ministerstev, aby smlouva mohla do oficiální procedury schvalování,“ řekl nám poslanec Bílek.
Mezi členy delegace byla i Karla Šlechtová, bývalá ministryně ve vládě České republiky, která měla ve svém okruhu působení právě krajanské záležitosti, a hned po jednání v Záhřebu se dál domlouvala se s Jiřím Krátkým, zvláštním zmocněncem pro krajany.
„Kromě zahraničního výboru o bilaterální smlouvě budeme jednat také s výborem pro evropské záležitosti. Už jsme jednali s petičním výborem českého parlamentu a jeho vedoucí paní Helenou Válkovou, která koná funkcí místopředsedkyně Rady pro národnostní menšiny České republiky. Právě do jejích rukou smlouva přijde. Znamená to, že máme přímé kontakty pravě s lidmi, kteří mají připravit i zdůvodňovat smlouvu před jejím schvalováním na vládě a v parlamentu.“
Další setkání měl poslanec Bílek s členy poradního výboru Rady Evropy pro Rámcovou konvenci na ochranu menšinových práv. „Členové Výboru strávili v Chorvatsku celý týden a měli společnou schůzi s Úřadem pro lidská práva vlády RCH a Radou pro národnostní menšiny. Jednali jsme o uskutečňování Konvence v Chorvatsku a vyjádřili spokojenost s dobrou legislativou. Byla nám však položena otázka, zda je legislativa skutečně dobrá, když se v některých prostředích zákony neuplatňují a menšiny se potýkají s vážnými problémy. Podotkli jsme také, že se stále častěji objevují názory ultrapravicových politických stran a žádali jsme ochranu menšinových práv, ohrožených fašistickými projevy,“ řekl V. Bílek a dodal, že delegaci Rady Evropy podal informací o menšinových mediích, zvlášť o Jednotě a několika krajanských rozhlasových vysíláních. „Poukázali jsme i na nedostatek prostoru pro menšinová témata v informačním a kulturním programu státní televize. Ta vysílá dvě výborné relace – Prizma a Menšinová mozaika, ale když se menšinovým tématům pozornost věnuje jen ve specializovaných pořadech, je to určitá „ghettoizace“ menšin, přitom smlouva s vládou určuje, že se o menšinách má hovořit také ve vzdělávacím, kulturním a informačním programu.“
Členy delegace zajímalo i jak funguje menšinová samospráva, jaké vztahy mají menšiny s jednotkami místní samosprávy a dostali informace jak o pozitivních, tak i o negativních příkladech.
Zajímavá zpráva pro krajanskou komunitu přišla i z posledního zasedání zastupitelstva Bjelovarsko-bilogorského županství, které rozhodlo přenést právo stavby budoucího vzdělávacího střediska ve Tkonu na ostrově Pašman na Svaz Čechů. „Požádaly o to Svaz a Česká základní škola Komenského vzhledem k tomu, že Svaz Čechů zajistil určité prostředky prostřednictvím Úřadu pro lidská práva, a daruvarská škola už má i stavební povolení, zatímco ho vbrzku dostane i škola končenická. Přenos práva stavby bylo zapotřebí schválit proto, aby se hned mohlo zahájit veřejné řízení. Zastupitelé vyjádřili pochopení pro tento požadavek, a přenos práva schválili jednomyslně.“
Na pořadu jednání županského shromáždění byla i situace v daruvarské firmě Vodoprivreda, kde nedávno došlo ke změně vedení kvůli velkým finančním potížím. Všechno to značně ovlivňuje i činnost její dceřiné firmy Rybnikářství Končenice. „Rybnikářství má velké dluhy vůči firmě Vodoprivreda, velké dluhy jsou i v opačném směru. Rybnikářství, které je v postupu předkonkurzního řízení (predstečajna nagodba), má zároveň velkou zásobu ryb k prodeji a mohlo by tak zlepšit svou situaci,“ říká V. Bílek a uzavírá, že se ozvalo několik zájemců o dokapitalizaci Vodoprivredy, což je nejlepší z několika možností. „Jen se musí reagovat rychle, protože Vodoprivreda musí do konce března vyplatit platy dělníkům, jinak půjde do konkurzu.“
Zaznamenal M. Pejić, foto úřad poslance