První porada domácích a zahraničních bohemistů v Záhřebu

  • Posted on:  čtvrtek, 07 říjen 2021 00:00

55 LET BOHEMISTIKY NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ
Záhřeb byl 17. a 18. září vůbec poprvé hostitelem mezinárodní porady, na níž se sešli tuzemští i zahraniční bohemisté. Na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu se konala Mezinárodní vědecká konference u příležitosti 55 let samostatného studia českého jazyka a literatury, kterou uspořádala Katedra českého jazyka a literatury Oboru západoslovanských jazyků Filozofické fakulty.

Porady se zúčastnilo 57 přednášejících z 11 zemí (Chorvatsko, Česko, Slovensko, Německo, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Rusko, Slovinsko, Polsko a Severní Makedonie), z nichž 32 byli přítomni osobně, a ostatní přednášeli pomocí video spojení. Sympozium se mělo konat v roce 2020, kdy se dovršilo 55 let od roku 1965, kdy se studium českého jazyka a literatury stalo nezávislým na studiu slavistiky, především díky zásluhám Ljudevita Jonkea, který je považován za zakladatele současné chorvatské bohemistiky. I když ani letošní epidemické podmínky nejsou ideální, pořadatelům vedeným přednostkou Katedry českého jazyka a literatury doc. dr. sc. Suzanou Kosovou a doc. dr. sc. Matijou Ivačićem se přece podařilo shromáždit šedesátku domácích a zahraničních odborníků, nejen bohemistů, kteří promluvili o mnoha tématech spojených s českým jazykem a literaturou, českou menšinou v Chorvatsku a tématy z historie chorvatsko-českých vztahů.
Zahájení konference se zúčastnil zástupce velvyslance České republiky v Chorvatsku Slavomír Goga, který složil poklonu záhřebskému studiu bohemistiky za vše, co učinil a co dělá pro další zlepšení chorvatsko-českých vztahů a pro šíření povědomí o Česku v Chorvatsku, zejména popularizací českého jazyka a literatury. Prof. dr. sc. Nevena Škrbićová Alempijevićová, která byla pověřená vykonáváním funkce proděkanky pro vědu a mezinárodní spolupráci, připomněla, že byly počátky samostatného studia bohemistiky integrované už v samých začátcích Stolice slovanské filologie, jedné z šesti jednotek Mudroslovné fakulty založené v roce 1874, na níž se přednášela i bohemistická témata. „Ale dlouholetá tradice je jen jedním z činitelů, díky kterým se dnes právem cítíme být hrdí. Bohemistika na naší fakultě je jediným studiem v Chorvatsku toho druhu, a patří mezi větší a kvalitnější studia českého jazyka a literatury v celé Evropě. K tomu značně přispívá kontinuita a intenzita konstruktivních kulturních styků mezi Českem a Chorvatskem,“ uvedla Nevena Škrbićová Alempijevićová. O dějinách záhřebské bohemistiky hovořila prof. dr. sc. Katica Ivankovićová. Připomněla českého slavistu Leopolda Václava Geitlera, který byl v roce 1874 prvním záhřebským profesorem slavistiky. Vyzvedla zásluhy Jonkea a dalších velikánů, kteří vychovali celé generace chorvatských slavistů a bohemistů – Stjepana Musulina, Josipa Vranea, Dušana Karpatského, Zdenky Kurzové Ribarové, Predraga Jirsaka a také žijících profesorek Dubravky Sesarové a Renaty Kucharové. Nezapomněla zmínit ani zásluhy, které v popularizaci Česka, jeho jazyka a kultury mají instituce české menšiny a Chorvatsko-česká společnost.
Přednášky na vědecké poradě probíhaly v rámci osmi tematických sekcí: Kapitoly z dějin české literatury (autoři, díla, literární období), Recepce české literatury v Česku a ve světě, Česko-chorvatská a/nebo slavistická překladatelská (translatologická) přirovnání, Jazyková kultura a standardizace českého jazyka, Komparativní česko-chorvatská a/nebo slavistická témata z oblasti literatury, jazykovědy, dějin kultury, Bohemistika na univerzitách mimo Českou republiku – zkušenosti a perspektivy, Výuka češtiny jako cizího jazyka a Česká menšina v Chorvatsku a ve světě. V rámci poslední sekce hovořily přední představitelky českých menšinových institucí. Dřívější předsedkyně Svazu Čechů a dlouholetá redaktorka a ředitelka Jednoty Libuše Stráníková přednášela na téma Mezníky české krajanské literatury v Chorvatsku, všeobecné údaje o české menšině představila poradkyně pro české školy Jitka Staňová Brdarová, místopředsedkyně České besedy Záhřeb Marina Koláčková Novoselová představila činnost tohoto nejstaršího spolku české menšiny v Chorvatsku, učitelka České doplňovací školy v Záhřebu Mája Burgerová hovořila o významu metodického vzdělávání budoucích učitelů českého jazyka pro české menšinové školství v Chorvatsku a představila výuku českého jazyka a kultury modelem C, Helena Stráníková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zpracovala téma Jazykové interference u sloves v jazyce příslušníků české menšiny v Chorvatsku a Andrea Preissová Krejčí z Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě téma Bilingvismus jako podmínka zachování české národní identity v Chorvatsku. Všeobecný přehled dějin chorvatsko-českých vztahů ve svém výkladu podal předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac, který poněkud neobvykle kladl zvláštní důraz na rozdíly mezi oběma národy, které však zřejmě nejsou překážkou, aby se vzájemné vztahy mezi Chorvaty a Čechy plodně rozvíjely ve všech oblastech, v dobách dobrých a zlých, o čemž svědčí i tato mezinárodní vědecká porada, která se konala v době pandemie. e V příštím roce by měl vyjít sborník všech přednášek. Pořadatelé doufají, že podobná vědecká porada nenechá na sebe čekat další půlstoletí, ale že se setkání tuzemských a zahraničních bohemistů v Záhřebu stane tradiční.
V současnosti na záhřebské Katedře českého jazyka a literatury pracuje sedm zaměstnanců: Suzana Kosová, Katica Ivankovićová, Petar Vuković, Alen Novosad, Slavomíra Ribarová, Matija Ivačić a Tena Šinjoriová, a zájem o studium mezi mladou generací neklesá.
Text a foto Marijan Lipovac, přel. žp

Foto na facebooku

Read 34 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2021

V Jednotě číslo 42, která vychází 23. října 2021, čtěte:
- Předsednictvo Svazu v Česku: Úspěšný zájezd s bohatým programem
- Přehlídka malých hudebních skupin se poprvé konala v Osijeku
- V Lipovci se konal přátelský večírek
- Radioklub Jan Hus oslavil padesátiny: Stále ve světovém vrchu
- Sto let Svazu Čechů: Nové vedení Svazu
- In memoriam Karolina-Seka Kmoníčková
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi