V průběhu 30., v menší míře i v 50. letech 20. století, byly v řadě míst, kde působily české spolky, postaveny české domy, a to především dobrovolnou prací členů těchto spolků a z jejich vlastních zdrojů. Postupem času tyto budovy chátraly a jejich vnitřní vybavení už nevyhovovalo současným potřebám. Kvůli hospodářské krizi nebyl dostatek peněz na jejich obnovu, později plánovanou rekonstrukci zmařila srbská agrese, při níž byly některé dodatečně poničeny, zejména Český dům v Prekopakře. Po roce 1945 byla část českých domů znárodněna a českým spolkům odebrána a vrácena jim byla až koncem 90. let 20. století. Tehdy byly konečně splněny podmínky pro zahájení rekonstrukce, a to za pomoci českého i chorvatského státu. Do roku 2014 investovala Česká republika prostřednictvím Výboru pro vystěhovalectví a kulturní styky Ministerstva zahraničních věcí do obnovy českých domů v Chorvatsku přibližně 19 milionů kun a stejnou částku poskytl i chorvatský stát. Díky těmto darům byly do roku 2014 v různých etapách renovovány budovy Svazu Čechů v Daruvaru a Etnografické sbírky v Ivanově Sele, české domy v Daruvaru, Bjelovaru, Daruvarském Brestově, Dolních Střežanech, Hercegovci, Holubňáku, Ivanově Sele, Jazveniku, Kaptolu, Končenicích, Lipovci, Mezurači a Záhřebu. Ve Virovitici byl zakoupen a upraven obytný dům pro potřeby nově založené České besedy, v Prekopakře byl postaven místo ve válce zničeného Českého domu dům nový a v Rijece zcela nový, moderní Český dům TGM. Obnoveny byly také místní domy užívané českými besedami v Bjeliševci, Dežanovci, Dolanech, Horním Daruvaru, Lipovlanech, Nové Gradišce, Sisku, Slavonském Brodu, Šibovci, Treglavě a Velkých Zdencích, jakož i školní budovy v Daruvaru, Končenicích a Brestově a mateřské školy v Daruvaru a Končenicích. Kromě Ministerstva zahraničních věcí ČR poskytoval pomoc při rekonstrukci českých domů také Československý ústav zahraniční, na chorvatské straně vláda, jednotlivá ministerstva, Rada pro národnostní menšiny, županství, města, obce a různí sponzoři. Realizaci projektu za Svaz vedli předsedkyně Leonora Janotová, tajemnice Jarmila Kulhavá a odborný pověřenec Vlado Kočí, dozor na české straně měla stavební společnost STIS a její ředitel Jiří Franěk.
Svaz Čechů se v listopadu 1997 České republice odvděčil finančním příspěvkem, v souvislosti s rozsáhlými povodněmi, které postihly část Moravy. Domu dětí a mládeže v Opavě bylo věnováno 15 000 německých marek, šlo o prostředky ze sbírek Českých besed, peníze darované institucemi i jednotlivci.
Vzhledem k tomu, že byl v roce 1997 schválen nový Zákon o občanských sdruženích, musely být v souladu s ním změněny i stanovy Svazu Čechů. Změny schválila valná hromada 13. prosince a předseda se stal jedním z orgánů Svazu, který bude v budoucnu podávat zprávu valné hromadě (dosud zprávu podávalo předsednictvo). Orgány Svazu se staly rady, nikoliv předsednictvo. Hospodářská rada a právně-politická rada byly zrušeny. Statut umožnil, aby kromě spolků členy Svazu byly i české školy a jednotlivci, jak se plánovalo už od roku 1990. V praxi se však nepodařilo dosáhnout členství jednotlivců, kteří nejsou členy žádného z českých spolků.
Předsedkyní Svazu se opět stala Leonora Janotová, která v rozhovoru v druhém čísle Jednoty v roce 1998 zmínila některé aktuální problémy české menšiny a Svazu. Vyjádřila uspokojení nad tím, že na konci roku 1997 byla konečně převedena zakladatelská práva Jednoty na Svaz Čechů, a na otázku, že se některé české besedy cítí být opomíjeny, odpověděla, že je to pro ni osobně i pro vedení Svazu provokující a nespravedlivé. Uvedla, že vedení Svazu má ke každé besedě stejný postoj a žádnou nezanedbává ani neodstrkuje. „Členství ve Svazu je dobrovolné a Svaz pomáhá každé besedě, kolik může. Beseda si to svou činností a zájmem o kulturně-osvětovou činnost musí zasloužit,“ uvedla L. Janotová.
Nové předsednictvo bylo konstituováno 17. ledna 1998. Místopředsedou se opět stal Josef Valenta a spolu s ním a L. Janotovou byli do výkonného výboru zvoleni tajemnice Svazu Jarmila Kulhavá, Jiřina Staňová a Jaroslav Vojta. Dále byli jmenováni předsedové rad: Jaroslav Klubíčko (rada pro hudbu a tanec), Věra Bartošová (divadelní rada), Anna Vodvárková (školská rada), Vlatka Daňková (informační rada), Marie Sohrová (vydavatelská rada) a Václav Herout (historická rada). Každý z nich si zvolí členy své rady. Členská rada, orgán složený ze zástupců všech členek Svazu, zasedala 7. března 1998 v Končenicích, a v ní byly poprvé jako noví členové zastoupeny české školy. Od roku 1998 působí na českých školách kromě místních také učitelé z České republiky, a to v rámci programu Domu zahraničních služeb MŠMT. Svaz Čechů navštívil 30. ledna 1998 jeden z nejpopulárnějších současných českých spisovatelů Michal Viewegh, jehož romány měly v Chorvatsku velký ohlas, nejvíc Výchova dívek v Čechách.
Poprvé v samostatném Chorvatsku se 25. října 1998 v Daruvarském Brestově slavilo výročí 1. československé brigády Jana Žižky z Trocnova, přesněji 55. výročí založení. Jubilea brigády se v éře socialismu, naposledy v roce 1988, slavila pravidelně jako ústřední událost v dějinách Čechů v Chorvatsku, ale ve svobodných společenských a politických poměrech byla řada dosud neznámých a opomíjených osobností vytržena z historického zapomnění a vzpomínka na období druhé světové války a účast české menšiny v protifašistickém boji potlačila nedávná zkušenost v domovinské válce. Jako vyslanec prezidenta Franjo Tuđmana a předsedy parlamentu Vlatko Pavletiće na oslavě promluvil poslanec Janko Bobetko, jeden z předních velitelů domovinské války a účastník protifašistického boje který řekl, že založení brigády bylo zárukou, že Češi a Slováci zůstali na správné straně a nestali se sluhy okupantů. Řekl, že antifašismus by nesměl být zapomenut, nikdo by se ho neměl zříkat, ale neměl by být ani zneužíván.
Dokončení přistavěné části České mateřské školy Ferdy Mravence v Daruvaru 27. a 28. října 1998 bylo příležitostí k několika oslavám: 50. výročí schválení Všeobecné deklarace lidských práv, 7. výročí mezinárodního uznání Chorvatska, 80. výročí vzniku Československa a 110. výročí narození Franty Buriana. Při této příležitosti se poprvé konala nová akce české menšiny nazvaná Vonička, večer českých lidových písní a tanců. Konala se pod záštitou Chorvatského sněmu a postupem času se stala tradičním festivalem českého folkloru.
Jedním z hlavních problémů, s nimiž se Svaz a někteří jeho členové v druhé polovině 90. let potýkali, byly časté změny zákonů, a proto tajemnice Svazu Jarmila Kulhavá v rozhovoru v prvním čísle Jednoty v roce 1999 uvedla, že Svaz by si měl najmout profesionálního právníka. Stěžovala si na obtížnou spolupráci s právní službou Úřadu pro národnostní menšiny a jako problém pro České besedy uvedla nový Zákon o cestovním ruchu a pohostinství, který omezil již tak minimální hospodářskou činnost Besed.
Ve dnech 9. až 13. února 1999 navštívili vedoucí představitelé Svazu Českou republiku a projednali otázky týkající se přístavby české školy v Daruvaru a obnovy českých domů. Poprvé měli možnost setkat se s prezidentem Václavem Havlem, který jim řekl: „Vytrvejte ve svém snažení. Dělejte dál tak, jak jste dělali doposud. Česká republika, i v takové hospodářské situaci, jaká je dnes, nesmí nechat vaše snažení bez podpory.“ V České republice se od roku 1999 změnil způsob studia pro chorvatské Čechy, protože všichni studenti, kteří umí česky, mají právo studovat v České republice za stejných podmínek jako její občané. Již nemuseli platit vysoké školné jako zahraniční studenti. To však zároveň znamenalo, že již nedostávají stipendium a nemají placené ubytování a musí složit přijímací zkoušky. Od roku 1997 navštěvují jednotlivci z české menšiny prostřednictvím školské rady Svazu čtyřtýdenní letní seminář českého jazyka v Dobrušce.
Chorvatská vláda byla patronem Dožínek, které se konaly 24. a 25. července 1999 v Hercegovci. Úspěch byl takový, že Leonora Janotová prohlásila, že v budoucnu by se Dožínky měly konat každý rok, možná v menším rozsahu nebo střídavě s folklorním festivalem. Díky dotaci chorvatské vlády ve stejné výši, jakou poskytla i česká vláda, byla v Daruvaru dokončena přístavba nové budovy české školy. Při slavnostním otevření 28. září 1999 bylo řečeno, že tato společná investice Chorvatska a České republiky znamená začátek bližších vztahů. Budovu otevřeli chorvatský ministr školství Božidar Pugelnik a náměstek českého ministra školství Jaroslav Soural, kteří společně přestřihli pásku. B. Pugelnik uvedl, že ze 144 škol, které byly v Chorvatsku v tomto roce dokončeny, je tato první z menšinových škol.
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů
