Český architekt Vlado Milunić oslavil 80. narozeniny

  • Posted on:  čtvrtek, 01 duben 2021 00:00

JUBILUJÍCÍ SPOLUAUTOR PRAŽSKÉHO TANČÍCÍHO DOMU
Český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, spoluautor proslulé moderní budovy, Tančícího domu v Praze, oslavil ve středu 3. března 80. narozeniny. Narodil se 3. března 1941 v Záhřebu. V roce 1956 se spolu se svými třemi sestrami přistěhoval do tehdejšího Československa.

Od roku 1948 v něm žili jeho rodiče, lékaři Atena a Josip Milunić, bez svých dětí kvůli konfliktu Jugoslávie s ostatními státy pod komunistickou správou. Milunić v Praze v roce 1966 dokončil studium architektury na Českém vysokém učení technickém a potom se do roku 1969 zdokonaloval v Paříži. Od roku 1969 do roku 1990 spolupracoval s kolegou Janem Línkem. Od roku 1990 působil ve vlastním Studiu VM (Volné myšlenky). Projektoval mnohé veřejné budovy, mezi nimiž se vyjímá několik domovů důchodců v Praze, Dům kultury v Sedleci-Prčicích, Dům dětí a mládeže Modřany, obytný komplex Hvězda, stacionář pro hendikepované děti v Českých Budějovicích a větší počet rodinných domů. Pracoval také na rekonstrukci částí starého městského jádra a panelových sídlišť v Praze a Bratislavě. Je jedním z autorů České čtvrti v Šanghaji a jeho výtvory jsou také radarová věž na Letišti Václava Havla v Praze, pražská Galerie Ungelt, Gallery Club Radost FX a návrh na nové centrum města Rijeky. Přednášel také na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Nejznámější Milunićovo dílo v evropských i světových rozměrech je obchodní budova na břehu Vltavy v Praze, která byla dokončena před 25 lety. Vzhledem připomíná taneční pár, proto jí Češi říkají Tančící dům neboli Ginger a Fred, a kultovní status si získala i mezi početnými návštěvníky Prahy. Má se za to, že je po Hradčanech a Karlově mostu třetí pražskou pamětihodností nejvíce fotografovanou turisty. Milunić Tančící dům projektoval ve spolupráci s proslulým kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym. Dům se zařadil na seznamy nejzvláštnějších soudobých staveb. Je symbolem současné pražské architektury a celého období zahájeného sametovou revolucí v roce 1989.
Na nápad Milunić přišel na konci osmdesátých let při rozhovoru se svým přítelem, spisovatelem a disidentem Václavem Havlem. Napadlo je, že by se na prázdném místě u Vltavy, kde kdysi stál činžák, který byl zbořený při americkém bombardování Prahy v roce 1945, mohla vystavět budova s kulturními podniky (knihovnou, divadlem a kavárnou). Byla by pokračováním řady významných kulturních objektů ležících podél Vltavy.
Když byl v listopadu 1989 sametovou revolucí sesazen komunistický režim a Havel se stal československým prezidentem, mohlo se přistoupit k uskutečnění toho nápadu. Idea budovy v podobě tanečního páru vznikala postupně. Milunić nejdříve uvažoval o budově s kopulí podobající se prasklé fazolové lusce, o budově se spuštěným červeným závěsem (nebo spodkami), jako symbolem „striptýzu“ totalitního režimu a o „budově svobody“ s postavou děvčete jako symbolem revoluce (československá Johanka z Arku). „Chtěl jsem, aby dům byl doslovnou parafrází sametové revoluce, při které se z totalitního statického společenství oddělila její menší dynamická část, která se vydala do světa plného změn, v našem případě nad frekventovanou křižovatku vedoucí k Pražskému hradu. Chtěl jsem, aby to byly dvě části budovy, které se navzájem přitahují a odpuzují: staticky-dynamicky, jang-jin, plus-mínus,“ vzpomínal později Milunić v rozhovoru poskytnutém v roce 2015 zpravodaji Chorvatsko- -české společnosti Susreti.
Když ale Milunić představil svou ideu, dočkal se negativní reakce veřejnosti, včetně odborníků, kteří nebyli připraveni přijmout takto smělý architektonický projekt v historické části Prahy. Tančící dům se mezitím zalíbil Pavlu Kochovi, představiteli nizozemského podniku Nationale Nederlanden, která se ujala role investora stavby budovy. Jako řešení v zájmu neutralizace negativních reakcí se vyskytl nápad, aby se k nedostatečně známému Milunićovi jako autor Tančícího domu připsal některý slavný světový architekt. Frank Gehry pochopil Milunićovu koncepci a spolupráci přijal. Údajně byl rozhodující fakt, že byl Gehry velkým milovníkem hokeje a fanouškem českého hokejisty Jaromíra Jágra, a tak prý měl prohlásit: „Pro stát, který dal Americe Jaromíra Jágra, udělám cokoli.“ Stavba Tančícího domu byla zahájena v roce 1994 a dokončena v roce 1996. Oproti původnímu úmyslu se z ní místo budovy zasvěcené kultuře stala obchodní budova s kancelářemi a restaurací na nejvyšším patře. Na její terase se nachází kovová konstrukce nazvaná Medúza. Tančící dům a její autoři získali celou řadu uznání, a americký časopis Time ji v roce 2016 vyhlásil budovou roku.
Vlado Milunić je v současnosti nejznámějším Chorvatem žijícím v Praze a celém Česku a udržuje pravidelné styky s tamní chorvatskou komunitou a chorvatským velvyslanectvím. Je čestným členem Česko-chorvatské společnosti. Vypracoval ideové náčrty na pamětní desku, která byla v roce 2016 postavena na Strossmayerově náměstí v Praze na počest Josipa Juraje Strossmayera, jakož i na pamětní desku postavenou v roce 2018 na počest Augusta Šenoy na Karlově náměstí v Praze. Obě tabule postavily chorvatské velvyslanectví v Česku a Chorvatsko-česká společnost za finanční podpory města Záhřebu.
Chorvatsko-česká společnost udělila v roce 2016 Vladovi Milunićovi Cenu Marija i Stjepan Radić za mimořádné zásluhy o rozvoj chorvatsko-českých vztahů, a v roce 2019 mu tehdejší chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovićová udělila Řád Ante Starčeviće „za výjimečný příspěvek k rozvoji a zvelebení chorvatsko-českého přátelství, propagaci Chorvatské republiky prostřednictvím architektury v České republice.“ Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS a internet

Read 64 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 37 2021

V Jednotě číslo 37, která vychází 18. září 2021, čtěte:
- Poprvé Dny české kultury v Daruvarském Brestově
- Valná hromada v Šibovci
- Valná hromada a křest ročenky v Daruvaru
- Přátelské posezení v Kaptolu
- Letní škola v Česku žáků šestých tříd českých škol
- Sto let Svazu Čechů: Nové úspěchy a náznaky zlepšení vztahů
- Z dějin Ivanova Sela
- Vzpomínka na básníka a výtvarného kritika Željka Sabola
- Županská přehlídka menšinové tvořivosti v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi