Jedním z hlavních témat chorvatského politického života v roce 2002 byl nový ústavní zákon o právech národnostních menšin, který parlament schválil 12. prosince 2002. Mimo jiné se zvýšil počet zástupců národnostních menšin z pěti na osm, ale pro Čechy nedošlo k žádným změnám, protože stále měli zaručeného zástupce. Novinkou bylo zavedení Rady pro národnostní menšiny, která by shromažďovala představitele všech 22 menšin v Chorvatsku, a také právo národnostních menšin volit rady a představitele v županstvích, městech a obcích. To byla pro českou, stejně jako pro ostatní menšiny, nová výzva, protože nebylo úplně jasné, jaké budou funkce těchto nových orgánů, tedy jaká bude v budoucnu role Svazu Čechů a českých besed. Leonora Janotová to v únoru 2003 v Jednotě vysvětlila s tím, že rady se budou spíše věnovat právním a politickým otázkám, ochraně menšin a lidských práv, a že by neměla panovat atmosféra nedůvěry mezi touto oblastí a kulturními a vzdělávacími aktivitami.
Vláda 27. března 2003 konstituovala Radu pro národnostní menšiny, Čechy v ní zastupovala poslankyně Zdenka Čuchnilová.
V dubnu 2003 Sněm sladil volební zákon s ústavním zákonem o právech národnostních menšin. Při jednání o něm se Zdenka Čuchnilová postavila proti návrhu, aby Češi a Slováci v budoucnu volili společného zástupce s polskou, ruskou a romskou menšinou. Vysvětlila, že česká menšina je organizovaná, má vlastní školy a instituce, zatímco Romové se organizovat teprve začínají a mají vlastní problémy. Volební zákon neumožňuje menšinám dvojí volební právo, takže si budou muset v parlamentních volbách vybrat, zda budou volit jako občané, nebo jako příslušníci menšiny.
Volby menšinových rad a představitelů se konaly 18. května 2003. Češi si mohli zvolit rady v županstvích Sisacko-moslavinském, Bjelovarsko-bilogorském, Požežsko-slavonském a ve městě Záhřebu, a představitele v županstvích Záhřebském, Primorsko-goranském, Brodsko-posavském, Splitsko-dalmatském a Istrijském. České rady byly zvoleny také ve městech Daruvar, Hrubečné Pole a Pakrac, dále v obcích Dežanovec, Končenice a Kaptol a představitele v Sisku a Bjelovaru. Svaz Čechů vyzval příslušníky české menšiny, aby k volbám vyšli v hojném počtu, ale účast byla nízká a ve městech Kutina, Garešnica a Lipik a v obcích Hercegovec, Lipovlany, Sirač a Veliki Grđevac se volby nekonaly, protože nebyl zájem o zřízení Rady české menšiny. Volby členů menšinových rad a představitelů české menšiny se dále konaly v letech 2007, 2011, 2015 a 2019, a to ve větším počtu mandátů než v roce 2003, ale vždy s nízkou volební účastí, jako tomu bylo v případě voleb do rad a představitelů jiných menšin, a to především kvůli malému počtu volebních míst. Česká menšina i přesto získala na místní úrovni nové instituce zaměřené na politické otázky, které Českým besedám umožní zabývat se především kulturní a osvětovou činností.
Svaz Čechů uspořádal 18. října 2003 společně se Svazem Slováků, Chorvatským svazem protifašistických bojovníků a městem Daruvar oslavu 60. výročí založení I. československé brigády Jana Žižky z Trocnova. Záštitu převzal prezident Stjepan Mesić, který se oslavy v Českém domě v Daruvaru osobně zúčastnil. Tato oslava byla slavnostnější než oslava v roce 1998 a byla na protokolárně vyšší úrovni. V Daruvaru byla ulice velitele brigády Josefa Růžičky v roce 1992 přejmenována, ale jeho jméno stále nese česká základní škola v jeho rodných Končenicích, která byla v roce 2003 upravena a rozšířena. Zrekonstruovanou budovu slavnostně otevřel ministr školství a sportu Vladimir Strugar 27. listopadu 2003.
V Chorvatsku v té době probíhala předvolební kampaň na parlamentní volby v roce 2003. Předsednictvo Svazu Čechů 24. října rozhodlo, že nedá přednost žádnému z kandidátů. Všichni tedy budou mít v Jednotě půl stránky na to, aby se představili voličům a za větší prostor si budou muset zaplatit. Za českou a slovenskou menšinu nakonec kandidovalo sedm kandidátů, šest Čechů, stranických kandidátů (Zdenka Čuchnilová, Zlatko Vávra, Velimir Lalić, Ante Zadro, Siniša Njegovan Stárek, Zdenka Rambousková) a Andrej Kuric jako kandidát Svazu Slováků. Z celkového počtu 7425 českých a slovenských voličů se voleb zúčastnilo 3497 voličů. Zvítězila Zdenka Čuchnilová s 1277 hlasy (39,21 %). Volby vyhrálo HDZ, jehož předseda Ivo Sanader se stal novým premiérem. Na rozdíl od ostatních zástupců národnostních menšin Zdenka Čuchnilová jako členka opoziční HSS nepodepsala dohodu o spolupráci se Sanaderem a nestala se součástí vládnoucí většiny v chorvatském parlamentu.
Menšinové rady zvolené v roce 2003 pokračovaly v práci a Leonora Janotová si v Jednotě v červnu 2004 postěžovala, že nikomu nebyly dostatečně vysvětleny kompetence a rozsah činností rad. „My jsme nežádali takovou organizaci, nám ji ústavní zákon vnutil,“ řekla L. Janotová. Připomněla, že v některých obcích nebyly české menšinové rady ani zvoleny, například v Hercegovci. Vznikl dojem, že se vytváří paralelní organizace. Janotová zmínila, že rady nevědí, co by měly dělat, a tak někde zasahují do práce besed a přebírají jejich funkci. Upozornila na to, že se Svaz angažoval v realizaci voleb do zastupitelstev, bez nichž by volby neproběhly tak, jak proběhly. Navrhla zřízení Koordinace předsedů českých menšinových rad a uvedla, že důraz rad by měl být kladen na ochranu právních a politických práv příslušníků české menšiny, tj. práv, která se netýkají kulturních aktivit organizovaných Svazem. V tomto smyslu bylo hodně práce, protože v některých oblastech nebyly respektovány místní statuty a ustanovení o dvojjazyčnosti, takže nebyly dvojjazyčné nápisy, a to ani v samotném Daruvaru.
L. Janotová o těchto problémech hovořila i v prvním čísle Jednoty v roce 2005. Uvedla, že v některých oblastech místní samospráva neuznává a nepodporuje činnost českých besed, které nejsou vnímány jako obohacení kulturního života, ale jako konkurence. Upozornila také, že někteří místní politikové se vyjadřují nezodpovědně a rozdělují občany na většinu a menšinu, na „naše a jejich“. Přesto vyjádřila spokojenost s tím, že se většina besed omlazuje, takže působí dětské a mládežnické folklorní, hudební a divadelní soubory. V roce 2004 obnovily činnost České besedy v Sisku a Lipovlanech, takže v roce 2005 Svaz sdružoval 27 spolků, z toho 26 s názvem česká beseda a českou obec.
Na valné hromadě 2. července 2005 byla Leonora Janotová znovu zvolena předsedkyní Svazu Čechů. Představitelé české menšiny se 7. září 2005 v Záhřebu setkali s prezidentem Václavem Klausem a 24. dubna 2006 s premiérem Jiřím Paroubkem, který jim předal šek na tři miliony korun na stavbu Českého domu v Rijece. V roce 2005, po deseti letech, kdy česká menšina neměla osvětového rádce, se poradkyní pro školy s výukou v českém jazyce a písmu stala Jitka Staňová Brdarová.
Krokem kupředu v uspořádání české menšiny bylo založení Koordinace rad a představitelů české menšiny v Chorvatsku 13. ledna 2006, jejímž prvním předsedou byl zvolen Antonín Řehák z Rijeky. Hlavním právním a politickým problémem chorvatských Čechů v těchto letech bylo zajištění práva na dvojjazyčnost v Daruvaru, sídle české menšiny, kde podíl Čechů v obyvatelstvu činil 18,9 %. Toto právo na úrovni celého města jim bylo upřeno, protože podle ústavního zákona mají menšiny právo používat menšinový jazyk v městech a obcích, kde tvoří nejméně třetinu obyvatelstva, takže dvojjazyčné chorvatsko-české nápisy byly umístěny pouze v osadách v rámci města Daruvaru, kde byla nejméně třetina obyvatel české národnosti, nikoli však na budově městské správy v samém Daruvaru. Ve svých požadavcích se Češi odvolávali na dosažená práva, tj. na skutečnost, že právo na dvojjazyčnost měli v bývalé obci Daruvar. Odvolávali se také na Chartu o ochraně regionálních a menšinových jazyků, jejíž ratifikací v roce 1997 se Chorvatsko zavázalo chránit sedm jazyků, včetně češtiny, jako nabyté právo a dědictví.
V květnu 2006 navštívil Daruvar vedoucí mise OBSE v Chorvatsku Jorge Fuentes, který hovořil s Leonorou Janotovou a vedoucími představiteli Svazu, a podpořil požadavek Čechů, aby jejich nabytá práva byla kritériem pro schválení dvojjazyčnosti. Konečně v říjnu 2006 podala Rada pro národnostní menšiny ústavní stížnost na město Daruvar k Ústavnímu soudu. Problém dvojjazyčnosti dostal nový rozměr v červnu 2007 poté, když daruvarská městská rada kvůli nedostatku finančních prostředků nepovolila přijetí dětí do českých jeslí s odůvodněním, že počet dětí v mateřské škole je vyšší, než je povoleno, odchyluje se od podílu Čechů v populaci Daruvaru.
Problém dvojjazyčnosti v Daruvaru byl definitivně vyřešen 1. září 2009, kdy byly dodatkem k stanovám města Daruvaru akceptovány požadavky české menšiny. Po 16 letech byly na budovu městského úřadu vráceny české nápisy a byly zajištěny peníze na české jesle. Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů
