Výstava Záhřebský tiskař Antonín Jandera

  • Posted on:  středa, 08 prosinec 2021 00:00

CHORVATÉ ČECHOVI VDĚČÍ ZA PRVNÍ NOVINY
Mezi významnými výročími v roce 2021 takřka bez poznámky v chorvatských médiích prošlo jubileum, které se týká právě jich, totiž chorvatského novinového vydavatelství, a sice 250. výročí začátku vycházení prvních chorvatských a záhřebských novin. Byly to noviny Ephemerides Zagrabienses (v překladu Záhřebské noviny), které v roce 1771 každou sobotu na čtyřech stránkách v latinském jazyce vydával záhřebský tiskař Antonín Jandera. O to, aby tento významný záhřebský Čech neupadl v zapomnění, se postarala Chorvatsko-česká společnost, která od 16. listopadu do 4. prosince společně s Městskou knihovnou Záhřeb uspořádala výstavu Zagrebački tiskar Antun Jandera: izložba u povodu 250 godina od izdavanja prvih hrvatskih novina (Záhřebský tiskař Antonín Jandera: výstava k 250 letům od vydání prvních chorvatských novin).

Autory výstavy jsou Sara Džapová, Davor Ferković a Marijan Lipovac. Na výstavě v předsíni Městské knihovny byly vystaveny knihy, které Jandera vytiskl během svého působení v Záhřebu v letech 1766 až 1772. Nedochovalo se ale jediné z padesáti čísel Janderových novin, zachovaly se jen inzeráty, z nichž vyplývá, že Jandera v roce 1771 noviny vydával. Při inzerátech byly vystaveny kopie dokladů o jeho narození a úmrtí a kopie jeho dopisu zaslaného Chorvatské královské radě ve Varaždinu v roce 1772. Záznam z matriky z Příbrami byl vystaven poprvé; dozvídáme se z něj přesné datum Janderova narození, 13. prosince 1738, čímž se opravuje nesprávný letopočet narození 1728, doposud uváděný v literatuře. Zásluhy o to patří českému bohemistovi Jaromíru Lindovi, který nedávno objevil tento dokument a uveřejnil o tom článek v Jednotě.
Výstavu zahájila ředitelka Správy pro média a rozvoj kulturních a tvůrčích průmyslů Ministerstva kultury a médií Jasna Vaníčková Filová jako vyslankyně ministryně Niny Obuljenové Koržínkové. Hovořili také správkyně Městské knihovny Ismena Meićová a nový český velvyslanec v Chorvatsku Milan Hovorka, pro něhož to byl první veřejný podnik po jeho příchodu do Záhřebu.
Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac v kostce popsal život a zásluhy Antonína Jandery, který pocházel z české tiskařské rodiny. Byl pokřtěn jako Antonín Jan František Jandera, a díky objevu pana Lindy bylo možné vypátrat jeho rodokmen. Děda Jáchym František Prachynus spravoval tiskárnu v Příbrami od roku 1706. Po jeho smrti se vdova Anežka Dorota Práchynová znovu provdala za další tiskaře. Jejím druhým manželem byl Jan Martin Khüneli a třetím Antonín Jan Felix Pilecius. Když ovdověla potřetí, zaměstnávala faktory, kteří vedli tiskárnu. Měla tři dcery; každý z faktorů se oženil s jednou její dcerou. První dva z nich se potom odstěhovali do jiných míst a tam si zakládali vlastní tiskárny – Václav Urban Suchý odešel do Prahy a František Petr Hilgartner do Jindřichova Hradce. S nejmladší dcerou Monikou Ludmilou se oženil Jan Martin Jandera, který v roce 1740 zemřel. Ona se pak v roce 1741 provdala za čtvrtého faktora v matčině tiskárně Františka Augustina Höchenbergera, který v roce 1745 koupil tiskárnu od své tchyně a stal se jejím majitelem. Tiskárnu v Příbrami spravoval do roku 1768, kdy odešel do Prahy, kde stál v čele Arcibiskupské tiskárny. V Praze jako tiskař působil i jeho syn Jan Tomáš, nevlastní bratr Antonína Jandery, který v roce 1753 začal pracovat v tiskárně nevlastního otce jako učeň. Téhož roku se přestěhoval do Prahy, kde začal pracovat v jezuitské tiskárně. Tam působil jako sazeč až do roku 1765, a o rok později se zmiňuje v Záhřebu jako faktor v Královské tiskárně Františka Xavera Cerovšeka. Janderovi se ve snaze se osamostatnit podařilo v roce 1768 díky půjčce od Stoličné kapituly záhřebské otevřít vlastní tiskárnu, ale protože půjčku nesplatil, ona nepatřila jemu, byla majetkem Kapituly. Tiskárna měla nejprve sídlo v Nové Vsi, potom se přestěhovala do domu Premužićů na adrese Opatovina 9. Jandera měl v nové tiskárně tři zaměstnance a pokračoval s tisknutím kalendáře Calendarium Zagrabiense, jehož vydávání zahájil v roce 1767. V kalendáři na rok 1771 Jandera ohlásil, že od 1. ledna 1771, v zájmu „uspokojení přání mnohých“ začne vydávat latinské noviny podle vzoru vídeňských novin Wienerisches diarium. Tak vznikly první noviny v Chorvatsku, Ephemerides Zagrabienses. Vycházely každou sobotu na čtyřech stranách a prodávaly se za tři krejcary v Janderově tiskárně na Opatovině. V průběhu roku 1771 vyšlo padesát čísel novin, z nichž se nedochoval jediný výtisk. Noviny však nepotrvaly dlouho kvůli nedostatku odborníků a tím i nedostatku zpráv. Koncem roku 1771 nabídl Jandera mezi knihami k prodeji také vázaný ročník všech čísel novin vyšlých v roce 1771. Krátce popsal také osud novin a vyjádřil naději, že jednou začnou zase vycházet: „Záhřebská tiskárna by skutečně, pokud jde o ni, novinami chtěla stále sloužit veřejnosti. Uplynulý půlrok ukázal, že i nadále píše pero prvního tvůrce, které se nabídlo samo, a ostatní se takové nepříjemnosti vyhýbají, po celý rok se do tiskárny nedostávaly žádné zprávy z našeho venkova. Pokud Ephemerides Zagrabienses od této chvíle přestanou vycházet, tento pokus bude na jedné straně chvályhodný, ale na druhé straně promluví neúspěch.“ Není známo, kdo byl ten „první tvůrce (chor. sastavljač)“, tj. hlavní redaktor novin, ale předpokládá se, že šlo o kanovníka Baltazara Adama Krčeliće, který ve svém letopise Annuae po dobu 19 let, až do roku 1767, zaznamenával události v Záhřebu a jeho okolí, ale také ve světě, jako by byl novinář. Antonín Jandera se v roce 1769 v Záhřebu oženil s Julianou Softićovou Maglićovou, s níž měl dceru Justinu Karolinu, narozenou v roce 1771, a v roce 1772. zemřel.
„Touto výstavou se poprvé v 250 letech vzdává pocta Antonínu Janderovi a jeho dílu. On je jedním z předních záhřebských Čechů, počínaje s prvním záhřebským biskupem Duchem z konce 11. století. Jakož i mnozí Češi, také Jandera přišel jako mladý a ambiciózní člověk do Záhřebu hledat životní štěstí, v něm založil podnik, získal důvěru Baltazara Adama Krčeliće, který byl ústřední postavou tehdejšího kulturního života v Záhřebu, oženil se, narodila se mu dcera, ale bohužel zemřel mlád v neplných 34 letech. Žil těžce, protože ho dennodenně trápily starosti s tiskárnou a splácením půjčky, ale naštěstí měl tchyni, která mu vypomáhala, o čemž se těsně před smrtí zmiňuje i v dopise Chorvatské královské radě, který je součástí této výstavy. V té době česká komunita v Záhřebu nebyla organizovaná, Česká beseda Záhřeb byla založena teprve 102 roky po Janderově smrti, ale zřejmě tu měl malý koutek Čech, protože jedním ze tří pracovníků v jeho tiskárně byl Pražan Josef Karel Kotsche, který po Janderově smrti dál vedl tiskárnu a přestěhoval ji na Gradec, a oženil se také s Janderovou vdovou Julianou. Čechů v Záhřebu v té době nebylo mnoho, ale je zřejmé, že v životních potížích byli solidární. Kdykoli zalistujeme v novinách, bylo by dobré aspoň na chvíli si vzpomenout na Antonína Janderu, který byl prapůvodcem všech dnešních chorvatských novinářů a vydavatelů. Těm popřejme, aby se jejich obor zachoval i nadále, zejména tištěná média, aby dědictví po Antonínu Janderovi žilo i nadále,“ řekl Lipovac.
O vystavených knihách hovořil Davor Ferković, vedoucí Sbírky vzácných knih a rukopisů Městské knihovny. „Na této výstavě jsme vystavili 24 knihy, z nichž 22 vyšly z tiskařského stroje Antonína Jandery a dvě jsou reprinty. Jen sedm z těchto knih je v chorvatském jazyce. Antonín Jandera působil v Záhřebu pouhých šest let. Navzdory takto krátké době tiskl významné, hodnotné a zajímavé knihy, a to jak pro dobu, ve které působil, tak i pro dobu dnešní. Jde o knihy, které jsou dnes staré 250 let a z nichž jsme se naučili hodně o hospodářských, vojenských a politických událostech v Chorvatsku a Záhřebu v 18. století. Vytiskl také první chorvatskou heraldickou učebnici Artis heraldicae notitia brevis Ivana Voršiće v roce 1772. Vytiskl i dílo Vida Došena Aždaja sedmoglava (Sedmihlavá saň) v roce 1768 a Razgovor i nauk o držanju i hranje
nju ovaca (Rozprava a poučení o chovu a výživě ovcí). Jde o jednu z prvních knih v chorvatském jazyce pojednávající o chovu ovcí, a přitom vlastně jde o překlad stejnojmenné české knihy Václava Jana Paula. Nejhodnotnější knihy, které Antonín Jandera tiskl, jsou knihy Baltazara Adama Krčeliće, a ty jsou také vystaveny zde. Jde o knihy Povijest Stolne crkve zagrebačke a Prethodne napomene o kraljevstvima Dalmacije, Hrvatske i Slavonije,“ uvedl Ferković.
Při otevření výstavy Jasna Vaníčková Filová řekla, že ještě od dob Antonína Jandery až dodnes mají chorvatské novinářství a média dlouhý život a mimořádný význam pro veřejnost, protože svobodná, nezávislá a pluralistická média, založená na svobodě informování a vyjadřování jsou stavebními prvky demokracie.
U příležitosti jubilea 250 let od vydávání prvních chorvatských novin navrhla Chorvatsko-česká společnost Městské radě města Záhřebu, aby schody spojující Dolac a Opatovinu, vedle kterých stál dům, v němž žil, působil i zemřel Antonín Jandera, byly pojmenovány po tomto významném záhřebském Čechovi, nedostatečně známém odborné a širší veřejnosti.   Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS

Read 63 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 20 2022

V Jednotě číslo 20, která vychází 21. května 2022, čtěte:
- Folklorní Naše jaro v Kaptolu
- Valná hromada s programem v Lipovlanech
- Jarní den české kultury v Tenji u Osijeku
- Májová setkání v Hercegovci
- Divadelní večer s premiérou v Bjelovaru
- Záhřebské představení dvou překladů Čapkových knih
- Poprvé státní soutěž z českého jazyka
- Divadelní večer v Daruvaru, večírek písní ve Zdencích
- O iniciativě Abundance London
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi