Opatijské parky I.

  • Posted on:  čtvrtek, 01 září 2022 00:00

PARK ANGIOLINA
Už na začátku 20. století se Opatija stala věhlasnou mimo jiné i díky svým parkům. Těch je dnes rovnou deset. Všechny jsou nádherně upravené a oplývají bohatstvím rostlinného světa. Tři z nich jsou chráněnými památkami parkové architektury. Nejznámější, nejdůležitější a zároveň největší z nich je park Angiolina.

Nachází se v samém srdci Opatije, mezi hlavní ulici a mořem a prochází jim věhlasný chodník Lungomare neboli Pobřežní promenáda Františka Josefa I., která o délce dvanácti kilometrů spojuje liburnská městečka Volosko, Opatiji, Ićiće, Iku a Lovran.
Založení tohoto významného parku sahá do roku 1844, kdy rijecký zámožný občan Higinio Scarpa vystavěl v Opatiji vilu Angiolina, kterou pojmenoval po své manželce a která je centrálním bodem parku Angiolina dodnes.
Neznámému projektantovi této stavby, kterému údajně byl vzorem benátský architekta Andrea Palladino, se podařilo zasadit stavbu do přírodního prostředí, a to podle ideálních rozměrů. Vila je vystavěná ve stylu neoklasicismu způsobem jaderského biedermeieru při respektování proporcí zlatého řezu.
Hned po dostavbě tohoto svého letního bytu začal Scarpa zařizovat kolem vily park. Jeho četní přátelé námořníci mu přiváželi mnoho exotických bylinných druhů ze vzdálených částí světa.
V parku Angiolina je dnes více než 140 druhů rostlin, mezi nimi také jinan dvoulaločný, kalifornský cedr, sekvojovec obrovský, japonské banánovníky, borovice americká, cypřiš himalájský, stálezelená japonská prodara, dva stromy magnólie velkokvěté, několik impozantních dubů a mnoho jiných druhů flory. Základem parku je vavřínový háj, dále je tu les starých borovic a dubu cesmínového, zatímco keře zastupuje aukuba japonská. Jedno z nejznámějších polí v parku je ovšem to s kaméliemi. Vzácné druhy rostlin byly vysazovány v letech 1845 až 1860.
Květinová rondela před vilou Angiolina, tvarovaná střihaným zimostrázovým ornamentem, ve kterém se střídají sezónní květiny je nejvýraznějším a nepřehlédnutelným prvkem parku. Zaujmou vás i nádherné palmy vedle vily a skupiny bambusů na protější straně. Mezi vším tím se proplétají stezky a pěšinky, které působí dojmem, že to vše tu vyrostlo přírodně a lidská ruka jakoby ani nezasahovala.
Při procházce parkem se určitě pozastavíte u několika bust a soch, ty vám připomenou významné osobnosti, které zde pobývaly, nebo se zasloužily o rozvoj Opatije. Hned u severního vchodu do parku je památník Fridricha Juliuse Schüllera, ředitele Jižní železniční společnosti, který mj. začal stavět nejstarší opatijský hotel Kvarner, po něm i hotel Stephanie a podpořil stavbu pobřežní promenády Lungomare. Dále je tu malebný hudební pavilon, před kterým je socha Jana Kubelíka, českého houslisty a hudebního skladatele, kde se neubráníte pocitu, že mistr právě teď a jen pro vás tu hraje. Isadora Duncanová byla americká tanečnice, která se považuje matkou moderního tance a která v Opatiji pobývala se svým manželem, slavným ruským básníkem Sergejem Jeseninem. Jeho busta jako by střežila Isadoru, která tu před ním bezstarostně tančí. Dále je tu busta Ivana Matetiće Ronjgova, chorvatského skladatele, sběratele a zapisovatele lidových nápěvů. Před hotelem Kvarner, kterým tento park končí, je busta ruského spisovatele Antona Pavloviče Čechova a na terase hotelu Kvarner, kde mnohá léta zpíval, je busta zpěváka a skladatele Ivo Robiće.
Pohostinnost majitelů vily Angiolina, šlechtického páru Scarpa, způsobila, že se vila a park kolem ní staly ústředním bodem společenského života vysoké společnosti. Po Scarpovi a jeho synovi Paolovi byla vila Angiolina s přilehlým parkem majetkem moravského šlechtice Chorinského, držitele panství Veselí nad Moravou. Od roku 1882 byla vila a celé panství ve vlastnictví Společnosti jižních železnic a dnes je majetkem města Opatija. Již v roce 1937 byl park vybaven zavlažovacím systémem a systémem odvádění dešťových vod. Chráněnou památkou parkové architektury je tento park od roku 1968.
Rok 1844, kdy byla vystavěná vila Angiolina se považuje výchozím rokem opatijského turismu. Přírodním faktem se proto zdá být, že ve vile Angiolina je dnes jedna ze tří částí Muzea chorvatského cestovního ruchu. Text a foto Sněžka Hercegová

Read 223 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 7 2024

V Jednotě číslo 7, která vychází 17. února 2024, čtěte:
- Zasedala rada poslance Vladimíra Bílka
- Daruvarská Česká mateřská škola se prezentovala na odborné poradě
- Večírek s písničkou v Garešnici
- Valná hromada České besedy Viroviticko-podravského kraje
- Životopisy nositelek Cen Franty Buriana
- Maškarní obchůzka, zábava a stánky v Končenicích, Záhřebu a Sirači
- O letošním krajanském vzdělávacím programu
- O chorvatském generálovi Josipu Šiškovićovi
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi