Sto let Svazu Čechů XXVI – Větší pozornost potřebám Slováků

  • Posted on:  čtvrtek, 04 listopad 2021 00:00

SPOLUPRÁCE S ČESKOSLOVENSKEM POPRVÉ NA PRÁVNÍM ZÁKLADU
Návštěva sovětského vůdce Leonida Brežněva Jugoslávii v roce 1971 a Titova návštěva Moskvy v roce 1972 byly náznakem zlepšení vztahů mezi Jugoslávií a Sovětským svazem, narušených sovětskou okupací Československa, ale i dalším posunem v jugoslávsko-československých vztazích. Oba státy podepsaly v roce 1971 dohodu o kulturní spolupráci, která otevřela prostor smluvnímu řízení styků Československého svazu s československými institucemi.

Po více než 15 letech navštívil Daruvar 27. a 28. ledna 1973 předseda Československého ústavu zahraničního Bedřich Pištora za doprovodu generálního konzula v Záhřebu Karla Klečáka a konzula Vladimíra Trojana. Podnětem k návštěvě bylo 110. výročí přistěhování Čechů do Lipovce, jakož i oslava dokončení vodovodu, kanalizace a asfaltové silnice v této osadě, ale skutečný důvod návštěvy byl dalekosáhlejší.
Pištora informoval předáky Svazu o plánované pomoci Ústavu české menšině při řešení některých otázek ve školství a kultuře. Bylo dohodnuto, že jednání budou pokračovat v Praze, kam se začátkem května vydá čtyřčlenná delegace Svazu vedená předsedou Josefem Zámostným. Delegace se kromě s představiteli Ústavu setkala také s představiteli Ministerstva školství a Ministerstva kultury České socialistické republiky. Zámostný při svých jednáních zdůrazňoval, že delegace nepřijela žebrat, protože jugoslávské orgány mají plné pochopení pro potřeby české a slovenské menšiny a poskytují jim významné prostředky na všestranný rozvoj jejich činnosti. Vysvětlil však, že přece existují určité potřeby, u kterých jsou Češi a Slováci odkázáni na pomoc mateřského státu, zejména ohledně vzdělávání učitelských kádrů, pořizování učebnic a školních pomůcek, zajištění divadelní literatury, notového materiálu a pomoci tanečním a hudebním skupinám. Delegace Svazu představila údaje, podle kterých v Chorvatsku žije 19 000 Čechů, kteří mají dvě základní školy, jednu šestiletku a deset čtyřletých, jakož i 6000 Slováků se dvěma školami se 40 žáky. Kolem 500 žáků se fakultativně učí česky a 70 dětí chodí do české mateřské školy v Daruvaru. Kolem sta žáků chodí na hodiny češtiny na středních školách. Na českém Ministerstvu školství bylo dohodnuto, že Svaz zašle seznam knih a pomůcek pro potřeby českých menšinových škol, a ministerstvo udělá maximum pro to, aby požadavkům vyhovělo. Svaz nadále zašle návrh na vyslání jednoho středoškoláka na studium do Československa, jakož i návrh dva učitele vyslat na zdokonalování v českém jazyce, což by se v následujících letech opakovalo. Ministerstvo souhlasilo s pořádáním seminářů pro učitele českých škol, jakož i s výměnou žáků a zasíláním dětských a odborných časopisů.
Na českém Ministerstvu kultury bylo dohodnuto zaslat české menšině v Chorvatsku seznam knih, divadelních kusů, notového materiálu, návodů k tancům, také do Chorvatska vyslat učitele folkloru a zpěvu. Spolupráce byla dohodnuta také se Státním pedagogickým nakladatelstvím, které Svazu zaslalo seznam svých vydání a pravidelně posílalo po jednom výtisku, jakož i dvacítku výtisků dětských a odborných časopisů. V Československém ústavu zahraničním předáci Svazu požádali, aby se také Slovákům v Chorvatsku věnovala větší pozornost, jak je tomu v případě Slováků ve Vojvodině.
Tím byla poprvé v dějinách Československého svazu jeho spolupráce s mateřskou zemí postavena na právní základ v podobě tříletých dohod o spolupráci, které byly předem stanovené v dohodách o kulturní spolupráci mezi Jugoslávií a Československem. Dohody o spolupráci regulovaly celou oblast kulturní výměny a uchovávání jazyka, což představovalo také pomoc československé strany Svazu v oblasti školství. Ob rok byli učitelé českých škol na studijních pobytech v Československu, učitelé slovenských škol, kterých bylo méně, každý rok. Do Daruvaru začali na základě dohody jednou za rok přijíždět folklorní choreografové, v roce 1974 Petr Novák a později Lenka Homolová a Eva Zetová. Pro ještě lepší školení členů krajanských souborů se v osmdesátých letech začaly pořádat zvláštní semináře.
V zájmu zvelebení menšinového školství 2. listopadu 1974 navštívila Daruvar delegace vedená vedoucím oddělení v československém Ministerstvu školství Jaromírem Batěkem a ředitelem Státního pedagogického nakladatelství Bedřichem Satrapou. Josef Zámostný na setkání uvedl, že Češi chtějí být pojítkem mezi oběma státy slovy: „Mohu vás ujistit, že staré vlasti zde ostudu neděláme.“ Batěk přislíbil pomoc v učebnicích a pomůckách, jakož i v pořádání seminářů pro učitele českých škol v Chorvatsku.
Od roku 1976 uzavíral Československý svaz podobné dohody týkající se slovenské menšiny i s Matici slovenskou. Úkolem těchto institucí bylo zprostředkování ve stycích Svazu s ministerstvy školství a kultury České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, a podle potřeby i s jinými institucemi. Na základě dohody začalo od školního roku 1973/74 udělování stipendií studentům z řad české a slovenské menšiny na fakultách v Československu. Počet studentů kolísal, v osmdesátých letech se ustálil a každoročně čtyři až pět Čechů studovalo v Česku a tři či čtyři Slováci na Slovensku, už podle kvóty navržené ministerstvem školství. Zápisy probíhaly na základě výběrového řízení, které na začátku kalendářního roku vypisoval Svaz a uveřejňoval v Jednotě. Základními měřítky bylo přání studovat vzdělávací obor potřebný české a slovenské menšině v Chorvatsku, prospěch na střední škole, aktivní znalost českého nebo slovenského jazyka a činná účast v práci některého ze spolků, se schválením mládežnické organizace. Tím se chtělo zajistit vysokoškolsky vzdělané kádry, které by pracovaly především na českých a slovenských školách a obohacovaly kulturní život svých menšin novými obsahy. Avšak, i když bylo zájmem Svazu, aby se studovaly předměty humanistického směru, od prvního dne převažoval zájem o technické obory, zejména o lékařství, proto se jen málo Čechů a Slováků s diplomem z Československa profesně angažovalo v institucích své menšiny.
Souběžně s právním vyřízením vztahů s Československem věnovalo vedení Československého svazu stále větší pozornost potřebám slovenské menšiny v Chorvatsku. Předáci Svazu (Josef Zámostný, Josef Matušek a Václav Doležal) navštívili 20. června 1973 Vukovar a Ilok, aby poznali život tamních Slováků. Na obci Vukovar žilo 1652 Slováků a jen 61 Čechů, Slováci žili většinou v Iloku a osadách Radoš a Skandala. Kvůli vzdálenosti od Daruvaru, ale také od slovenských osad v okolí Našic byli zaměřeni na Slováky ve Vojvodině, a tak poslouchali slovenské pořady Radia Nový Sad a četli noviny vojvodinských Slováků Hlas ľudu. V těch měli dokonce vlastní stránku, kterou financovala obec Vukovar. V Iloku delegace Svazu jednala s funkcionáři Slovenského kulturně-osvětového spolku Ľudovít Štúr, s předsedou Ondrejem Kukučkou, tajemníkem Jozefem Čermákem a vedoucím ochotnického divadla Ondrejem Salajem. Ti si postěžovali, že byli neprávem zanedbáni, třebaže mají velmi intenzivní kulturní činnost, a požádali Svaz, aby jim pomohl financovat hostování v některé ze slovenských vesnic ve Slavonii. Slíbili, že se zúčastní Dožínek a podle potřeby i oslavy 30. výročí I. československé brigády. Svaz přislíbil pomoc, zejména finanční, mezi jiným na obnovu Slovenského domu v Iloku. Jednalo se také o zvelebení školství: na slovenské škole působili jen dva učitelé, a to na prvním stupni, a existovala potřeba, aby se slovensky fakultativně učilo také na druhém stupni. Zámostný slíbil pomoci v tom směru. Jako osvětový poradce a dlouholetý učitel měl na srdci především menšinové školy. Na Obžínkách v Dežanovci 11. a 12. srpna 1973 se pochlubil, že se počet dětí, které se fakultativně učí česky, zvýšil z 60 na dokonce 550 a ohlásil, že od podzimu začíná výuka slovenštiny v Jelisavci, Markovci a Iloku. Vyzdvihl nárůst počtu předplatitelů Jednoty a Našeho koutku, jakož i zavedení denního vysílání Radia Daruvar v českém jazyce.
Přední lidé Svazu navštívili Jelisavec a Ilok 26. listopadu 1974 a tamním školám darovali knihy, které zaslala Matice slovenská. V Jelisavci mezitím začala působit slovenská doplňovací škola, do které chodily děti slovenské národnosti z první třídy, bylo jich 23. Plán byl začít s výukou slovenštiny také v dalších třídách, ale v Jelisavci doposud kromě Katici Vinčakové nebyl jiný učitel, čekalo se na pomoc z Vojvodiny. V Iloku se jednalo o pomoci na obnovu Slovenského domu a ve škole o možnostech výuky slovenštiny ve vyšších třídách. Na zasedání předsednictva Svazu 25. prosince 1973 byla projevena spokojenost se zlepšením vztahů se slovenskými spolky, zejména proto, že se Obžínek zúčastnily také Slováci z Iloku a Jelisavce, kteří doposud vystupovali jen zřídka. Zlepšily se také vztahy s partnery na Slovensku, a tak delegace Svazu byla na oslavě 110 let Matice slovenské v Martině a v Bratislavě. Bylo konstatováno, že Svaz dostal darem z Československa více než 2000 knih a pomůcek a že bylo umožněno studium v Československu pro dva studenty. Bylo navrženo, aby byly zavedeny zlatá, stříbrná a bronzová plaketa Svazu, které by se udělovaly zasloužilým institucím, spolkům a jednotlivcům.
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 51 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 20 2022

V Jednotě číslo 20, která vychází 21. května 2022, čtěte:
- Folklorní Naše jaro v Kaptolu
- Valná hromada s programem v Lipovlanech
- Jarní den české kultury v Tenji u Osijeku
- Májová setkání v Hercegovci
- Divadelní večer s premiérou v Bjelovaru
- Záhřebské představení dvou překladů Čapkových knih
- Poprvé státní soutěž z českého jazyka
- Divadelní večer v Daruvaru, večírek písní ve Zdencích
- O iniciativě Abundance London
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi