In memoriam Mirko Kovačević

  • Posted on:  středa, 21 duben 2021 00:00

ODEŠEL BÝVALÝ TAJEMNÍK CHORVATSKÉHO SNĚMU KULTURY HSK
V Záhřebu 6. dubna 2021 zemřel bývalý tajemník Chorvatského sněmu kultury (HSK) Mirko Kovačević. Přinášíme části dopisu HSK a vzpomínky krajanek, které s ním dobře a rády spolupracovaly.

Mirko Kovačević se narodil 29. října 1948 ve Virovitici. Vystudoval chorvatský jazyk, jihoslovanskou literaturu a latinu na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. Jako referent kultury pracoval 28 let v podnicích INA-Naftaplin a INA. V letech 2006 až 2010 byl tajemníkem Chorvatského sněmu kultury a v letech 2010–2013 a 2015–2016 byl odborný poradce pro divadelní, literární a výtvarnou tvorbu. Od roku 2014 byl předsedou odborné rady pro literaturu HSK.
Literárně tvořil od roku 1967. Psal poezii a početné články o kultuře do Vjesniku a zpravodaje INA. Básně a divadelní kritiky uveřejňoval v časopisech a novinách, napsal třicítku úvodních a závěrečných slov k básnickým sbírkám a sborníkům a do monografií větší texty o kulturních aktivitách v podniku INA. Vydal osm samostatných knih: sbírku básní Svakidašnji krajolik (1994), Slike srednjih godina (1997), monografii Dvadeset godina u hrvatskoj kulturi KUD-a INA (ročenka – 1999), sbírku básní Čežnjive daljine (2000), Zagasite sretnosti (2002), knihu próz Članci i eseji (2005), společně s Mijo Ivurkem monografii Jedanaest godina Nagrade INE za promicanje hrvatske kulture u svijetu (2005) a sbírku básní Prisne, razborite i poneka crnozlatna (2011).
Mirko se přes 30 let zabýval redakcí a uveřejňováním knih. V roce 1980 v Záhřebu založil knihovnu INA, jejímž redaktorem byl do roku 2006. V edici knihovny INA vyšla čtyřicítka titulů, které připravil a redigoval.
Společně s mr. sc. Mijo Ivurkem redigoval tři výtvarné monografie: Mladen Veža, Ivan Krstitelj Ranger a Novi sjaj Marije Snježne s fotografiemi Ivo Pervana a foto monografii Sotto voce Miljenka Marohniće. Ve spolupráci s dr. sc. Dubravkou Dorotićovou Sesarovou redigoval obsáhlou antologii Zlatna knjiga češkog pjesništva (Zlatá kniha české poezie) a s Mijo Ivurkem, zakladatelem Ceny INA za propagaci chorvatské kultury ve světě, připravil a redigoval monografie laureátů uvedené ceny, mj. Dušana Karpatského. V rámci Chorvatského sněmu kultury uspořádal setkání chorvatských krajových literátů, festivaly chorvatských divadelních amatérů a setkání výtvarných tvůrců. Připravil čtyři sborníky prací chorvatských krajových literátů (2006–2008 a 2012), později byl redaktorem sborníku. Připravil a redigoval také Kroniku Zavičajnog društva Virovitičana u Zagrebu 1999. – 2019.
S velkým zármutkem musíme oznámit, že 6. dubna 2021 v Záhřebu zemřel náš milý kolega tajemník v důchodu, odborný spolupracovník pro divadelní, literární a výtvarnou kulturu Chorvatského sněmu kultury a předseda odborné rady pro literaturu HSK. V našich vzpomínkách zachováme jeho veselý duch, zdvořilost a lásku k životu a k umění.
Chorvatský sněm kultury je velice vděčný našemu Mirkovi za veškerý jeho příspěvek k činnostem a působení HSK, upřímnou soustrast členům rodiny, přátelům a spolupracovníkům.                                                 HSK

VZPOMÍNKA NA PANA MIRKA
Mirko Kovačević byl vynikající člověk, spolupracovník, kamarád, básník a přítel našich krajanských divadelních skupin. Byl milovníkem divadla, literatury a kultury vůbec. Spolupracovala jsem s ním jako režisérka a také jako předsedkyně divadelní rady. Měl velmi rád české divadlo, český humor. Také díky jemu se na státní festival několikrát dostala i dvě krajanská divadla. Vždy zdůrazňoval, že skupiny na festival nejedou jen hrát divadlo a bavit se, nýbrž sledovat ostatní skupiny, a tak se poučit a vidět něco jiného. Je to způsob zdokonalování.
Jednou, když jsme hráli divadlo ve Stari Gradu na Hvaru, oznámil českým turistům, kteří byli ubytovaní v hotelu, že mají možnost sledovat české divadlo. Hodně mu záleželo na tom, abychom měli diváky. Také se snažil dát nám kontakty na lidi, kteří nám pomohou s ubytováním, technikou a vším, co budeme potřebovat. Jen nutné věci jsme si posílali mailem, vše jsme domlouvali telefonem. Záleželo mu na domluvě, mluveném slovu, a vždy udělal, co slíbil. Měl pochopení pro naše potíže s nedostatkem českých soudobých her, ale vyzvedával českou menšinu, která dbá o kvalitu svých skupin pořádáním divadelních seminářů pod vedením českých režisérů.
Jeho odchod představuje ztrátu pro kulturu, HSK, celou naši menšinu a krajanské divadlo. Jménem svým a všech divadelních ochotníků vyjadřuji upřímnou soustrast rodině, HSK a všem spolupracovníkům.   Světluška Prokopićová

Své krajany v Záhřebu a Virovitici opustil Mirko Kovačević, „záhřebský Virovitičan a básník“ jak jsme ho znali a jak bylo uvedeno i na pozvánce na zakladatelské shromáždění spolku rodáků Zavičajno društvo Virovitičana v Záhřebu. Při zakládání byla otevřena i výstava obrazů členu Výtvarného klubu Nikola Trick z Virovitice v nově upravených místnostech INA, kde M. Kovačević pracoval a každoročně pro náš klub z Virovitice organizoval společnou výstavu i výstavy jednotlivců.
Svých rodáků si moc hleděl a v Záhřebu je podporoval. Zasloužil se o propagaci kultury a Virovitičanů mezi záhřebskými, svůj původ a kraj nezapíral, i když žil od mládí v Záhřebu. Škoda, že mu nezbyl čas i na plánovanou záhřebskou prezentaci monografie Jan Nepomuk Vlašimský autora Věnceslava Herouta, poslední z mála knih o kulturních dějinách Virovitice.
Na Mirka jako vynikajícího básníka a přítele, který dvakrát v Záhřebu uspořádal její samostatnou výstavu obrazů, zavzpomínala i místopředsedkyně České besedy Verovice, zároveň malířka a předsedkyně Výtvarného klubu Nikola Trick, Jaroslava Lulićová: Milý Mirko, i když tě životní cesta dávno odvedla z Virovitice, vždy budeme vzpomínat na Tebe jako na člověka Temného štěstí, na Tvoje verše o virovitických lipách při západu slunce a na Tvůj vzkaz, abychom „spolu bděli nad zbytky našich teplých obyčejných životů“. Budeš žít věčně, protože verše neumírají.
Čest jeho památce.            Jasna Bergerová

ANEKDOTA
Zvykem Chorvatského sněmu kultury je, že se hra, která zvítězí na festivalu, vysílá na zahraniční festivaly (Slovensko, Maďarsko, Česko, Rakousko aj.). Když dolanská divadelní hra Cesta do Ameriky v roce 2011 zvítězila, Mirko Kovačević se snažil, aby se skupina dostala na Jiráskův Hronov. Hronov nás však odmítl, a proto jsme jeli do Brna k autorovi hry Vlastimilovi Peškovi (tehdejší ředitel divadla Radost a vedoucí ochotnického divadelního kroužku z Ořechova). Pan Mirko chtěl jet s námi a seznámit se s pánem Peškou. Všechno jsme domluvili a vyrazili z Dolan do Brna. Policista na chorvatsko-maďarské hranici však zjistil, že pas pana Kovačeviće není platný. O co šlo? – Kdysi dávno pas ztratil a odhlásil ho. Dal si udělat nový, a po nějaké době našel i ten ztracený. Když si balil věci, vzal si ten odhlášený, a proto musel na hranici autobus opustit. Bylo nám to moc líto. Kdykoliv jsme se potom setkali, vždy jsme se tomu smáli. S. Prokopićová

Read 9 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 19 2021

V Jednotě číslo 19, která vychází 8. května 2021, čtěte:
- Interaktivní tabule do české malotřídní školy v Ivanově Sele
- Menšinám o deset procent více prostředků ze státního rozpočtu
- Májové zvyky žijí – stavění májky a pálení čarodějnic
- Senátoři českého parlamentu podporují korespondenční volbu
- Spolupráce se Slezskou univerzitou
- Sto let Svazu Čechů: První kroky ke založení Svazu
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi